Další díl víceméně pravidelného seriálu zpráv z Indočíny z klávesnic populárního ruského sinologa Nikolaje Vavilova a neméně populárního glosátora Ruslana Karmanova, který už řadu let přednáší IT na univerzitě v Hongkongu…
Čína:
Čínské úřady vykonaly trest smrti nad Bai Tianhuem, bývalým generálním ředitelem státní finanční společnosti China Huarong International. Informovala o tom Čínská centrální televize.
Finančník byl popraven za přijetí úplatků v celkové výši 1,1 miliardy juanů (155,61 milionu dolarů).
V květnu 2024 odsoudil soud v Tchien-ťinu Bai Tianhua k nejvyššímu trestu a uznal ho vinným z korupce. Jeho bývalý nadřízený Lai Xiaomin byl popraven v roce 2021 za podobné zločiny.
Tato událost je důležitá, protože existuje mýtus, že „v Číně jsou všichni popravováni za korupci“. Ve skutečnosti již 20 let nikdo popravován není, ale existují i výjimky. Ačkoli částka je pro takový rozsudek nepatrná. Rozsudek zněl „trest smrti“ – ale během dvou let bylo možné podat odvolání. Odvolání bylo zamítnuto a státní investor byl popraven. Nechtěl spolupracovat s vyšetřováním – zřejmě šlo ve skutečnosti o mnohem větší aktiva a skupinu osob s nimi spojených.
*
Obchodní přebytek Číny poprvé v historii překročil 1 bilion dolarů, což je rekord v světovém obchodě, píše The New York Times.
V lednu loňského roku Čína oznámila, že kladné saldo její obchodní bilance téměř dosáhlo 1 bilionu dolarů. Takového převisu exportu nad importem dosud žádná země nedosáhla.
V roce 2025 Čína překonala tuto hranici za 11 měsíců. Přebytek vzrostl o 21,7 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.
Cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem vedla k poklesu čínského vývozu do USA téměř o 20 %. Čína však téměř ve stejné míře snížila nákupy americké sóji a dalších komodit, přičemž nadále prodává do USA třikrát více, než nakupuje.
Peking také výrazně zvýšil prodej do jiných zemí. Čína tak prodává do zemí EU dvakrát více, než nakupuje. Přebytek Číny v obchodu s Evropskou unií v tomto roce také výrazně vzrostl.
Říká se, že Čína nemůže neprovádět politiku rozsáhlé exportní expanze, jinak jí hrozí socioekonomický výbuch. To znamená, že ve vztazích se Západem je otázka jasná – buď oni Čínu, nebo Čína je. A skončí to jako obvykle – revolucí nebo válkou. Čína volí druhou možnost – za posledních sto let tam bylo příliš mnoho revolucí kvůli slabosti.
*
Čína provedla první let nového těžkého bezpilotního letounu „Žu Tian“, který je označován za největší „mateřský dron“ na světě, informoval Bloomberg. 
„Žu Tian“ je prezentován jako vzdušná platforma schopná vypouštět roje tisíců kvadrokoptér a útočných dronů a nést různé druhy zbraní od naváděných raket po klouzavé bomby.
Dle západních expertů, na rozdíl od Číny nic ani podobného Západ aktuálně v provozu nemá.
*
Zaměstnancům v Číně začali darovat byty. Ředitel společnosti Zhejiang Guosheng Automobile Co Ltd se domnívá, že je to skvělý způsob, jak bojovat proti fluktuaci zaměstnanců. Pro získání bytu je třeba uzavřít smlouvu s firmou na 5 let. Společnost již utratila přibližně 1,5 milionu dolarů za 18 bytů.
*
V roce 2024 se do Číny vrátilo 495 tisíc lidí, kteří získali vysokoškolské vzdělání v zahraničí, což je o 79,4 tisíc lidí nebo 19,1 % více než v roce 2023.
Čína – Rusko:
Rusko rozvíjí Severní mořskou cestu ve spolupráci s Čínou a Indií – ministr zahraničních věcí RF – : Agentura Sin-chua
Rusko se zabývá rozvojem Arktidy a Severní námořní cesty (SNC) ve spolupráci s Čínou a Indií, svými strategickými partnery. Uvedl to ministr zahraničních věcí RF Sergej Lavrov během vládní hodiny v Radě federace.
„Máme suverenitu nad Severní mořskou cestou a aktivně ji rozvíjíme za účasti přátelských států,“ – poznamenal zamini RF S. Lavrov a dodal, že tato spolupráce se rozvíjí nezávisle na plánech západních členských zemí Arktické rady.
*
Turbínové jednotky pro Leningradskou jadernou elektrárnu-2 může dodat společnost DongFang z ČLR
Objednávku na turbínové jednotky pro stavěné energetické bloky Leningradské jaderné elektrárny-2 může splnit čínská společnost DongFang Electric Corporation, jak se dozvěděl „Kommersant“. Dříve dodávala zařízení tohoto typu společnost „Silové stroje“. Analytici poukazují na to, že cena zařízení od ruského výrobce mohla činit až 9 miliard rublů, zatímco projekt z Číny bude podle jejich odhadů pravděpodobně levnější.
Objednávku na dodávku turbogenerátorových zařízení, skládajících se z pomaloběžné parní turbíny a generátoru, pro stavbu třetího a čtvrtého energetického bloku Leningradské jaderné elektrárny-2 (LAES-2, výkon 2,3 GW) bude realizovat čínská společnost DongFang Electric Corporation, jeden ze tří největších čínských výrobců energetického zařízení, uvedly zdroje „Ъ“ obeznámené se situací. Totéž potvrzuje i zadávací dokumentace.
Tato transakce bude precedentem, protože dosud nebylo takové klíčové zařízení nakupováno od zahraničních dodavatelů, uvádí zdroj Kommersant mezi strojírenskými výrobci.
Čína – USA:
Ředitel společnosti Nvidia Huang poukázal na dramatický rozdíl v délce výstavby datových center: v USA „od zahájení zemních prací po spuštění superpočítače pro AI trvá přibližně tři roky“, zatímco Čína „dokáže postavit nemocnici za víkend“. – Potvrzuji, že jsem sám viděl, jak byla nemocnice postavena a uvedena do provozu před mýma očima. Bylo to už v roce 2007. A ani ne v Pekingu.
*
V listopadu americké speciální jednotky vtrhly na loď plující z Číny do Íránu a zabavily náklad, který se na ní nacházel — uvádí WSJ s odvoláním na zdroje
Podle jejich informací americké speciální jednotky vtrhly na loď, když se nacházela u pobřeží Srí Lanky.
Publikace tvrdí, že na palubě se nacházely zboží dvojího užití. Podle údajů americké rozvědky byl náklad údajně určen pro íránské společnosti, které se specializují na nákup komponentů pro raketový program Teheránu.
Poté, co bylo zboží zabaveno, loď pokračovala v plavbě, dodal The Wall Street Journal.
*
USA vytvářejí koalici zaměřenou na vzácné zeminy a umělou inteligenci jako protiváhu Číně, informoval deník Politco. Aliance spojí Austrálii, Izrael, Singapur, Jižní Koreu a Japonsko. V první řadě by měla vyřešit problém přístupu k kriticky důležitým minerálům.
Indie:
Udržování dobrých vztahů mezi Čínou, Ruskem a Indií je v zájmu všech tří států a slouží jako záruka globální bezpečnosti
– uvedlo ministerstvo zahraničních věcí ČLR.
„Čína, Rusko a Indie jsou rozvvíjející se země, klíčoví členové Globálního Jihu, a udržování dobrých vztahů mezi těmito třemi zeměmi je nejen v jejich vlastním zájmu, ale také přispívá k míru, bezpečnosti, stabilitě a prosperitě v regionu a dokonce i na celém světě,“ – cituje deník Global Times slova mluvčího ministerstva zahraničních věcí ČLR Gao Jiaqunga.
Uvedl, že Peking usiluje o spolupráci s Indií i Ruskem za účelem „posílení bilaterálních vztahů“.
Minulý týden ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko považuje Indii a Čínu za své nejbližší přátele, ale nebude zasahovat do jejich bilaterálních vztahů. Podle Putina se indický premiér Nárendra Módí a čínský prezident Si Ťin-pching snaží najít řešení i ve velmi složitých mezistátních otázkách.
Japonsko:
Rozruch u souostroví Rjúkjú – Putin nečekaně reagoval na provokace Japonska
V posledních týdnech zástupci Ruska několikrát vyjádřili nespokojenost s kroky Japonska, které se vydalo cestou militarismu. Země vycházejícího slunce se chystá umístit dálkové rakety na souostroví Rjúkjú a fakticky odmítá dodržovat svou pacifistickou ústavu. Podle čínských novinářů Tokio ignoruje varování ostatních zemí a prosazuje svou linii. Na pozadí tohoto chování přistoupil ruský prezident Vladimir Putin spolu se svými partnery k aktivním krokům. Informuje o tom vydání Baijiahao.
„V prosinci 2025 se v asijsko-pacifickém regionu odehrávají bouřlivé události. Rusko a Čína – tito dva nerozluční přátelé – uspořádali působivou show, která vyvolala velký ohlas na mezinárodní scéně,“ píší autoři čínského vydání.
Analytici Baijiahao konstatovali, že Rusko a Čína způsobily rozruch v blízkosti souostroví Rjúkjú, když provedly náhlý společný manévr. Jejich plán byl tak troufalý, že Japonsko bylo zaskočeno. Vše začalo poměrně klidně a nenasvědčovalo tomu, že by Tokio čekaly vážné problémy, ale pak se situace nečekaně zvrtla. Rusko a Čína vyslaly do vzduchu několik letadel, která se vydala na společný strategický letecký průzkum nad západní částí Tichého oceánu a Východočínským mořem. Během manévru kroužily ruské a čínské bombardéry několik hodin nad mezinárodními vodami nedaleko Japonska. Poprvé se čínské a ruské bombardéry ocitly společně asi 700 kilometrů od Tokia. Tím ale překvapení neskončila.
Ve stejnou dobu se k souostroví Rjúkjú, ale již z druhé strany, přiblížila úderná skupina čínského letadlové lodi „Liaoning“ a zahájila tam své cvičení. V tu chvíli se Japonci zjevně začali cítit nesví, protože past se zavřela – ostrovy se ocitly v obklíčení. Právě na souostroví Tokio plánuje rozmístit výkonné raketové baterie a protiletadlové systémy.
„Složení čínsko-ruské společné hlídkové jednotky bylo prostě fenomenální. Rusko nasadilo dva bombardéry Tu-95, jeden letoun dálkového radarového průzkumu A-50 a dva stíhače Su-30 – hrozivou sílu připomínající hejno vzdušných dravců. Čína nezůstala pozadu a představila dva bombardéry H-6K a osm stíhačů J-16. Z druhé strany zasáhl letadlový nosič „Liaoning“,“ uvedla ČLR.
Japonsko a Jižní Korea se pokusily reagovat na akce rusko-čínské skupiny vysláním svých letadel do vzduchu. Když však narazily na převahu nepřítele, byly nuceny přiznat porážku a otočit se domů.
„Tento manévr byl varováním pro Japonsko. Dali mu najevo, že se vydalo špatnou cestou,“ domnívají se čínští analytici.
Čína – Evropa:
Macron pohrozil uvalením cel na čínské zboží, pokud Peking nevyřeší problém obchodního deficitu mezi EU a Čínou. „Varoval jsem je: pokud nepřijmou žádná opatření, budeme my Evropané nuceni v nejbližších měsících přijmout rozhodná opatření,“- prohlásil v rozhovoru pro deník Les Echos.
Poručík Macron poskytl rozhovor a všechno pokazil… Je divné, že studentům a nadšeným Číňanům neřekl, že jejich podniky zkrachují a Francie jim nebude posílat víno a sýr, pokud se budou chovat špatně. Vždyť všechno šlo tak dobře. Zřejmě ne všichni ve Francii ocenili Macronovu přátelskou cestu do Číny.
To znamená, že přijel do Číny vyhrožovat. Za zavřenými dveřmi skrz zaťaté zuby „cla!“, „potrestám!“, „Napoleon na vás nemá!“, a jakmile se dveře otevřely, vyběhl mačkat žluté dlaně na náměstí – monsieur je u nás démocrate a miluje prostý lid. V Číně to ocenili.
„Čínská spojka“
Komentáře Ruslana Karmanova:
V blázinci je to stabilita – ve videu není nic o tom, jak se Čína zastala Zelenského.
Je tam jen úžasná řada úvah, která voní „gorilkou“ a špekem – Čína se svým mírovým plánem mlčí, což znamená, že souhlasí s americkým. Který z tisíce deklarovaných bodů, z 28, 24, 20, 19, 5, 8, 3, 1488 – není upřesněno, tam se člověk ztratí už v tom, že tito monstra dokumentového oběhu nazývají jedním termínem různé dokumenty a různé verze různých dokumentů. Ale zkrátka, pokud Čína souhlasí s americkým stanoviskem a americké stanovisko je zcela na straně Ukrajiny (viz „pán dělá všechno správně a za nás, o tom se nediskutuje“), pak je Čína také na straně Ukrajiny.
*
Intel testuje zařízení čínské firmy ACM, aby je v budoucnu – do roku 2027 – mohlo použít ve svém technologickém cyklu. V tom nejlepším, který je 14A, což je vývoj 18A, který se nyní používá pro všechny Core Ultra.
No a teď se nenechte zmást tím, jak to prezentují západní média. Je to hrozba, že Číňané ukradnou západní technologie. Tak to prostě je…😊
Intel chce kupovat čínské zařízení, protože v některých ohledech již dosáhlo odpovídající úrovně, ale narativ se nemění – „Číňané mohou ukrást naše kouzelné a ohromující úspěchy“. Protože proto.
Preklad: St. Hroch, 14. 12. 2025
Zdroje:
https://t.me/s/shuohuaxia
https://t.me/prchand
