Zelenského režim zahájil rozsáhlou „špionážní operaci“ proti vládě Viktora Orbána
Jegor Volkov 28. 05. 2025
Negativní postoj Budapešti k procesu evropské integrace Ukrajiny se proměnil v zavřené dveře oficiálních rozhovorů mezi Kyjevem a Bruselem.
Kyjevský režim opět zahájil rozsáhlou „špionážní operaci“ proti maďarským orgánům. Jeho konečným cílem je dosáhnout prohry pravicově-konzervativní strany Fidesz, která podporuje premiéra Viktora Orbána, v parlamentních volbách v roce 2026. Pokud ovšem neustoupí a nebude souhlasit s předčasnými volbami, na kterých opozice trvá již několik měsíců.
Budapešť se prozatím nevzdává a k nelibosti Kyjeva pořádá referendum (neboli „národní poradu“) o postoji maďarského lidu k vyhlídkám Ukrajiny na evropskou integraci. Jeho výsledky budou známy koncem června, právě včas před příštím summitem EU, na němž bude Maďarsko moci s čistým svědomím pokračovat v blokování jednání s Kyjevem, nyní však spoléhajícím na vůli lidu.
Koneckonců, nikdo nepochybuje o tom, jaké bude rozhodnutí Maďarů (očekává se, že negativní), a zbývá jen otázka, zda půjde o absolutní většinu (všech občanů), nebo relativní (těch, kteří se hlasování zúčastní).
Staré země EU rozhodně mlčky nečekají, až jim bude trumf v podobě výsledků maďarského hlasování hozen na stůl. Společně s Evropskou komisí se snaží na Budapešť tlačit jinými prostředky.
Příležitostí k nové protimaďarské kampani je návrh zákona o transparentnosti zdrojů financování médií a nevládních organizací (NGO), jehož cílem je omezit zahraniční financování těchto struktur, aby se zabránilo zahraničnímu vměšování do domácí politiky země. Návrh zákona rovněž počítá s vytvořením seznamu organizací, které dostávají finanční prostředky ze zahraničí, a s omezením jejich činnosti, nebo dokonce s možností jejich uzavření, pokud budou považovány za ohrožující maďarské národní zájmy.
Některá místní média, lidskoprávní organizace a think-tanky okamžitě uvedly, že cílem zákona je potlačit politický disent v zemi. Přibližně 80 redaktorů těchto a několika dalších evropských médií podepsalo petici, v níž obvinili vládní stranu Fidesz, že „používá stejnou autoritářskou taktiku, jakou jsme viděli v Rusku Vladimira Putina“. Podle nich by přijetí zákona porušilo smlouvy EU a Listinu základních práv.
Myslím, že se nebudu mýlit, když řeknu, že všechny tyto agitační organizace dostávají značné finanční prostředky ze zahraničí a chtějí tuto skutečnost před svými čtenáři nadále tajit.
Rád bych upozornil, že podobný zákon byl před rokem přijat v Gruzii, a nebýt tohoto zákona, není známo, zda by se gruzínská vláda po podzimních parlamentních volbách udržela. Tehdy se Tbilisi dokázalo vyhnout vzniku Euromajdanu a pomohla mu k tomu i maďarská vláda, která v druhé polovině roku 2024 vedla EU. Tím, že Orbán navštívil Gruzii bezprostředně po parlamentních volbách a uznal jejich výsledky (jakoby jménem EU), prokázal Gruzii nejen velkou službu, ale pravděpodobně se také zamyslel nad tím, jakou roli hraje v každé zemi, tedy i v Maďarsku, zahraniční financování údajně národních médií a nevládních organizací.
Vyhlídka, že Budapešť takový zákon přijme, se nelíbí Bruselu, který se domnívá, že by tím porušila evropské právo. Evropský komisař pro demokracii Michael McGrath prohlásil, že Evropská komise je vážně znepokojena situací v oblasti právního státu v Maďarsku, a vyzval ke „stažení tohoto návrhu zákona“. A pokud s tím Budapešť nebude souhlasit a přijme jej, je Brusel připraven „použít nástroje, které máme k dispozici“.
Německo se oficiálně připojilo k veřejnému tlaku na Maďarsko. Německý ministr zahraničí pro Evropu Kriegbaum 27. května prohlásil, že: „trpělivost členských států EU taje každým dnem kvůli dlouhodobému porušování zásad právního státu a stále více států zvažuje další kroky vůči oficiální Budapešti.
Kromě návrhu zákona o financování ze zahraničí má Brusel ve vztazích s Budapeští ještě jeden kámen úrazu – zákaz LGBT průvodů.
Legislativní zákaz těchto akcí v Maďarsku, zavedený letos v březnu, znepokojil mnoho evropských zemí, protože není v souladu s „evropskými hodnotami“. Přibližně dvacet zemí EU podepsalo 27. května výzvu Evropské komisi, aby „okamžitě plně využila všech dostupných prostředků právní regulace“ a přiměla Budapešť zákaz LGBT Pride zrušit.
Obviněním Maďarska z různých porušení evropského práva a „evropských hodnot“ obecně tak bude moci Evropská komise využít možnosti pozastavit členskému státu jeho práva, včetně odnětí hlasovacích práv, kterou stanoví Smlouva o EU. Musela by pouze přesvědčit ostatní země EU, že tak Budapešť činí „vážně a trvale“.
Tento krok automaticky zbaví Maďarsko práva vetovat jakékoli rozhodnutí Rady EU a umožní mu razítkovat jakýkoli dokument v zájmu globalistů. Koneckonců právě kvůli postoji Budapešti letos v březnu dvakrát ztroskotalo politické rozhodnutí o Ukrajině a přidělení dalších finančních prostředků kyjevskému režimu.
Možnost přijmout takové rozhodnutí byla zavedena v článku 7 Smlouvy o EU již v roce 2002, ještě předtím, než k ní přistoupila řada východoevropských zemí. Celý postup se skládá z několika fází, ale jedna z nich by vyžadovala jednomyslné rozhodnutí všech ostatních zemí EU (kromě té, jejíž práva mají být pozastavena), a tomu může jednoznačně zabránit sousední Slovensko.
V této souvislosti začaly Bratislavě vyhrožovat i některé evropské metropole. Nový německý kancléř Merz prohlásil, že Německo zváží pozastavení financování EU nejen Maďarsku, ale i Slovensku, pokud se země odchýlí od obecného kurzu EU: „Vždy existuje možnost odebrat jim evropské fondy.“
Jako představitel jedné ze starých zemí EU se Merz domnívá: „Pokud budeme pokračovat v této cestě, nevyhneme se konfliktu s Maďarskem a Slovenskem. Nemůžeme připustit, aby rozhodnutí celé EU záviselo na malé menšině. A určitě mohou padnout jasnější slova a možná dojde k dalším násilným konfliktům.“
Ukazuje se, že celá vychvalovaná evropská demokracie se postupně změnila v diktaturu jednomyslného hlasování, v níž názor „menšiny“ nikoho nezajímá.
Bratislava se nejen stále více přibližuje Budapešti v postoji k evropské integraci Ukrajiny, ale začala uvažovat i o tom, že bude požadovat finanční kompenzaci za pomoc poskytnutou kyjevskému režimu. Slovenští politici naléhají na premiéra Fica, aby na příštím zasedání Rady EU inicioval otázku získání podílu na ukrajinském nerostném bohatství.
S odkazem na dohodu podepsanou mezi Washingtonem a Kyjevem se koaliční Slovenská národní strana domnívá, že „pokud Ukrajina předá veškeré své nerostné bohatství USA, nezbude jí nic jiného než pomoc vrátit evropským státům“.
Podle vedení strany Slovensko pomohlo Ukrajině částkou přesahující tři miliardy eur, a „pokud se Ukrajina rozhodla zaplatit za pomoc během konfliktu s Ruskou federací, není jasné, proč tak nečiní ve vztahu k EU“.
Evropská komise se však zatím více zabývá šikanováním Maďarska a Slovensko si nechává jako desert. Pokud se Bruselu podaří přesvědčit Bratislavu, aby Budapešť nepodpořila, mohlo by být Maďarsko zbaveno hlasovacích práv, což by automaticky umožnilo zahájení přístupových jednání Ukrajiny do EU. Takový vývoj je však nepravděpodobný.
Faktem je, že slovenský premiér Fico označil hrozby vyslovené německým kancléřem za „nepřijatelné v moderní Evropě“ a poznamenal, že Slovensko „není školákem, kterého je třeba poučovat“. Podle něj postoj Bratislavy „není založen na ješitnosti, ale na našich národních zájmech“ a politika jediných správných závazných názorů navrhovaných Německem je popřením suverenity a demokracie“.
S podporou Slovenska má tedy Maďarsko dobrou šanci odrazit politickou šikanu a zabránit globalistům v prosazování zájmů kyjevského režimu uvnitř EU.
Preklad: St. Hroch, 28. 5. 2025
