K návštěvě indického premiéra v Rusku

Sergej Pereslegin       20240705

Očekává se návštěva indického premiéra v Moskvě poté, co nedávno navštívil Rakousko. Potvrzuje to Vaši teorii o Indii jako o volném hráči?
 
Ano i ne. Jde o to, že Indie není na 100% volným hráčem, ale bývá jím – do začátku SVO. O co jde? Indové, o nichž někdy hovořím jako o velké civilizaci s velmi dlouhou historií a naprosto jasným chápáním svého místa ve světě a úkolů, které má před sebou. Oni vždy chápali, že Indie musí být maximálně vzdálena od kterýchkoli jiných struktur. A z toho vyplývá zajímavá situace: – když se svět stává tvrdě bipolárním, když se vytvářejí dva zřetelně vyhraněné tábory a situace mezi nimi se nachází na pokraji války – Indie hned začíná vytvářet svou vlastní strukturu, která měla vždy krásný název „Hnutí nezúčastněných“.
 
V této situaci nebyla volným hráčem, protože Hnutí nezúčastněných je v jisté míře imperativem indické politiky v takových situacích. Volný hráč znamená, že si můžete dělat, co Vás napadne, a volíte vlastní tahy v závislosti na Vašich plánech a představách.
 
Indie je v poněkud jiné situaci. Ve tvrdé formě binárního konfliktu supervelmocí ona musí stát v čele Hnutí nezúčastněných a je tak třetí řídící silou. A to je imperativ politiky. Ona byla volným hráčem, dokud byl svět bůhvíkolikapolárním. Jakoby unipolárním, na druhou stranu ale zase v důsledku oslabení pozic USA v ekonomice, je druzí už ignorovali a viděli další silové póly, z nichž jedním byla Čína, která ale v tu chvíli jasnou rukavici USA nehodila a měla s nimi naprosto normální vzájemné vztahy. Tehdy Indie skutečně budovala politiku volného hráče, přičemž to byla politika „Indie zítra, Čína dnes“ – ve 2.polovině 20.století.
 
Jakmile ale se prudce zhoršila situace ve světě, a jasně se vyrýsovala Západní aliance, sotva začalo Rusko vytvářet cosi alternativního, tedy nic jasně ohraničeného, co je ani ne tak pro Rusko, jako proti Západu. Ještě před provedením „historické“ konference ve Švýcarsku, kterou považuji za skutečně historickou, protože jasně zafixovala rozdělení světa na bloky. V této situaci se Indie zbavuje pozice volného hráče a musí zaujmout „nezainteresovanou“ pozici. Přičemž je zajímavé, že se tato pozice nachází v pozici řídící vůči základním protikladům, které můžeme nazvat „Východ vs. Západ“ nebo „Rusko vs. USA a Británie“. Kolem této pozice se ale budou formovat i další síly, které se k Indii připojí.
 
A z tohoto pohledu:
1. Je to silný tah Indie ve směru vytvoření vlastního makroregionu – což jsem vždycky předpokládal i s hlediska čistě geografického.
2. Indie teď bude hrát ve vlastním systému rovnovah více na straně Rusko, protože rovnováhu na Západě považuje za konsolidovanější, takže rovnováha se musí posouvat ve směru od něj. Je jasné, že trhat svazky se Západem a tím spíše přecházet na stranu Ruska se Indie nechystala ani to nechce, protože to neodpovídá jejím zájmům a její politice. 
 
 A odsud její smysl pro rovnováhu: – ano setkáme se s Rakouskem (všimněte si, že ne s Británií či USA), s Rakouskem, které má v tomto konfliktu takovou dost oportunistickou pozici – tedy formální podpora Západu, ale bez fanatizmu. A jestliže vezmeme v potaz to, že Rakousko je přecejen jakýmsi stínem Rakousko-Uherska a pozice Maďarska se tu vnímá jako víc proruská, třebaže vystupovalo na konferenci ve Švýcarsku na straně Západu. Nicméně je to kontakt s tou částí Západu, který v tuto chvíli hledá východisko z krize a konfliktu.
 
Pokud jde o kontakty s Ruskem, Indie jasně ukazuje, že považuje Rusko za silného a základního hráče, bez kontaktů s nímž Hnutí nezúčastněných možné není. Nejzajímavější pro nás je, že obecně, pokud předvídáme v budoucnu, ve 30.letech, konflikt Číny s USA, měli bychom sami stanout v čele Hnutí nezúčastněných… Ale je tu důležitý moment: – Indie tu uctivě oznamuje, že pozice lídra Hnutí nezúčastněných už je obsazena – pokud chcete, připojte se.
Hovoříme-li o indické strategii a ne o politice – a toto je jasná strategie mající zřejmé cíle. Vůbec nezapomínáme ani úspěch indické kosmické mise, ani její projektování příští a velmi ambiciózní mise, se spojením na oběžné dráze kolem Měsíce, ani Velkou Bharátu jako novou bazickou ideu Indie. Musíme mít rovněž na vědomí, že tato země má tisíciletý sen a celá její kultura svými kořeny sahá do naprosto mytologické prastaré minulosti, kdy tento sen byl (přinejmenším v mýtu) uskutečněn:  Velká Bharáta – sjednocení Hindustánského poloostrova plus Srí Lanka.
 
To je jistě hlavní cíl, který bude Indie uskutečňovat nikoli vojenskou cestou, jak to mimochodem dělá ve vztahu ke svému makroregionu Rusko a jak to vždycky dělal ve vztahu ke svému makroregionu Západ. Indie se chystá řešit tento úkol výlučně mírovou cestou a výlučně přes „Nezúčastnění“. Jistě, byly tu války s Pákistánem… Mimochodem, všechny verze makroregionálních konfliktů zaznamenávají válku Indie-Pákistán jako hlavní možnost.
 
Vypadá to ale tak, že Indie tady vykonala mnoho silných tahů, takže horká válka mezi těmito zeměmi nejspíš nebude. Indie dokázala dokonce i velmi úspěšnou válku s Pákistánem devalvovat nesprávným strategickým rozhodnutím, které ji nepřiblížilo ke strategické Velké Bharátě. Pokud je tomu tak, pak očekávám, že budou návštěvy indických politických činitelů v Pákistánu a možná i některé zásadní změny ve vzájemné politice. To je, samozřejmě, prognóza pro příští takt vývoje, ale nebudeme vycházet z toho, že Indie tak daleko nekalkuluje. Věřte, že právě Indie kalkuluje velmi daleko…