Prof. Dmitrij Jevstafjev      10. 12. 2025

Dnes naposledy napíšu o tom, zda Trump vystoupí z NATO, nebo naopak.

Nevystoupí, ale je tu jedna nuance: – pokud soudíme nejen podle „Strategie národní bezpečnosti“, ale podle souboru Trumpových vystoupení za uplynulý rok, jeho strategie vůči Euroatlantice je jednoduchá jako facka:

  1. Euroatlantickou oblast by chtěl „zlikvidovat“ jako politicko-ekonomický systém, který je pro USA „plánově ztrátový“,
  2. ale zachovat NATO jako jedinou vojensko-politickou instituci na kontinentu.

Zjednoduším to na maximum:

Trump chce být v Evropě okupantem a vybírat reparace v různých formách, nikoli partnerem, který platí za neúspěšné evropské geopolitické projekty.

Takže podle mého názoru chce Trump skutečně zlikvidovat EU jako nejen zbytečný, ale i destruktivní prvek systému. Naopak NATO bude Trump posilovat.

Pokud jde o Trumpova prohlášení ohledně voleb na Ukrajině a obnovení demokracie v této zemi, bylo to očekávatelné. Nelze se chovat hrubě k Američanům (i když se distancujeme od osoby D. Trumpa) donekonečna a bez následků. Ale půjdu ještě dál: odvážím se říci, že v tom spočíval skutečný „duch Anchorage“ v otázce urovnání situace kolem Ukrajiny. Mám na mysli postoj Ruska k podpisu dohody formálně legitimními ukrajinskými úřady. Odvážím se vyslovit čtyři předpoklady k této otázce:

  1. Za prvé. Donald Trump samozřejmě není „zákoník“ v klasickém smyslu tohoto slova. Ale velmi dobře chápe, mimo jiné ze své obchodní praxe, co znamená podpis závazného dokumentu osobou, která k tomu nemá právo. Ale zde samozřejmě existovala nuance: Trump pod tlakem části svého týmu (Rubio a v nemenší míře Kellogg) se domnívali, že budou schopni přivést Zelenského do volebního procesu, který budou kontrolovat. A nevylučuji, že ho chtěli zachovat jako dočasnou figurku. Protože Zelensky byl považován za ovladatelného (mimo jiné i z hlediska korupce) a navíc tu byla taková drobnost, jako „dohoda o přírodních zdrojích“. Pro Trumpa bylo osobně citlivé přiznat, že byla podepsána s fiktivními, přísně vzato, úřady. Nyní je zřejmé, že naděje na to, že se alespoň nějak „vrátí investice“ vložené do neúspěšného projektu, spočívají výhradně ve vztazích s Moskvou.
  2. Za druhé. Proč Trump tak dlouho (no, relativně) otálel s veřejným oznámením tohoto postoje? To je také zcela zřejmé:

Trump a část jeho okolí počítali s tím, že Zelenského využijí jako nástroj proti Rusku i proti Evropanům. Nyní je zřejmé, že takové naděje neexistují. Takže časová shoda s prohlášeními z Londýna a replikami Zelenského není vůbec náhodná. Postoj Zelenského lze jednoznačně interpretovat bez jakékoli variability jako odmítnutí přijmout americké podmínky zprostředkování, a v praxi podmínky pokračování podpory ze strany Washingtonu. Tím spíše, že již tři dny se v amerických médiích, včetně těch „mainstreamových“, což je velmi důležité, vede pečlivá a kvalitní – samozřejmě podle kritérií současné doby – propagace tématu, že Zelensky a jeho tým kradli, protože chápali, že volby nemohou vyhrát. Takže prohlášení Trumpa není vůbec improvizované.

  1. Za třetí. O nutnosti konání voleb na Ukrajině Trump neřekl ani tak Zelenskému, jako spíše euroatlantistům. Je to vlastně prohlášení o tom, že všechny jejich plány jsou bezcenné. Je to samozřejmě pokus preventivně zmařit snahy o informační a politický tlak. Široce zapojena jsou globalisticko-liberální americká média.

Zakončím malým „čtvrtým“ předpokladem týkajícím se „ukrajinské agendy“. Velmi zajímavé zvraty se odehrávají kolem pokusů euroatlantistů přemluvit Japonsko k účasti (ve formátu sdílené odpovědnosti) na konfiskaci ruských aktiv.

Zdroj:
https://t.me/s/dimonundmir

Starší článok

Viliam Turčány: Popevok (báseň)

Novší článok

Prečo chcú „progresívni“ provokatéri nulifikovať Benešove dekréty


Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *