SAFE – finanční nástroj, pomocí kterého se Evropa bude připravovat na válku s Ruskem.
Prof. Valentin KATASONOV 03. 08. 2025
Na posledním (červnovém) summitu NATO v Haagu zazněly výzvy členským zemím aliance, aby byly připraveny na válku s Ruskem, která pravděpodobně může začít nejpozději v roce 2030. Na tomto summitu bylo rozhodnuto, že země aliance, z nichž většina se nachází v Evropě a jsou také členy Evropské unie, zvýší své výdaje na obranu na 5 % HDP. Z toho 3,5 % tvoří přímé vojenské výdaje (nákup, vývoj a výroba zbraní, jakož i výcvik a údržba personálu armády a námořnictva); 1,5 % tvoří nepřímé nebo související výdaje (především budování a modernizace infrastruktury).
V roce 2024 činily celkové vojenské výdaje 32 zemí NATO 55 % celosvětových výdajů, tj. 1 506 mld. USD, z čehož na evropské členy připadlo 454 mld. USD. Ve skutečnosti 2/3 všech vojenských výdajů bloku připadly pouze na jednu zemi – USA (997 mld. USD).
Podle výsledků minulého roku 2024 celá řada evropských zemí nedosáhla ani dříve platné normy vojenských výdajů NATO ve výši 2 % (která byla přijata v roce 2014). Jedná se o Chorvatsko (1,81 %); Portugalsko (1,55 %); Itálii (1,49 %); Belgii (1,30 %); Lucembursko (1,29 %); Španělsko (1,28 %). Rekordmanem v celé NATO byla Polsko s ukazatelem 4,12 % (dokonce více než USA s ukazatelem 3,40 %). Ale jak je vidět, i „pokrokové“ Polsko bude muset vynaložit značné úsilí, aby splnilo nový standard. Co teprve Španělsko, které bude muset zvýšit relativní úroveň svých vojenských výdajů téměř čtyřikrát!
Prohlášení nejvyšších představitelů EU, která byla učiněna v posledních měsících, svědčí o tom, že Evropská unie se má proměnit ve vojensko-politickou alianci, která bude mít určitou autonomii v rámci NATO.
47. prezident USA Donald Trump hned po inauguraci začal vydávat ostrá prohlášení na adresu Evropy. Mimo jiné o tom, že v rámci Severoatlantického bloku se Starý svět chová jako parazit, když hlavní břemeno vojenských výdajů NATO klade na Spojené státy. A hlavní břemeno vojenské pomoci Ukrajině také nesla Amerika, což je podle Trumpa nespravedlivé. Koneckonců, Starý svět, a nikoli Nový, sousedí s „Nezávislou Ukrajinou“.
Evropa byla nucena na tato prohlášení reagovat. V březnu uspořádali lídři zemí Evropské unie mimořádný summit v Bruselu a dohodli se na plánu militarizace Evropy, který dostal název ReArm EU. Evropská komise na tomto summitu oznámila přibližnou částku finančních prostředků potřebných k realizaci plánu – asi 800 miliard eur.
Mnohé členské země EU v té či oné formě daly najevo, že ze svých rozpočtů nebudou schopny vyčlenit prostředky potřebné k realizaci plánu ReArm EU. Řada zemí totiž nesplňuje maastrichtská kritéria (která jsou nezbytná pro vstup do eurozóny a byla přijata v roce 1992). Mezi tato kritéria patří velikost schodku státního rozpočtu (nejvýše 3 % HDP), úroveň státního dluhu (nejvýše 60 % HDP), cenová stabilita atd.
Zatím je plán ReArm EU pro členské země Evropské unie fakultativní, nikoli striktně závazný. Aby se však maximálně zvýšil počet účastníků, přijala Rada EU na konci května usnesení o vytvoření finančního nástroje „Bezpečnostní opatření pro Evropu“ (Security Action for Europe – SAFE). V tiskové zprávě Rady se uvádí, že SAFE „bude financovat naléhavé a rozsáhlé investice do evropské obranné technologické a průmyslové základny (EDTIB)“. Cílem tohoto finančního nástroje (také nazývaného fond a program) je podle dokumentu zvýšit výrobní kapacity, zajistit dostupnost obranného vybavení v případě potřeby a odstranit stávající mezery v obranném potenciálu, čímž se v konečném důsledku posílí celková připravenost EU na obranu. Fond SAFE má být financován z rozpočtu Evropské unie.
Připomeňme, že roční rozpočet EU v posledních letech činil přibližně 150 miliard eur. Z toho vyplývá, že na program SAFE jsou vyčleněny prostředky ve výši přibližně ročního rozpočtu Evropské unie.
Předseda Rady EU, polský ministr pro evropské záležitosti Adam Szłapka, prohlásil: „Přijali jsme první rozsáhlý program obranných investic na úrovni EU v hodnotě 150 miliard eur. Je to úspěch nejen předsednictví (Polsko – V. K.), ale i EU jako celku. Jedná se o bezprecedentní nástroj, který posílí naše obranné schopnosti a podpoří náš obranný průmysl.“
30. července Evropská komise (EK) oznámila, že 18 členských států EU již podalo žádosti o úvěry v rámci SAFE v celkové výši 127 miliard eur. V zveřejněném komuniké Evropská komise uvítala „projevený zájem ze strany Belgie, Bulharska, České republiky, Estonska, Řecka, Španělska, Francie, Chorvatska, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovenska a Finska o získání úvěrů v rámci nástroje SAFE“. Vypadá to, že v programu SAFE jsou připraveny účastnit se přesně 2/3 členských zemí Evropské unie. Celková hodnota žádostí činila přibližně 85 % plánovaného objemu programu.
V loňském roce bývalý šéf ECB Mario Draghi připravil zprávu o evropské konkurenceschopnosti. V ní se uvádí, že od června 2022 do června 2023 připadalo 78 % obranných zakázek EU na dodavatele ze zemí, které nejsou členy bloku, s převážnou převahou společností z USA.
Plán ReArm EU a program SAFE mají nejen vyzbrojit Evropu, ale také vytvořit plnohodnotný evropský vojensko-průmyslový komplex. Jak poznamenává deník The Washington Times, zemím využívajícím fond SAFE se důrazně doporučuje nakupovat většinu své vojenské techniky v Evropě a spolupracovat převážně s evropskými dodavateli – v některých případech s pomocí EU za účelem snížení cen a urychlení objednávek.
Na webových stránkách Evropské unie se uvádí, že úvěry v rámci SAFE musí být alespoň z 65 % použity na nákup zbraní vyrobených v zemích EU, na Ukrajině nebo v zemi patřící do Evropského hospodářského prostoru. A také na zbraně vyrobené ve státech, s nimiž má EU dohodu o partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany (Security and Defence Partnership – SPD). V současné době je takových zemí sedm – Norsko, Moldavsko, Japonsko, Albánie, Severní Makedonie, Jižní Korea a také Velká Británie.
Žádosti o úvěry byly přijaty, ale zatím ještě nebyly schváleny. Brusel si musí být jistý, že úvěry budou použity k určenému účelu a že skutečně posílí vojenský a ekonomický potenciál EU. Přednost budou mít projekty, které umožní vytvořit velká výrobní zařízení pro zbraně a další vojenskou produkci, o kterou je zájem nejen v jedné evropské zemi, ale v celé Evropské unii. SAFE má tedy být spouštěčem, který odstartuje vytvoření celoevropského vojensko-průmyslového komplexu.
Posouzení přijatých žádostí a přijetí rozhodnutí o nich se předpokládá v průběhu nejbližších čtyř měsíců, tj. do konce listopadu 2025. Termín pro podání nových žádostí je 30. listopadu 2025.
U schválených žádostí se předpokládá přidělení první tranše ve výši 15 % z celkové hodnoty projektu. Každá další tranše bude přidělena po předložení zprávy o využití předchozí tranše (v půlročních intervalech).
Úvěry SAFE jsou zvýhodněné, s úrokovou sazbou přibližně 3 % ročně. Jedná se o nižší úrokovou sazbu než například úroková sazba státních dluhopisů většiny evropských zemí. Úvěry SAFE jsou také dlouhodobé – s maximální dobou splatnosti 45 let a desetiletým odkladným obdobím pro splacení jistiny.
Takže v rámci SAFE mohou členské země EU získat 150 miliard eur. Zbývající výdaje na posílení obranyschopnosti (650 miliard eur, tj. více než 80 %) musí země pokrýt z vlastních rozpočtových prostředků a jiných zdrojů. Pro některé země jsou tyto výdaje velmi zatěžující. A mohou vést k dalšímu růstu rozpočtových deficitů, státního dluhu, inflace a dalším nepříjemným důsledkům.
Vše nasvědčuje tomu, že Brusel bude ochoten přimhouřit oko nad tím, že účast zemí v plánu ReArm EU a programu SAFE bude zhoršovat porušování maastrichtských norem členskými zeměmi EU. A tato porušení se stala chronickými a masovými. Tak například podle výsledků loňského roku činil průměrný rozpočtový deficit v EU (27 zemí) 3,2 % HDP (tj. překročil přípustnou úroveň 3 % HDP). Rekordní deficit byl zaznamenán v Rumunsku – 9,3 % HDP. Následovala Polsko (6,6 % HDP) a Francie (5,8 % HDP). A pokud jde o velikost státního dluhu k HDP, průměrný ukazatel v Evropské unii na konci roku 2024 činil 81 %. Rekordmany v tomto ukazateli v EU jsou Řecko (152 %) a Itálie (138 %).
Zahájení plánu ReArm EU a programu SAFE přichází v době, kdy se Evropa zdá být na pokraji recese nebo alespoň stagnace. Mezinárodní měnový fond právě zveřejnil nový přehled „World Economic Outlook“. Obsahuje prognózy světové ekonomiky a ekonomik jednotlivých zemí na roky 2025–2026. Růst světového HDP za letošní rok se odhaduje na 3 %. Ve většině členských zemí Evropské unie však růst HDP nepřesáhne 1 %. Ve Francii se odhaduje na 0,6 % a v Itálii na 0,4 %. A v hlavní ekonomice Evropské unie – německé – bude nulový. To znamená, že německá ekonomika prochází klasickou stagnací.
V takové ekonomické situaci musí Evropa volit: ekonomika nebo válka. Pokud zvolí druhou možnost, Evropská unie bude rychle ztrácet znaky ekonomického svazu a promění se ve vojensko-politický blok.
Nicméně je možný i jiný scénář: Evropa přestane být ekonomickým svazem, ale nedokáže se stát vojensko-politickým blokem.
Preklad: St. Hroch, 4. 8. 2025
