“Černá skála” jako beneficiář války na Ukrajině

Prof. Valentin Katasonov 17.12.2023 

Nezávislou Ukrajinu, která vznikla před 32 lety na troskách Sovětského svazu, začal okamžitě”ovláda” zahraniční kapitál. Jednoduše řečeno, zahraniční kapitál začal skupovat”nezávislo” Ukrajinu. Na rozvoji”Nezávisl” se podílel kapitál z různých zemí původu, ale první místo obsadil kapitál amerického původu. Historii skupování Ukrajiny zámořskými investory lze rozdělit do tří etap.
 
* První etapa – od zrodu”Nezávislého stát” (1992) po Majdan (události od listopadu 2013 do února 2014).
 
* Druhá etapa – od Majdanu do začátku válečných akcí na Ukrajině (tj. do 24. února loňského roku).
 
* Třetí etapa – od 24. února 2022 do současnosti.
 
Nebudu se nyní zabývat rozvojem Ukrajiny zahraničními investory v prvních dvou etapách. V případě zájmu se o tom čtenář může dozvědět z mých knih:”Ukrajina. Ekonomika potíží, aneb peníze na krv”;”Ukrajinské bezpráví a přerozdělování. Hospodářská a finanční krize na Ukrajině jako globální hrozb”.
Zaměřím se na třetí etapu, která trvá již téměř dva roky. Válka vedená kolektivním Západem na Ukrajině proti Rusku samozřejmě sleduje závažné vojenské a politické cíle Spojených států a jejich spojenců v NATO. Zároveň je však třeba tuto válku chápat jako gigantický obchodní projekt západního kapitálu. Jedná se o válku, jejímž cílem je zmocnit se území, přírodních zdrojů a nejrůznějšího majetku nacházejícího se na území”nezávisl”.
 
Ukrajina má na svém území nejbohatší zásoby nerostných surovin (je pozoruhodné, že více než 90 % zásob bylo prozkoumáno a objeveno v sovětské éře). Ukrajina má sedmé největší zásoby uhlí na světě a druhé největší v Evropě – přibližně 34 miliard tun. Ukrajina patří mezi tři země (spolu s Austrálií a Ruskem) s největšími zásobami železné rudy na světě. Má také největší zásoby manganové rudy v Evropě a do loňského roku patřila mezi deset největších producentů manganové rudy na světě. Ukrajina má přibližně 20 % světových zásob titanových rud z hlediska čistého titanu (největší zásoby tohoto kovu v Evropě). Ukrajina má 1,8 % světových zásob uranu (největší ložisko uranu v Evropě). Ukrajina je světovým lídrem v těžbě některých nerostných surovin. Zejména je zde soustředěno 70 % světových zásob vysoce kvalitní žuly. Dalšími významnými nerostnými zdroji země jsou rtuť, draselná sůl, nikl, síra, grafit, zlato. Navíc unikátní minerální a termální vody. A samozřejmě slavné ukrajinské černozemě – 40 % světových zásob. Již tři desetiletí zahraniční kapitál nenápadně uchvacuje přírodní bohatství”nezávisl”. Zemědělská půda, jejíž volný prodej a nákup se zdál být na Ukrajině zakázán, nebyla výjimkou
 
Ukázalo se, jakou cenu ty zákazy měly. Podle australského časopisu National Review, zveřejněného v květnu 2022, vlastnily 17 milionů hektarů ukrajinské zemědělské půdy tři americké společnosti: Cargill, Dupont a Monsanto. Pro pochopení: to se přibližně rovná rozloze veškeré zemědělské půdy v Itálii. Odborníci spočítali, že uvedená plocha představuje přibližně polovinu veškeré zemědělské půdy v”nezávisl”. Za zmínku stojí, že hlavními akcionáři všech uvedených společností byly americké finanční holdingy a investiční fondy BlackRock, Vanguard a Blackstone. Američtí investoři samozřejmě shrábli ukrajinskou půdu pro sebe i v první a druhé fázi, o které jsem se zmínil výše.

P.S. – ve výše popsaném lze hledat souvislost prudkého vzedmutí aktivit „páté kolony“ oligarchů, vysokých úředníků a kulturtrégrů v Rusku i těch těch za jeho hranicemi, a koneckonců, pravé příčiny toho obrovského úsilí amerických mocných, vloženého do vyprovokování vojenského zásahu Ruska proti Ukrajině před necelými dvěma lety, a naprosto šíleného počínání jimi najatých vládců EU a jejích poskoků. Ostatně, jako prakticky pokaždé v historii (minimálně posledních pár set let) je za tím vším nezřízená touha „Pánů peněz“ po dalším a dalším mamonu a všemoci. Docházejí jim totiž fyzické zdroje. Takže, nyní Ukrajina, potom Rusko a pak hurá na Čínu – takový je plán … (překl.).

Čitatelia si zrejme z dejepisu pamätajú, že počas Veľkej vlasteneckej vojny priemysel USA vo veľkom rozsahu podporoval ZSSR v jeho najťažších chvíľach. Lietadlá Airacobra boli významnou posilou proti počiatočnej drvivej prevahe Luftwaffe a bez amerických nákladných vozidiel by nebolo možné tak rýchlo mobilizovať hospodárstvo a logistiku na podporu frontov. Táto pomoc bola formou zákona Lend-Lease a nie je bez zaujímavosti, že ZSSR bol po vojne v dlhodobom spore s USA kvôli splácaniu dlhov z Lend-Lease. Až do rozpadu ZSSR bolo splatených len 50 % z toho, čo si USA nárokovali. ZSSR mal proti výške dlhu aj morálne námietky, lebo vojnové úsilie považoval za spoločný záujem a on dodával to najcennejšie – ľudské životy.
Vo veľmi podobnej situácii sa dnes nachádza Ukrajina.
Medzi našimi čitateľmi sa nenájde vari nikto, kto by veril, že USA nebudú žiadať splatenie vojnovej pomoci kompletne do posledného dolára, a to bez ohľadu na konečný výsledok. Víťazná či porazená Ukrajina bude dlžníkom zahraničných „investorov“.
V tejto súvislosti je pikantná snaha niektorých predstaviteľov EÚ o čo najskoršie prijatie Ukrajiny. Spolu s Ukrajinou EÚ zhltne tento dlh… (Niekdajšie problémy s Gréckom sa mi oproti tomu javia ako letná prehánka.)