O výhodách eurasijských integračních projektů zahrnujících Rusko a Čínu
Vsevolod Šimov 06.07.2024
Ilustračný obrázok: zdroj

Bělorusko se stalo členem Šanghajské organizace pro spolupráci. Rozhodnutí o přijetí Minska do ŠOS bylo schváleno na summitu organizace, který se konal 4. července v kazašském hlavním městě Astaně.
Vstup Běloruska do ŠOS je významný z několika hledisek. Za prvé, poprvé dosáhl počet členů organizace dvouciferného čísla. Nyní ŠOS zahrnuje deset členských států.
Neméně důležité jsou nejen kvantitativní, ale i kvalitativní změny. Původně byla ŠOS vytvořena jako poměrně úzká regionální organizace asijsko-pacifických států. S jejím rozšiřováním získávala stále výraznější euroasijský rozměr. Přistoupení Běloruska znamená plnohodnotnou konsolidaci ŠOS ve východní Evropě.
Pro samotné Bělorusko je vstup do ŠOS rovněž přelomovou událostí, která znamená východní obrat v zahraniční politice oficiálního Minsku. Samotný obrat začal před čtyřmi lety, kdy po neúspěšném pokusu o „barevný“ puč bylo zřejmé, že dosavadní vícevektorový kurz založený na balancování mezi kolektivním Západem, Ruskem a „státy dálného oblouku“ (především Čínou) je neudržitelný. Ukázalo se, že takový kurz nejenže nezajišťuje zahraničněpolitickou bezpečnost Běloruska, ale činí ho zranitelnějším vůči vnějším hrozbám a stát snažící se balancovat, aniž by se jednoznačně k někomu přimkl, se ocitá v pozici svého mezi cizími a cizího mezi svými.
Vstup Běloruska do ŠOS znamená také zvýšení koordinace zahraniční politiky Moskvy a Minska – obě hlavní města se nyní spoléhají na mezinárodní organizace mimo kolektivní Západ. To samozřejmě přispěje i k posílení bilaterálních vazeb. Dříve byly zahraničněpolitické rozdíly důležitým faktorem komplikujícím vztahy uvnitř svazového státu.
Bělorusko si jako prioritu pro svou účast v ŠOS stanovilo rozvoj hospodářské spolupráce a snížení závislosti na dolaru jako světové rezervní měně. A. Lukašenko o tom hovořil zejména během svého projevu na summitu: „Bělorusko považuje za prioritní otázku vytvoření mechanismu dvoustranných plateb v národních měnách a kolektivní finanční instituce ŠOS. Všichni říkáme, že jsme velcí, že jsme skvělí. Jsme skutečně velcí. Máme více než 40 % obyvatelstva, přibližně třetinu světového HDP v dolarovém vyjádření a z hlediska kupní síly jsou jen v jedné organizaci dva mocní lídři – Čína a Rusko. A všichni se před tímto dolarem třeseme. Podnikněme určité kroky, abychom byli na dolaru méně závislí“.
Kromě toho běloruský lídr vyzval k přijetí Euroasijské charty rozmanitosti a multipolarity v rámci ŠOS. Podpořil ho v tom V. Putin.
Vstup Běloruska do ŠOS opět podtrhuje odlišnost dráhy jeho politického vývoje od jeho sousedů v postsovětském prostoru – Pobaltí a Ukrajiny, kde převládl trend integrace do euroatlantických struktur doprovázený vlnou rusofobie a rozpadem vztahů s Ruskem.
Na počátku 90. let se zdálo, že Bělorusko má všechny předpoklady pustit se po stejně šikmé ploše. Proč se tak nestalo?
1. Za prvé, tradice politické rusofobie založené na místním etnickém nacionalismu nezapustila v běloruské společnosti tak hluboké kořeny jako v pobaltských zemích a na Ukrajině. To umožnilo jednat se sousedy na Západě i Východě klidněji a pragmatičtěji, bez ideologických zkratů a klišé.
2. Za druhé, formování personalistického modelu moci v Bělorusku se na Západě setkalo s nepřátelstvím. Republika byla prohlášena za „poslední diktaturu Evropy“, což ji také podnítilo k tomu, aby se zaměřila především na vztahy s Ruskem a „státy dálného oblouku“.
Již v roce 2000 se Bělorusko stalo aktivním účastníkem Hnutí nezúčastněných zemí a během prezidentství Huga Cháveze rozvíjelo také spolupráci s Venezuelou. Ve stejné době začalo sbližování s Čínou. Bělorusko bylo pravděpodobně jednou z prvních postsovětských zemí, která zvažovala možnosti spolupráce s touto rostoucí světovou mocností. Vstup do ŠOS je proto logickým pokračováním této linie běloruské zahraniční politiky.
Západní komentátoři přijali rozšíření ŠOS s neskrývanou skepsí a podrážděním. Hlavním smyslem těchto komentářů bylo buď tvrzení, že ŠOS je jako mezinárodní sdružení bezvýznamná, nebo že se jedná o čínský geopolitický projekt a Bělorusko v rámci ŠOS „odpluje“ od Ruska do zóny čínského vlivu.
Západ tak bude aktivně rozehrávat téma rusko-čínských rozporů a snažit se Moskvu a Peking proti sobě poštvat a vyprovokovat jejich soupeření v postsovětském prostoru.
Je zřejmé, že ŠOS není projektem čínské nadvlády, i když Peking ji jistě vnímá jako nástroj k prosazování svých zájmů. Organizace však zahrnuje státy, jako je Indie, které jsou v mnoha ohledech geopolitickými protivníky Číny. ŠOS je tedy skutečně mnohostranným formátem a mechanismem harmonizace někdy protichůdných zájmů hlavních euroasijských aktérů.
Pokud jde o postsovětský prostor, rostoucí hospodářský vliv Číny je nepopiratelný. Není však doprovázen prosazováním specifické „pročínské“ agendy, jakou vnucuje Evropská unie. Čína navíc zjevně nehodlá narušovat geopolitické zájmy Ruska, které považuje za svého důležitého partnera při zajišťování stability a bezpečnosti v regionu. To platí i pro Bělorusko, v němž Čína vidí důležitý prvek svých hospodářských projektů, nikoli však geopolitickou páku vůči Moskvě.
Polsko uvalilo na Bělorusko komoditní blokádu

Polsko zakázalo občanům Běloruska odvážet si domů spotřební zboží a také nábytek, autodíly a elektroniku.
06.07.2024
Jedná se o další zpřísnění protiběloruských sankcí ze strany Varšavy (tzv. režim bez zboží). Seznam zakázaného zboží má více než 200 stran.
Obyvatelé příhraničních oblastí Běloruska pravidelně jezdí nakupovat zboží do Polska. Nyní však mohou vyvážet pouze prací prášky, léky, kávu a potraviny.
Polští celníci vysvětlují, že v případě zjištění zakázaného zboží v autech Bělorusů jsou povinni zavolat policii a uložit dopravci pokutu.
Současně na příkaz polských bezpečnostních služeb piketovali na hranicích s Běloruskem běloruští opoziční emigranti, kteří požadovali, aby Varšava zablokovala tranzit zboží z Číny přes Bělorusko do Polska, pokud prezident Lukašenko nepropustí účastníky neúspěšného státního převratu v roce 2020.
Polské úřady se tak tváří, jako by blokáda zboží byla zavedena na žádost samotných běloruských občanů.
Preklad: St. Hroch, 6. 7. 2024