Ceuta a uzavření evropských hranic…
Sergej Pereslegin 7. 8. 2026
Chtělo by se říci, že všechno souvisí se Schengenskou smlouvou, ale tak jednoduché to není. Nedávno jsme, v souvislosti s Ukrajinci, hovořili o tom, že nemají právo na evropskou historii mj. proto, že touto historií spolu s Evropou neprošli. Například se nezúčastnili zeměpisných objevů.
Tedy, z tohoto hlediska, klíčovým momentem evropské historie, momentem, kterým se Evropa stala tím, čím je, byly právě zeměpisné objevy. A ty měli velmi přesný začátek – rok 1415, kdy Portugalsko a Španělsko obsazují Ceutu. Ve skutečnosti ale, hovoříme-li o Španělsku a Portugalsku, je třeba mít na zřeteli, že Portugalsko bylo vždy součástí jednotné kultury. Jsou to, prostě, otázky na jedné straně dynastické, na druhé historické. Když byly jedním státem, byl rozdíl mezi Španělskem a Portugalskem obecně jen o málo větší mezi Castillií a Granadou téhož Španělska.
Tak tedy: – právě obsazení Ceuty, která je nyní španělská, tehdy provedené Portugalci, bylo výchozím bodem zeměpisných objevů. Portugalci směřovali na jih kolem Afriky, a Ceuta byla výchozím bodem. Poté, co se svět změnil, rozpadla se koloniální impéria, zůstala Ceuta jedním ze španělských panství na africkém kontinentu. Přitom je třeba brát v úvahu, že Gibraltar a Ceuta kontrolovaly průliv. Gibraltar Španělům sebrali Angličané, a Ceuta zůstala dodnes formálně španělským územím.
A odtud se začíná formovat konflikt. Zbylé území, obklopující Ceutu je Marocké království. A to je naprosto jiná civilizace, a vzhledem k tomu, že lidský pohyb narůstá, ukázalo se toto:
- Do Maroka může přijet kdokoli;
- Vzhledem k tomu, že je Ceuta zeměpisně i historicky marokánským územím, může kdokoli, kdo přijel do Maroka, přejít do Ceuty;
- Protože je Ceuta součástí Španělska, může přirozeně odjet do evropského Španělska a dále do EU…
Takže vznikla linka mnohem bezpečnější než námořní přeprava, mnohem levnější a pohodlnější pro přemísťování migrantů, zejména jižních, migrantů muslimských, Arabů do evropských zemí. Šlo tedy o jakýsi „průlez“, o němž dříve nepřemýšleli, když ostatní cesty fungovaly v pořádku, a dokud Maroko docela tvrdě hájilo svoje zájmy. Je třeba mít na zřeteli, že to není jen problém Španělska, ale i Maroka. Maroko má docela slušnou životní úroveň a odtud právě přicházelo jen velmi málo marokánských migrantů. Takže jde jen o tranzitní trasu, bránu, portál do Evropy.
Co v takové situaci bylo možné dělat?
Bylo možné jednoduše zakázat migraci a odeslat všechny lidi zpátky. To ale, údajně, odporuje principům demokracie. Všimněte si, že Evropané, kteří se už řadu let pokouší bojovat s migrací a s migranty, si pro sebe nevypracovali žádný vztah vůči migraci. Co bylo možno udělat? Bylo, například možné po vzoru Ameriky vytvořit mechanizmus socio-kulturního přepracování. Bylo možné, podle vzoru Ameriky posledních let, tam, kde tento mechanizmus nezafungoval, tvrdě, po trumpovsku, nepovolenou migraci zakázat, vybudovat dělící stěny… – no a v případě nutnosti i střílet.
Možné bylo i vytvořit strukturu multikulturní Evropy, jak se to, ostatně projektovalo v letech devadesátých, ale nakonec EU neudělala nic !
- Model multikulturalizmu není;
- Politika vůči migrantům není;
- Systém přepracování migrantů není;
- Systém boje a vytěsnění migrantů za hranice Evropy také není.
Vznikla krize… – a v tomto momentě se vraťme do nedávné minulosti:
Poprvé evropská jednota praskla za Kovidu, kdy Evropané v sobě nenašli sílu, aby řekli: „Za jednotu Evropy byly ztraceny miliony lidských životů, a i kdyby kovid zabil ještě další miliony, není to záminka k zákazu pohybu uvnitř EU. Oni to tenkrát udělat nedokázali, ale měli jakous-takous výmluvu – že to přece není lidská epidemie. Ve středověku by řekli – vizte, hněv boží a na něj musíme nějak reagovat“. Byla to výmluva, nepravda, ale aspoň výmluva.
Nyní vznikla nová krize. A co v tomto momentě dělá EU? EU říká: „Pozastavujeme Schengenskou smlouvu, zavíráme Španělsku hranice. Inu, mimochodem, oni zavírají hranici (pokud to dobře chápu) s Itálií a neví, jak s Portugalskem. A docela nechápu, jak lze tuto hranici vůbec fyzicky uzavřít. Francie se nejspíš rovněž bude snažit hranici zavřít. Otázka ale přece nestojí, zda se hranice uzavřít podaří nebo ne. Ani to není tak zajímavé. Jde o to, že samotné rozhodnutí bylo přijato a migrační krize nevedla k řešení problému migrace ani k vytvoření mechanizmů, nebo boje s migrací, nebo využití migrantů ve svých cílech. Nikoli! Stalo se to jen dobrou záminkou zavření Schengenu a tím odklizení jedné ze zásad EU – svoboda pohybu lidí, zboží, služeb, financí a technologií.
Takže lidi nyní svobodně přemísťovat nelze. Pokud se nemohou přemísťovat lidé, pak velmi rychle vzniknou zábrany v pohybu všeho ostatního. V každém případě nevím, zda to lze považovat za umíráček EU – obávám se, že ten zazněl už poměrně dávno v podobě sirény. V každém případě ale v krizovém hroucení EU jako součásti postindustriální krize 21.století, je to událost významná, která jistě vstoupí do systému hodnocení.
Velmi symbolické je, že se vše završuje městem, kterým to začalo. A to je důležité… Nejde o migranty, jde o Ceutu, která je klíčovým městem. Je to zvláštní, velmi důležitý symbolizmus. Nezapomeňte, že – ať Evropané tvrdí jací jsou pragmatici, že nevidí žádný symbol kříže v ohni na katedrále Notre Dam, jak řekl pařížský arcibiskup.
Je to civilizace, která po celou svou historii pracovala se symboly – a, obecně vzato, naučila s nimi pracovat celé lidstvo. Proto je pro ně symbolická destrukce důležitá.
Preklad: St. Hroch, 7. 8. 2026
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=YKnxFpWg-D0
Pridaj komentár