Staccato do kroků bubnují kapky na okna od boků malují mapky Slzy se za dluží v prochladlých kalužích A deštník jako krinolína je náhle pevným bodem vesmíru

Někdy se slunce krajem loudá a z rozmaru se smáčí v kalužích My poutníci věčně roztoulaní do srdce sbíráme užaslé střípky okamžiku