Jak dál s obilným kontraktem?…

Alexej Bobrovskij             10.05.2023
 
Dohoda o obilí a jednání v Istanbulu o jejím prodloužení vyvolávají pochopitelné reakce mnoha lidí. Proč ji vůbec potřebují? Objevují se informace, že bude prodloužena 18. května, ale konečně s přihlédnutím i k přání Ruska. Ta přání jsou vcelku jednoduchá: zabezpečení koridoru (aby místní na“katamaránec“ nešlapali směrem ke Krymu) a vývoz našich surovin pro jejich hnojení. Zdá se, že o čpavkovodu Toljatti-Odessa už všichni vědí.
 
Budou“partneř“ podvádět? Samozřejmě, určitě budou podvádět! Ale je důležité získat čas a mít na paměti několik věcí.
 
1.      Obiloviny z něj udělaly“pytel s píske“. Vždycky ji lze shodit, je to způsob, jak tlačit na západ. Vyhodit tento pytel bude možné, například pokud Erdogan nevyhraje. Mělo by být více pák v případě, že se po vítězství opozice ve volbách zastaví turecký tok“paralelního dovoz“ do Ruska. Dohoda o obilí je dobrou pákou, ne stoprocentní, ale dobrou.
 
2.      Do roku 2024 je třeba dokončit terminál čpavku a dusíkatých hnojiv v Tamani, a pak bude možné poslat celý kolektivní Západ do háje. Jediné, s kým je třeba jednat, je Turecko: s Erdoganem nebo s někým jiným – to je jedno.
 
3.      A to je nejzajímavější a nejdůležitější bod. Prezident dal pokyn zvážit dohodu s Čínou o projektu Nového pozemního obilního koridoru. Vývoz obilí do Číny a obecně do Asie přes Sibiř po souši je pro Západ, který kontroluje námořní toky, to nejhorší. Pak bude možné jednat s Tureckem tak, jak by se mělo, ale zatím to není možné.
 
Někteří pozorovatelé jsou, jak známo, přesvědčeni, že dohoda o obilí by neměla být prodloužena vůbec, a za žádných podmínek. Sám s tím vcelku souhlasím. Ale i zde jsou dvě ale!
 
Opět potřebujeme peníze, abychom mohli dál bojovat. Abychom ekonomicky zajistili naši politiku a bezpečnost.
 
Častou námitkou proti tomu je, že SSSR s Třetí říší ve Velké vlastenecké válce neobchodoval. Ale to byl SSSR a Velká vlastenecká válka… Náš boj o historii a symboly je právě v plném proudu. Viděli jste mauzoleum na přehlídce? Někde tam bylo …
 
Ale v první světové válce obchod s nepřítelem šel docela dobře.
 
Tehdy vláda s vývozem nic nedělala, ale samotný vývoz byl omezen až později. Pokud jde o dovoz, vláda zpočátku omezovala pouze dovoz válečných potřeb. Teprve na nátlak Anglie carská vláda koncem roku 1916 zakázala obchod s nepřátelskými zeměmi. Za tímto účelem byl při ministerstvu obchodu a průmyslu zřízen zvláštní výbor, který měl zajistit, aby Rakousko-Uhersko a Německo nedostávaly naše zboží přes neutrální země.
 
Na domácím trhu se však zboží z Německa, Rakouska-Uherska, Osmanské říše a dalších nepřátelských zemí dalo najít i po roce 1916. Bylo dováženo i přes neutrální země. Svět se tedy sice změnil, ale zase nijak dramaticky. Je to otázka cílů a záměrů…