Od „bojovníků“ k „uprchlíkům“.
Andrej Bulatov 17. 05. 2025
Odborníci z VCIOM*) a komunikačního holdingu Minčenko Consulting provedli studii ruské společnosti s názvem „Čtyři Ruska: zkušenosti s empirickým ověřením expertního modelu segmentace politických publik v kontextu SVO“. Výzkumníci dospěli k závěru, že v současném Rusku lze identifikovat čtyři klíčové skupiny občanů ve vztahu k SVO. Experti analyzovali jejich hodnoty, chování a sociodemografické charakteristiky. Těmto skupinám dali odborníci názvy: „Rusko metropolí“, „Ruská hlubinka“, „Rusko bojující“ a „Rusko uprchlé“.
Celou studii si můžete přečíst zde: https://monitoringjournal.ru/index.php/monitoring/article/view/2775/2145
Studie vycházela z údajů celoruských online průzkumů provedených v letech 2023 a 2024 (v každém z nich se zúčastnilo 1.600 respondentů).
Autoři konceptu čtyř skupin použili následující sadu atributů:
- postoje k SVO (podporují / nepodporují);
- migrační chování po začátku SVO (opustili zemi / plánují nebo uvažují o přestěhování / zůstávají v zemi);
- emocionální stav (známky tzv. vnitřní migrace, projevující se izolací a zvýšeným sociálním odstupem od ostatních);
- hodnotové postoje (ideologické zápaďáctví / hodnota suverenity);
- materiální situace a změny po začátku SVO (zlepšení materiální situace díky SVO / zvýšení sociálního odstupu od ostatních);
Článek si zaslouží pozornost už jen proto, že jde pravděpodobně o první seriózní veřejně dostupnou studii, zpracovanou výzkumníky ze struktur blízkých ruským úřadům, která uznává heterogenitu ruské společnosti ve vztahu k SVO. Postoje čtyř skupin jsou shrnuty níže:
- „Metropolitní Rusko“ (25-29 % obyvatelstva). Jedná se o obyvatele megaměst ve středním věku (35-44 let), častěji kancelářské pracovníky a představitele střední třídy. Nejsou stoupenci SVO, ale nejsou ani aktivními odpůrci, nekladou odpor a aktivně nevyjadřují svůj postoj, zvolili strategii „tichého přizpůsobení“. Zaměřují se na osobní pohodu, v komunikaci se vyhýbají politickým tématům a konzumují obsah širokého spektra médií – státních i alternativních. Tato skupina je obecně kritická vůči úřadům, ale není ochotna riskovat kvůli protestu.
- „Ruská hlubinka“ (37-41 % populace). Nejmasovější segment: lidé 45+ z malých měst a vesnic, důchodci, zaměstnanci veřejného sektoru. Přijímají SVO jako nevyhnutelnou, vysvětlují ji „obranou národních zájmů“. Jejich chováním je loajalita k moci, orientace na státní média, naděje na sociální podporu. Jejich hodnotami jsou vlastenectví, tradice, stabilita. Ekonomické potíže snášejí stoicky, věří, že „dříve bylo hůř“.
- „Rusko bojující“ (17-19 % obyvatel). Jedná se o účastníky SVO, jejich rodiny, dobrovolníky, obyvatele pohraničních regionů – většinou lidi starší 45 let. Aktivně podporují SVO jako vynucenou nutnost boje za přežití Ruska. Jejich chování spočívá v pomoci armádě, účasti na vlasteneckých akcích. Tato skupina odmítá jakoukoli kritiku SVO. Hodnoty – vítězství, bezpečnost, obětavost. Odborníci tuto skupinu označují za sociální pilíř současného kurzu. Kromě toho mohou její nálady tlačit na tvrdší politiku.
- „Rusko uprchlé“ (12-15 % obyvatel). Jedná se většinou o mladé lidi ve věku 18-34 let z velkých měst s vyšším vzděláním a dobrými příjmy. Kategoricky odmítají SVO. Chování se projevuje skutečnou nebo plánovanou emigrací, „vnitřní migrací“ (zůstávají v Rusku, ale stahují se z veřejného života a přestávají vyjadřovat vlastní názory) a konzumací obsahu nestátních médií. Klíčovými hodnotami jsou lidská práva, svoboda, globalismus, tolerance. „Ti, kteří odešli“, se vyhýbají veřejným protestům ze strachu ze zatčení. Buď zemi opustili, nebo se k tomu chystají.
Představení ruské společnosti jako čtyř velkých skupin je jistě zajímavé. Ale stejně zajímavé je, proč tato studie vyšla právě nyní a co nám říká.
Skutečnost, že výzkum o rozdělení společnosti na „čtyři Rusy“ provedly struktury blízké moci (VCIOM, Minčenko Consulting) a poté jej vynesly do veřejného prostoru, není náhodná. Je to důležitý signál: ruský politický systém si vytvořil požadavek pracovat s různorodostí názorů, i když nezapadají do rigidní oficiální agendy. Je příznačné, že volby do Státní dumy se budou konat na podzim roku 2026, což znamená, že do nich zbývá jen něco málo přes rok, a to je čas pro formování nových politických projektů nebo pro korekci jednání současných politických sil. Není tajemstvím, že parlamentní strany: Jednotné Rusko, KPRF, LDPR, Noví lidé a Spravedlivé Rusko jsou již vnímány jako součást systému a ani KPRF(Komunistická strana RF) již nelze označit za opoziční stranu.
A při takto monotónních postojích, kdy se rétorika politických stran jen málo liší od rétoriky opozičních stran, již není možné nazývat KPRF opoziční stranou. A také to znamená, že vzhledem k existující polarizaci ruských občanů nadcházející parlamentní volby prostě nemusí vzbudit zájem voličů. Proto je nutné rozšířit politickou agendu, zpestřit rétoriku a argumenty a nastolit témata, která budou rezonovat u všech skupin. Experti společnosti Minčenko Consulting, jakožto veteráni prakticky všech volebních soubojů v současném Rusku, to jasně chápou.
Mimochodem, projekt „Noví lidé“, vytvořený za účasti „Minčenko Consulting“, ukázal, že je možné přilákat „pochybovače“ (ty z hlavního města, částečně „levicové“) bez konfliktu se systémem. A je možné, že nová studie je dalším signálem pro rozšíření politické agendy. Jinak se může stát, že k parlamentním volbám přijde méně než polovina voličů.
Poznatek, že téměř polovinu populace tvoří „lid metropolitní“ a „ti, kteří odešli“, naznačuje, že nás v blízké budoucnosti může čekat měkký reset politického pole s připuštěním nových projektů (jako byl před několika lety vznik „Nových lidí“), který na jedné straně sníží protestní nálady, na druhé straně zvýší legitimitu parlamentních voleb. Současné parlamentní strany dostaly také signál, aby se přizpůsobily požadavkům konkrétních skupin voličů.
Účast VCIOM v projektu také naznačuje, že úřady hledají způsoby, jak v nových podmínkách posílit svou pozici mezi různými skupinami, protože tři roky po začátku SVO dosavadní metody politické mobilizace fungují jen na omezenou část ruské společnosti a na celou populaci již nefungují. Jsou potřeba cílená poselství:
- „Hlubince“ – „Ochráníme váš způsob života“,
- „Bojujícím“ – „Dotáhneme věc do konce“,
- „Metropolím“ – „Zajistíme rozvoj bez převratů“.
- A možná i „Uprchlíkům“ bude signalizováno, že „Rusko vás čeká zpět“. Ale to už vůbec není jisté.
*) Všeruské středisko výzkumů veřejného mínění
Preklad: St. Hroch, 17. 5. 2025
Dodatok Mariána Moravčíka
Na Slovensku v politicky aktívnych kruhoch nie je záujem o takto zameraný sociologický výskum. A to ani medzi tými, ktorí sú dlhodobo orientovaní protisystémovo a formálne deklarujú, že sa snažia o radikálnu zmenu. Z toho usudzujem, že na Slovensku chýba akcie schopná politická sila, ktorá by nebola bytostne amatérska. Tento amatérizmus je ešte pochopiteľný pri súčasnej progresívnej opozícii, ktorá mala donedávna dostatok zdrojov a svoje ciele mohla presadzovať marketingom „hrubej sily“.
Ale amatérizmus je neodpustiteľný pri ľavicových politických silách, ktoré deklarujú, že chcú zlepšiť životné podmienky bežných pracujúcich, ale pritom nemajú poňatia o ich sociologických charakteristikách a dokonca odmietajú pripustiť, že im tieto znalosti chýbajú.
