Ilustračné foto – Kulbir @ Pexels
Válka na Ukrajině: Buča – proč Zelenskij mluví o genocidě, i když to videa ukrajinské Národní gardy vyvracejí?
Město Buča je dnes ve světě číslo 1. Oficiální Kyjev se snaží prezentovat události, které se tam odehrály, jako genocidu. A Evropa a USA tomu raději věří. Záběry ukrajinské Národní gardy, jejíž jednotky vstoupily do města jako první, mezitím ukazují úplně jinou Buču …
Dokument blogera Jurije Podoljaky:
Oficiální kyjevská místa šíří informaci, jakoby ruská vojska v tomto městě severně od Kyjeva prováděla genocidu místních lidí, zabíjela je, střílela do týla, znásilňovala, a že když tam ukrajinská vojska vstoupila, válely se všude po městě mrtvoly. Označují to za zločin proti lidskosti, za který Rusko musí nést následky. Toto šíří, desítky, sta, možná i tisíce různých vydání nejen po Ukrajině, ale i v celé Evropě i USA.
Nemohu to nekomentovat. Přičemž rozbíjet to nebudu oněmi operativními snímky, kde mrtví hýbou rukama a vstávají, jen co projede auto s kamerou. Nebudu se ani přít s námitkami oficiálního Kyjeva, že jde o zkreslení v zrcátku, nebo pohybující se kapka na okně. I kdybychom předpokládali, že přijmu tuhle kravinu za skutečnost, chci věnovat pozornost jinému záznamu, který natočila speciální jednotka Národní gardy Ukrajiny, která do města, po stažení Rusů, vstoupila jako první. Toto video je volně přístupné, nikdo ho nepopírá. Není to ruský fejk, ale záběry speciální jednotky Národní gardy Ukrajiny (NGU) poté, co vstoupila jako první do města. Odkaz na tento materiál je zde: https://t.me/yurasumy/2927 https://www.youtube.com/watch?v=9MNuM… a každý se s ním může seznámit. (sice to píše, že na dané adrese už video neexistuje, ale na domovské stránce stále je – pozn.překl.)
Každý, kdo si ho prohlédne, si vyjasní hned několik věcí:
- Specnazovce NBU zjevně neupozornili na to, že se bude pořizovat takové fejkové video, a ti vůbec neobjevili na ulicích Buči ani jedno tělo. Jediný mrtvý byl v Gostomeli od níž do Buči přejížděli, ale v Buči nebylo nalezeno ani jedno neuklizené tělo. Dokonce ani místní obyvatelé města, kterých se vyptávali, neříkali nic ani o represáliích ani o masových vraždách ani o znásilňování.
- Jedinou narážku na jakési zastřelení učinil jakýsi člověk (na záběru v hnědé vestě a černém kulichu), který říkal, že jeho vedli na zastřelení, ale byl zřejmě hodně vyděšen a myslel si, že ho vedou na popravu, ale vedli ho ve skutečnosti jen k výslechu, protože u něj našli příslušné ukrajinské atributy… a poté ho vykopli. No a teď líčí, jak ho vedli na popravu, přičemž ani on v tomto stavu neříká nic o tom, že by mu bylo něco známo o nějakých popravách. Říká jen, že ví o několika známých, které ruští vojáci sebrali někam k výslechu, protože byli příslušníky policie. Víc nic, co by bylo spojeno s nějakými zločiny a zabíjením tam vůbec není.
Připomínám, že je to operativní video NGU, která jako první do Buiči vstoupila, ještě před všemi těmi zinscenovanými natáčeními. Vidíme, že žádná těla na ulicích, a bylo to 22.dubna, nebyla.
Takže oficiální materiál NGU úplně vyvrací vládní verzi o zločinech Rusů v Buči. Znovu tedy vidíme, že pořádné fejky vytvořit neumějí, a všechna ta fejková videa o údajných masových zvěrstvech ruských vojsk byla udělána proto, aby:
- Neutralizovali negativní efekt vzniklý ze skutečných videí o mučení ruských zajatců;
- Dosáhli u západních obyvatel potřebné reakce, aby jejich vlády mohli dodávat Ukrajině stále více úvěrů na zbraně, a stále nové systémy těžkých zbraní.
A bohužel, tato lež je dnes vnímána jako pravda, což ostatně ve dnešním zvráceném světě ani jinak být nemůže. Právě proto tento svět dnes umírá. A právě z tohoto důvodu my, kteří bojujeme o pravdu proti lži s dnešním prohnilým, prodejným světem, vyhrajeme. Protože pravda je na naší straně.
Preklad: St. Hroch, 4. 4. 2022
Druhý příchod „Malé Antanty“
Doba rozhodujících událostí na Ukrajině už není za horama …
Jurij Borisov – 1.4.2022
Dne 27. března v článku “Poslední zvláštní rezerva Washingtonu” autor těchto řádků vyslovil domněnku, že by Washington mohl využít Polsko k tomu, aby zabránil jinak nevyhnutelné úplné vojenské a politické katastrofě kyjevského režimu: “…činy a prohlášení Washingtonu mohou hovořit o jeho zcela určité logice. Což spojuje do jednoho celku celkovou geopolitickou situaci a téměř katastrofální vojenskou a politickou situaci amerického “protiruského” projektu na Ukrajině. A podle této logiky je třeba tento projekt okamžitě zachránit. A vzhledem k hodnotě tohoto geopolitického aktiva USA ho zachránit všemi dostupnými prostředky. Takovým prostředkem je z pohledu Washingtonu Polsko (z hlediska vojenského a strategického významu pro Ameriku je to vlastně druhá Ukrajina). To je přesně ten samý postradatelný materiál, který se nešetří, aby se utratil v extrémních podmínkách. A zdá se, že takové okolnosti v kontextu amerických zájmů v Evropě nastaly.
Během několika dní se tento předpoklad proměnil v koncepční kostru, která nyní dostává “maso” událostí. Bývalý velitel britské armády generál Nick Parker doplnil naši předpověď o koncepční myšlenku; tento důchodce se podělil o své názory na to, proč “NATO selhalo tváří v tvář Putinově invazi na Ukrajinu”:
“NATO bylo poraženo, protože Vladimir Putin považoval odhodlání aliance podpořit Ukrajinu za blafování. Proto by ji měla nahradit menší koalice zemí připravených k ofenzivní akci, uvedl generál Nick Parker. Poukázal na skutečnost, že 30členná aliance, do níž patří USA, Británie a řada evropských zemí, nedokázala zabránit ruskému prezidentovi v invazi na Ukrajinu. “Nemyslím si, že NATO je schopno přejít do ofenzivy se svými 30 zeměmi, které mají na situaci odlišné názory. Potřebujeme menší koalici zemí, které by mohly začít rozvíjet ofenzivní protistrategii proti Putinovi.”
Již dříve jsme napsali, že varianta polského sólo “Drang nach osten” zavání dobrodružstvím. A skutečně: generál Parker hovořil o potřebě posílit polské úsilí o schopnosti nové “Malé Antanty”. Tak se nazývala koalice východoevropských zemí, která vznikla na počátku 20. století.
Nick Parker pravděpodobně ví, že kromě pátého článku Washingtonské úmluvy z roku 1949 o vytvoření NATO existuje i článek šestý, jehož podstata spočívá v tom, že členské země aliance jsou povinny dodržovat zásadu kolektivní vzájemné pomoci pouze v případě vojenského útoku na území některé z členských zemí bloku. Nic víc!
A z toho vyplývá, že pokud se nějaká skupina zemí uvnitř NATO, ať už z vlastní iniciativy, nebo “na radu přátel” z Washingtonu, shromáždí, aby někde na Ukrajině provedla “mírovou operaci”, bude mít vlajku ve svých rukou. To Británii k ničemu nezavazuje.
Anglosasové mají blízko k této skulině ve smlouvě NATO, která jim umožňuje neúčastnit se války na Východě tím, že z ní slíznou “smetanu”, a britský generál na to, přirozeně, přišel jako první.
Dne 31. března se v Bratislavě uskutečnilo setkání ministrů zahraničí východního křídla NATO, které dalo tomuto procesu další impuls. Mimochodem, je to téměř poprvé, co se setkávají v takto specifickém formátu. A tento formát zapadá do matrice Nicka Parkera. Velmoži NATO nebyli na toto frontové shromáždění pozváni, což je zcela v souladu s myšlenkou jejich odstupu od nadcházející “mírotvůrné války”.
To ovšem neznamená, že by v samotné “Malé Antantě” panovalo všeobecné nadšení a militaristické svrbění. Hlavním favoritem je Maďarsko, které nemá důvod podporovat Ukrajinu nepřátelskou vůči zakarpatským Maďarům a kvůli tomu si znepřátelit Rusko: “Pro nás Maďary je nejdůležitější nezapojit se do této války,” řekl maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó. Vysvětlil, že z tohoto důvodu se maďarská vláda rozhodla “neposílat zbraně a nepovolit přepravu zbraní pro ukrajinskou armádu přes své území“.
Na opačném pólu stojí Rumunsko, jehož úřady se rovněž těší na možnost shromáždit své majetky na úkor Ukrajiny a odsuzují i mikroskopické pokusy místních politiků o mírové řešení situace na Ukrajině. 30. března se čtyři rumunští poslanci setkali s ruským velvyslancem v Bukurešti Valerijem Kuzminem, kterému představili “postoj Rumunska k neutralitě” a navrhli, aby se jednání o “bukurešťském míru” mezi Ruskem a Ukrajinou konala v Rumunsku. Rumunský ministr zahraničí Bogdan Aurescu však prohlásil, že demarše čtveřice “nemá oficiální charakter ani mandát od státních orgánů“.
České úřady se nachází v podobném militaristickém zápalu:
„Objevily se informace, že Česko zcela přeruší diplomatické i obchodní vztahy s Ruskem. A jako první členská země NATO a EU pošle svou armádu na Ukrajinu
.Všichni občané Ruska budou muset do konce dubna opustit zemi. Ti, kteří budou chtít zůstat, se musí vzdát ruských pasů a urychleně si vyřídit české.
Opatření se nebude týkat představitelů ruské liberální opozice, usazených v Česku. Jejich podpora naopak bude zvýšena.
Očekáváme oficiální potvrzení, nicméně se k tomu už dávno schylovalo.“
O pobaltských státech ani nemluvě. Ti jsou “vždy připraveni”.
Pak jsou tu Slovensko a Bulharsko, které zjevně nejsou nadšeny vyhlídkou na připojení se ke sboru anglosaských válečných štváčů, o čemž svědčí i nevýrazný tón prohlášení Pentagonu: “Spojené státy se zatím nedohodly se Slovenskem na dodávce systému protivzdušné obrany S-300 na Ukrajinu a spolupracují s dalšími zeměmi na předání systémů protivzdušné obrany sovětské výroby Kyjevu,” uvedla 30. března Celeste Wallanderová, náměstkyně amerického ministra obrany pro mezinárodní bezpečnostní záležitosti.
Zdá se, že se v Bratislavě sešlo fórum východoevropské “Malé Antanty 2.0”, aby udělalo pořádek v jejích chaotických řadách.
Pokud je však pravdivý náš předpoklad, že britský generál pouze nahlas vyslovil oficiální stanovisko velkého Západu, znamená to, že rozhodnutí již byla učiněna a tažení na Východ, údajně z vlastní iniciativy, je hotovou věcí, mimo NATO. Tím spíše, že kyjevský režim souhlasí s jakýmikoliv možnostmi: “Ukrajinské úřady kategoricky neodmítají myšlenku vyslání mírové mise NATO do země, kterou předložila polská strana, ale aliance na to není připravena, a v tom spočívá problém,” řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na brífinku v polském Sejmu. – …Vždy má smysl diskutovat s námi o různých návrzích a myšlenkách týkajících se Ukrajiny, abychom zjistili, jak lze tyto iniciativy realizovat na úrovni EU a NATO.” – dodal.
Kyjev se i za těchto okolností obává svých sousedů, kteří jsou připraveni Ukrajinu roztrhat na kusy, a proto trvá na “úrovni EU a NATO”. Nyní však není v pozici, kdy by si mohl příliš vybírat. Co se týče váhajících členů východoevropské Antanty, ti budou tlačeni, podněcováni a posilováni v závislosti na vývoji událostí. A události podle všeho nejsou za horama. Okno možností pro Západ se zužuje.
Zdroj: https://www.fondsk.ru/news/2022/04/01/vtoroe-prishestvie-maloj-antanty-55900.html
Preklad: St. Hroch, 4. 4. 2022
Incident v Bezpečnostnej rade OSN (aktualizované)
Pravú tvár kolektívneho Západu odhaľuje pokus o nastolenie problému obetí v obci Buča pred Bezpečnostnou radou OSN. Bezprostredne po medializácii nálezu civilných obetí v obci Buča sa ruská stála misia pri OSN pokúšala v tejto veci zvolať Bezpečnostnú radu OSN. Neúspešne. BR OSN práve predsedá Spojené kráľovstvo a jeho zástupca odmietol ruskú iniciatívu s poukázaním, že BR OSN bude podľa plánu zasadať o Ukrajine v utorok (a už bolo známe, že má vystúpiť aj ukrajinský prezident Zelenskij).
Posolstvo Zelenského obšírne priniesli všetky médiá a predpokladáme, že aspoň v hrubých rysoch je čitateľom známe. V tejto súvislosti však bude dobré venovať pozornosť ruskej interpretácii, prezentovanej ministrom zahraničia Sergejom Lavrovom.
Toto video bolo ešte včera prístupné voľne cez Youtube, ale v priebehu niekoľkých hodín zmizlo a nahradil ho publicistický propagandistický program, ktorý tento prejav strihá a „dáva na pravú mieru“.
V stručnosti – Sergej Lavrov vo svojom krátkom príhovore vraví, že pri poslednom kole mierových rozhovorov v Istanbule posledný víkend sa dosiahol prielom, lebo ukrajinská delegácia v hrubých rysoch akceptovala ruské návrhy mierového vyriešenia situácie na Ukrajine a dokonca po prvý raz svoje stanovisko potvrdila podpisom záverečného protokolu. Súčasná ukrajinská „provokácia v Buči“ má za cieľ zmariť proces mierových rozhovorov. Cieľom Ruskej strany je zaviazať Ukrajinu, aby sa vrátila k rozhovorom a nesnažila sa ich sabotovať. Pripomeňme, že presne na toto je OSN ustanovená a toto aj má vo svojich kompetenciách.
Kolektívny Západ – rukou Spojeného kráľovstva ako predsedajúcej krajiny BR OSN, ale aj rukou všetkých médií, dáva jasne najavo, že nie je ochotný počúvať ruskú stranu vôbec v ničom, ale dáva priestor radikálnym návrhom Zelenského (jednej strane konfliktu) na vylúčenie Ruska z OSN alebo až rozpustenie OSN. Tieto návrhy ani podľa ich sympatizantov reálne nemajú nádej na realizáciu.
Je tiež potrebné spomenúť, že napriek jednohlasnej mediálnej masáži, ktorá je u nás prítomná, nie sú všetky členské krajiny OSN jednoznačne na strane Ukrajiny. Napríklad India vyjadrila silné znepokojenie nad eskaláciou, sympatizuje s Ukrajinou, ale vyzýva k diplomacii a dialógu. A Čína jasne deklarovala, že je za riadne vyšetrenie všetkých udalostí v Buči. V podstate toto je aj v reálnych možnostiach BR OSN – odovzdať záležitosť Medzinárodnému súdnemu dvoru. BR OSN nie je súdny orgán, ako by sme mohli získať dojem z médií.
Záverom si položme otázku. Záujmom nás, bežných občanov, ktorí by sme sa v prípade konfliktu ľahko mohli ocitnúť na mieste úbohých obetí na chodníkoch, je zabrániť takýmto udalostiam. Lenže k nim smeruje aj nemožnosť dosiahnuť ciele diplomatickou cestou, ako aj možnosť priamo používať civilné obete ako zbraň proti silnejšej bojujúcej strane. Mali by sme preto trvať na vyšetrení a potrestaní všetkých vojnových zločinov, nielen „ruských“.
Marián Moravčík
