Alexander Losev *) 17. 01. 2025

Nejdřív se pusťme do Monroeovy doktríny, protože to, čeho jsme svědky, by někteří politologové minulého století nazvali „Drang nach Welt“… – tedy ofenzíva no celého světa.
Hlavním tajemstvím Monroeovy doktríny je schopnost měnit zájmy a vůli amerických elit v mezinárodní právo. Jinak řečeno: „potřebujeme svět, pokud možno celý“.
Tedy „svět pravidel“, jemuž se musí podřídit státy – nejdřív západní polokoule – a transformovat tyto státy do jednotného prostoru podřízeného vůli USA.
A když mluvíme o tom, že Trumpovi neumožnili obsazení křesla v Bílém domě jen tak, znamená to, že nějaký plán tyto elity měly.
Ukázalo se, že předchozí administrativa projela, co se dalo, že jestliže se v prvním Trumpově období díky odporu demokratů nepodařilo udělat Ameriku znovu velkou, nebo za Bidena přijatá Strategie národní bezpečnosti, kde se hned v prvním odstavci psalo o tom, že je nezbytné obnovit vedoucí roli USA a jejich hegemonii, v podstatě propadla.
Byla tedy zřejmě zvolena strategie vytvoření velkých prostor. Vidíme, že světová ekonomika, tak jak ji vidíme, dosáhla svých mezí, že dále není možné zajišťovat hospodářský růst cestou nekonečného úvěrování, nekonečné spotřeby zdrojů, takže je tento systém třeba rozbít. Toho lze dosáhnout dvěma cestami:
- Zbořit do základů a potom … (podle Schumpettera „Budovatelské rozbití“, kdy se záměrně ničí obrovské množství výrobních sil a vztahů, aby se na úlomcích toho znovu vybudovala nová ekonomika s tvrdším vykořisťováním podřízených zemí, území, a naprosto jiné vztahy, efektivnější výroba atd.) Tato idea je funkční v jakémkoli století – při zachování peněz a vlivu. Tehdy za nevelký milodar dostanete země, suroviny, zdroje, společenství, hospodářství atd. To, ovšem, dnes neprochází, protože je tu Rusko a pochopení rozvojových zemí a světové většiny, že v takovém neokoloniálním systému už žít nikdo nechce.
- Model, kdysi nazvaný „Grosse Raume“, který ukazuje, že makroregion je skutečně funkční model ekonomiky rozdělený na velké prostory, mající dostatečnou populaci, aby byl dostatečný trh, mající mnohaodvětvovou ekonomiku nezávislou tak silně na jiných zemích, jak tomu bylo za globalizace, dostatečnými přírodními zdroji. Hlavními faktory moderní ekonomiky jsou zdroje, kapitál a technologie.
Amerika kapitál má, zdroje v podstatě také (nebudou-li Grónské, seženou si jiné) a technologie mají vlastní a další mohou získat například kanibalizací Evropy (což už činí). On totiž další z hlavních úkolů Monroeovy doktríny je, aby Evropané neměli vůbec žádný vliv na dění v tzv. Novém světě – tedy USA a západní polokoule. Hlavním protivníkem této doktríny je Evropa. Právě tehdy, když se Monroeova doktrína v roce 1823 objevila, bylo jejím úkolem vyrazit Evropu a později i nás ze západní polokoule. S čímž si úspěšně poradili.
Grónsko:
Grónsko je pochopitelně strategickým ostrovem pro NATO a USA a v roce 1953 tam byla vybudována vojenská kosmická a sledovací (součást systému NORAD) základna USA Thule , pojmenovaná po původních obyvatelích ostrova a později přejmenovaná na Pituffik – zřejmě kvůli politické korektnosti, protože pod názvem Thule existovala v Německu společnost, která za Hitlera propagovala m.j. vyvolenost germánské rasy a ve znaku měla obrácenou svastiku a z níž vyrostlo nacistické hnutí. Ačkoli, to, co buduje Trump, je (pokud to trochu přeženu) klasická formule: ein Volk, ein Reich, ein … . Tato základna, s jejíž pomocí mohou sledovat naše ponorky a vesmírný prostor, má strategický význam. Domnívám se, že za ostrov Trump ani nebude muset utrácet, ale prostě donutí Dánsko a EU, aby se podřídili a souhlasili, že americké společnosti tam budou rozpracovávat naleziště a že se základna, nebo základny, poněkud rozšíří. Americký neokolonializmus ve skutečnosti spíš kontroluje finanční a informační toky, než jednotlivá území – protože je to levnější.
Kanada:
To je zajímavá varianta, protože my víme, kdo je hlavou Kanady – je to král Karel III. A tady může být zřejmý konflikt s Británií – anebo taky ne. To proto, že idea federace USA s Británii zněla už v 19. století, a jak říkali moji kolegové z jedné americké banky v době kovidu: – „My nevíme, proč slaví USA 4. července Den nezávislosti, protože britský kapitál (kapitál aristokracie), získaný z oloupení Indie, Číny a kolonií Východoindickou společností se nikam nepoděly, neshořely a byly vloženy prostřednictvím fondů do americké ekonomiky – a to do nejvýnosnějších jejích sektorů – IT technologií, nemovitosti atd. Proto investiční bankéři USA říkají, že vidí, jak oni silně kontrolují americkou ekonomiku, kde je vše propleteno. Proto je to možná také nějaká taková dohoda nebo spiknutí. Proto pokud Trump Kanadě sebere ropnou provincii Alberta, tak lze Kanadu zavřít, anebo tam poslat Banderovce, aby tam udělali novou Ukrajinu…😊
Je ta demonstrovaná expanze (Kanada,Panama,Grónsko) Trumpa a těch, kdo za ním stojí záměnou velké války?
Ne, to je příprava na ni a k obnově hegemonie. Sice se říká, že pokud se vám při prvním seskoku neotevře padák, pak tento sport není pro vás. Nicméně v tomto případě autoři tohoto plánu chápou, že k tomu, aby znovu získali převahu, musí si nejdřív zajistit vše co potřebují. Vracíme se tedy ke starým dobrým časům, kdy vše řeší nikoli rovnováha zájmů, ale rovnováha sil – jak tomu bylo ve století 19. i po většinu století minulého. Pokud existuje tak obrovská závislost USA na Číně, celý finanční systém závisí na tom, jak funguje globalizmus. Mít deficit obchodní bilance skoro bilion dolarů lze jen tehdy, pokud vám ten bilion přichází zpátky.
Jak přichází? Amerika je největší spotřebitelský trh, na který země jako Čína, Korea, Japonsko, EU, Mexiko, Kanada atd. prodávají za v USA natisknuté dolary. Ty ovšem musí vrátit zpátky na americký finanční trh, což se děje. Největším problémem USA, který se už začíná projevovat, je zmrazení rezerv centrální banky Ruska, které začalo tento systém bořit.
Došlo totiž k tomu, že zlaté a devizové rezervy centrálních bank jsou vybaveny absolutní imunitou a jsou potřeba k vybalancování zahraničního obchodu, deficitů obchodní bilance a podpory vnitřního devizového trhu. Dnes vidíme, že země měn, které byly vždy považované za rezervní (euro, usd, yen, lbs) se zachovaly jako bandité a zmrazily ruská aktiva. K čemu musí dojít ostatní centrální banky? – Kupujte zlato a to, co nebude možné konfiskovat – a to se nyní děje.
Pokud se začne sypat globalizace a přeruší se obrat peněz do USA, organizmus světových financí zemře. Proto oni ke shození tohoto světa připraveni nejsou. Oni musí vytvořit obrovský prostor jako svůj vnitřní soběstačný trh, aby se připravili k válce o nadvládu na světem. Aby rozšířili Monroeovu doktrínu nejen na Západ, ale i na zbytek světa.
Ale ostatní přece také mohou vytvářet takový svět. Ne americkým způsobem, ale cestou kooperace. Je tu Čína s půldruhou miliardou lidí, Indie skoro také tolik, Rusko se spolupracujícím okolím…
Ano, to je možné, a proto je úkolem Američanů, těch, kdo se zabývají globálním plánováním, rozbíjet svazky a spojenectví. To je historie známá od dob Kissingera: – pokud se jedna země zvedá, je úkolem ostatních zabránit jí, aby se nestala světovou hegemonií – to je rovněž zákon politiky, který fungoval celé 19. a 20. století. Nyní je úkolem vytvoření makroregionů… oni spustili globalizaci a nyní to boří rozdělením na makroregiony. My ho budeme rovněž muset vytvořit. Čína bude mít vlastní makroregion a to už je zřejmé, protože Číňané dávají peníze jen sami sobě. My můžeme vytvořit makroregion s Evropou, Indií a západní Asií (Irán).
A Turecko?
S ním se nedá příliš počítat, protože to se přetíží a Konstantinopol bude opět Konstantinopolí, protože Turecko se svými ambicemi může udávit. Rozumím tomu, že všichni byli někdy velkými a rádi by znovu, ale při svých finančních možnostech …
Blízký Východ?
Blízký východ vůbec jako makroregion můžeme vyloučit, protože je to zóna budoucího chaosu a války. Začíná být zřejmé „díky“ Izraeli, že islámský svět nesložil zkoušku solidarity a civilizační subjektivity. Neschopnost podpořit malou Palestinu ekonomicky, spojenými silami, ukazuje, že si s arabským světem lze dělat cokoli. Budou ho loupit, stejně jako nyní Američané vykrádají Evropu, tak dopadnou i země Perského zálivu. To, co začalo Sýrií, to je restart teroristických organizací. Arabské země, které budou chtít humanitárně podpořit Sýrii, bude možné obvinit z podpory terorizmu (připomeňme si Irák, Afghánistán) a 11. září vězí v paměti amerických právníků a peníze arabských panovníků jsou v Americe prostě jako rukojmí, stejně jako naše rezervy. Proto bude arabský svět určen k rozmělnění.
Latinská Amerika:
Ta je velmi důležitá. Pokud Monroeova doktrína definitivně zafunguje, a obě Ameriky budou podřízeny Washingtonu, pak to bude nejsilnější makroregion na glóbu. Naším úkolem je podpora protikoloniálního hnutí tam, při chápání toho, že zdroje Chile, Brazílie, Bolívie atd. budou kooperovat se zeměmi BRICS.
Dnes vidíme, jak Američané snadno narušují svazky BRICS, které nemohou vytvořit nějakou vlastní měnu, protože země BRICS mají sice společné strategické vidění, ale každá má své zájmy. Každá má svou ekonomiku, ty ekonomiky jsou různé. Někdo má větší ekonomický růst a nižší inflaci, někdo má silnější, někdo slabší měnu… – proto se nemohou rychle sjednotit. A hlavně Čína je velmi navázána na americký trh a zatím nezačala vážná hospodářská válka USA proti Číně, takže ČLR podporuje režim Zelenského, dodržuje protiruské sankce, dodává VSU drony, které zabíjejí naše vojáky a civilisty – protože je pro Čínu obchod s USA a EU důležitější. Možná, že Trump pomůže Číně, aby si vyjasnila, s kým je.
Indie:
Ta je hlavním beneficiantem toho, co se děje. Ona může být s námi. Jistěže indické elity si všechno dobře pamatují a o Britech a jejich derivátech Američanech nic nezapomněly. Provádějí samostatnou politiku a jsou méně závislé na americkém a evropském trhu a technologiích jako Čína.
Proto je idea BRICS velmi správná. Je třeba rozbíjet vliv Američanů a vytvářet multiodvětvovou strukturu hospodářství, vlastní výrobní a vědecké řetězce. Proto se zařazujeme do velmi perspektivního makroregionu a dopravní Severojižní koridor bude pro nás důležitější než pro Čínu pás Hedvábné stezky.
*) Alexander Losev (1970) – úspěšný finančník, polit.analitik, propagátor vědy, člen předsednictva Rady pro zahraniční a obrannou politiku RF.
Preklad: St. Hroch, 21. 1. 2025