Pokračování středečního rozhovoru pro „Radio Sputnik“.
Prof. Dmitrij Jevstafjev 04. 12. 2025
Profesor Dmitrij Jevstafjev pokračuje v analýze nejvýznamnější události týdne: Putinova jednání o Černém moři. Diskutuje se o eskalaci konfliktu, důsledcích pro NATO, námořních hrozbách a reakci USA. Jevstafjev také rozebírá vnitřní konflikty v Trumpově administrativě, roli Mikea Rubia, problémy s případem Epstein a formování alternativního systému řízení v USA.
A teď o Stevenu Witkoffovi a zvlášť o poznámce Jurie Ušakova o „tajnosti jednání“ Putina s Americkou delegací. A také, proč Witkoff při návratu vynechal Zelenského?
To spíš Zelensky proletěl mimo Witkoffa … Poslechněte, Witkoff je solidní člověk, s přebohatou biografií a historií úspěšných jednání, a jestliže na něj byl nějaký trouba drzý – a Zelensky byl docela sebeobětavě – v upřímné víře, že Witkoffa Američané odvolají. Zřejmě proplatil články v globálních médiích o tom, že Witkoffa nyní odvolají, protože je ruský špion, a všemu bude zase velet Keith Kellog, který byl až po uši v byznysu na Ukrajině, – a vše že bude zase jako dřív… Witkoff by se se Zelenskym sešel jedině na pokyn Trumpův – a ten evidentně nedostal…
Pokud jde o první část Vaší otázky, musíme jasně chápat, že diplomacie je obecně záležitost ticha a ne, aby ještě nezačala jednání a všichni už znali jejich výsledek. Diplomacie a zahraniční politika velkých států se začíná vracet ke skutečné normálnosti – a přes svůj kritický vztah ke Trumpovi – musím konstatovat, že se na svých minulých chybách učí.
Co říkáte té formulaci v jednom z vystoupení V. Putina v souvislosti s pirátstvím v Černém moři připustil, že: – „ je možné odříznout Ukrajinu od tohoto moře“. Znamená to jakýsi zlom v tom, co vidí hlava našeho státu na SVO?
Řeknu to a si takto: – jsou tu dva momenty:
- Vyčerpání možnosti zachovat, byť v modifikované podobě, známý druhý Putinův návrh, který byl zformulován loni v červnu a jehož expirace dochází – možnost zachování ukrajinské státnosti, při ztrátě některých území, která jí ostatně nikdy nepatřila a státnost zůstávala zhruba v podobě, v jaké jí Ukrajina dostala v roce 1991 od SSSR. Právě v souvislosti s rostoucí nekonstruktivností kyjevského vedení, které se domnívalo, že se tak chovat může a stejně si to mysleli ve Washingtonu a v Bruselu, takže mu to umožňovaly.
- To, co udělal kyjevský režim se svými kurátory a s těmi, kteří mu poskytovali pomoc a podporu při vývoji námořních bezpilotních systémů (a takové země byly dvě – Francie a hlavně Británie, která je jedním ze světových lídrů ve vývoji těchto systémů), že se pokusili realizovat něco, co tu dávno nebylo – ukázat možnost geografického rozšíření konfliktu i mimo území Ruska – na území (teritoriálních vod) jiných zemí! V případě jejich útoku na ropný terminál kazašsko-amerického konsorcia byl jasným projevem vydírání Ameriky a konkrétně Trumpa prostřednictvím naftařů. Situace je ale taková, že nikdo krom Londýna a Kyjeva nemá na destabilizaci v Černomoří do té míry, že může být vyloučeno z ekonomického obratu.
Takže v této situaci náš prezident zformuloval pozici tak, že se buď Ukrajina a Británie zdrží takových provokací, nebo budou zbaveny možnosti destabilizovat komerční činnost v Černomoří, týkající se zájmů mnoha zemí, včetně některých členských zemí NATO (Turecko, Rumunsko, Bulharsko).
Putinovo poselství bylo adresováno i Evropě, která stále odmítá upustit od snah EU vtáhnout do konfliktu USA. Mám-li být upřímný, předpokládám, že se v Paříži najdou lidé, kteří ho uslyší a možná dojdou ke správným závěrům. V Londýně se nejspíš najdou lidé, kteří ho uslyší, ale vyvodí závěry nesprávné. No a v Kyjevě se nenajdou tací, kteří by vůbec slyšeli a pochopili, co jim říká…
A teď se přesuňme do USA – kde se množství zpráv o vnitřních konfliktech a komplikacích prudce zvýšilo. Britové psali o odsunutí Rubia atd. Pochopil Trump o co tam jde?
Trump skutečně pochopil nutnost zjednodušení vnitropolitické situace a odklidil Kelloga, a to tak, že mu neposkytl žádnou „trafiku“, jak bývá zvykem a zatím se sním ani vřele nerozloučil – možná tak učiní později. To ovšem svědčí o tom, že se strany Kelloga došlo ke skutečně značnému projevu neloajality vůči šéfovi.
Nyní k Rubiovi, a Vy víte že má moje sympatie jako sice nepřítel Ruska, ale chytrý: – toho odsunuli, a z pochopitelných důvodů. Vraťme se tak 8 měsíců zpátky: – kdy byl spoluautorem známého a i na Bidena naprosto exotického „Memoranda Rubio-Jermaka“. No, a je tu otázka: – „Kde je Jermak“?… – proto Rubia na čásek uklidili z centra pozornosti. Navíc bylo na jednáních mezi delegacemi USA a naší dohodnuto, že nebudou vydávány žádné komentáře… – a jediným, kdo to porušil, byl Rubio… Takže dostal příležitost, aby s Madurem dojednal záležitosti kolem Venezuely … On přece tu kaši rozvařil, tak ať si ji dovaří a neplete se do té ukrajinské.
Víte, všimněte si, že se Trupova administrativa v poslední době vzdaluje té bojovné mládeži – jako Michael Waltz, objevil se Driscol…, a otazník je nad Hegsethem. Pokud jde o něj, tak říkám, že nejlepší povýšení je povýšení bokem „převedením na odpovědnější práci“ – třeba ho u vidíme na nějaké postu velvyslance (nejlépe v Moskvě).
Řekněte mi – je Rubio srovnatelný s osobnostmi typu Powella, Kerryho, Condoleezze Rice?
Inu, Condoleezze Rice, která byla postupně poradkyní pro státní bezpečnost a státní tajemnicí, vládla obrovskými byrokratickými zkušenostmi, na něž ostatně také doplatila a propadla v momentě, kdy se měla stát političkou. Já ovšem Rubia, při veškeré mojí dnešní kritice, stavím výše než Johna Kerryho. Zatímco Kerry byl pacifistou narozeným s pozlacenou lžičkou v ústech, Marco Rubio přece jen lépe zná život, protože se narodil v nebohaté rodině kubánských emigrantů. Já si přece jen myslím, že Marco Rubio, při všem svém antikomunizmu, antisovětizmu a rusofobii nedojde do té míry lidožroutství, do níž dospěli Kissinger a Brzezinski. Pokud totiž aspiruje na něco víc, než je státní tajemník a ne níž, musí být přece jen člověkem. On neprohrál po první kadenci Trumpa proto, že ukázal americké veřejnosti, že i při všech svých, někdy komických sklonech, zůstává člověkem. A americká veřejnost ho zvolila na druhé období jako člověka a protiváhu takovým těm mluvícím kyborgům, z nichž první je už byl špatně mluvícím kyborgem, druhý model Kamalla Harris byla dobře mluvícím kyborgem, ale přece jenom kyborgem. On je figurou živou a perspektivní.
Závěrečná otázka: – týkající se finského prezidenta Stubba, který oznámil smrt světového, liberálního řádu, že všechny vyzývá k míru (my se smějeme při otázce, koho vyzývá?) a co se mu to stalo?
To je opravdu zvláštní: – kohopak vyzývá k míru – sám sebe? On přece právě všem vykládal, jak NATO všecky ohne! A pokud jde o Vaši otázku, co se s ním stalo, je třeba vědět, že on ze všech evropských lídrů nejlépe hraje golf, protože ostatní hrají nevalně nebo golf nerumí, a proto se mělo za to, že dokáže navázat dialog s Trumpem – ale on je korouhvička. A druhou takovou je gen.tajemník NATO Rutte, kterému ale golf moc nejde a nedávno prohlásil, že v otázce vstupu Ukrajiny do NATO není konsensus – jak na to tak najednou přišel? Inu, taková je dnes doba… a tyto korouhvičky se začínají nastavovat podle nového větru.
Teď je nový skandál kolem Trumpa, který ruší všechny Bidenovy dokumenty podepsané automatickým perem. Takže Trump přecejen dělá nějaké kroky ke zničení nepřátel?
Celým Trumpovým problémem je, že Epstein beze stopy nezmizel. Kdyby se ztratil, tak by to byla jen historie. On se ale neztratil, což je pro Trumpa nepříjemné. No a Trump se snaží vytvořit efekt čistého listu. On nemůže nyní vyjít na takový ten ústavní čistý list a jeho hlavním problémem je válka s megapolemi, které se stávají alternativními systémy řízení ve Spojených státech. Normální situace byla: – federální vláda proti nebo společně s nějakými koalicemi v jednotlivých státech. Ale to, k čemu došlo v posledních 20 letech při aktivní účasti toho liberál-globalistického společenství, je formováním alternativní sítě řízení v USA s oporou o megapole. Tedy peníze, lidé, silové struktury nikomu nepodřízené… Ale jít do toho frontálně on nemůže, takže se snaží vytvořit čistý list tam, kde může. V legislativním smyslu může, a proto se chytil onoho stroje na faksimile. Pokud by to bylo před rokem, tak by bylo možné pokládat otázky Bidenovi, protože on si mnohé ještě pamatoval – ale nyní … – on si pořád myslí, že je prezidentem. Dnes už žádnou odpověď nedá.
Takže Trump jedná jako typický americký vyjednavač, který, jakmile najde vaše slabé místo, systematicky do něj buší, dokud vás neskloní k otázce, kterou potřebuje. A tou v tomto případě je příšerný právní nihilizmus posledního půldruha roku. Ukrajinská korupční karanténa takovým bodem je také, ale některé věci mohou zasahovat až do první Trumpovy kadence, a proto musí opatrně. Ovšem faksimile jsou jasné a může se do nich strefovat prakticky bez omezení a on to dělá a dělat bude. Otázka je, ke kterým lidem a k jakým rozhodnutím kongresu se může dostat …
Zdroj:
https://www.youtube.com/watch?v=CIFAUe7Z0gc od min. 20:50
