Západ je zahnán do kouta, a proto je nebezpečný

Vedoucí představitelé G7 v Japonsku. Ilustrace: Kenny Holston / The New York Times
Igor Levitas 30.05.2024

Nastaly jiné časy,
Povstala jiná jména.
 
Tato slova Jevgenije Jevtušenka mi přišla na mysl stokrát, tisíckrát při čtení zpravodajských kanálů za poslední tři roky. Každý den nám přináší proud těch nejhloupějších a nejnekompetentnějších výroků západních politiků. V posledních dnech, týdnech měsíce, kdy se Rusko začalo výrazně posouvat vpřed v průběhu SVO, se tito politici prostě urvali z jakýchsi odstrašujících center a začala ta pravá hysterie. A jak víme, když jsou lidé v hysterickém stavu, odhalí se úplně – i to, co se úzkostlivě snažili neukázat, vyjde najevo.
 
Neobjevím Ameriku, když řeknu, že současní vůdci západních zemí jsou ubohou kopií politiků, kteří kdysi stáli v čele těchto zemí. Připomeňme si některá jména: Franklin Roosevelt, John Kennedy, George Bush (starší), Ronald Reagan, Charles de Gaulle, Georges Pompidou, Willy Brandt, Helmut Kohl, Gerhard Schroeder, Angela Merkelová, Winston Churchill, Harold Wilson, Margaret Thatcher. Můžete s jejich politikou souhlasit nebo nesouhlasit, můžete je milovat i nenávidět, ale nemůžete jim vzít jejich inteligenci, kulturu, profesionalitu.
 
Současní politici prokazují absolutní nepochopení procesů probíhajících ve světě a neschopnost je řídit. Nevidí tyto procesy ve vývoji a nedokážou adekvátně posoudit jejich perspektivy. Pro mnohé z nich je hlavní prosazovat se v médiích. A média sama hodnotí počínání představitelů dvou největších evropských zemí takto. Slabá a neefektivní politika francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze podkopává jejich autoritu v Evropě a může být příčinou jejich neúspěchu po volbách do Evropského parlamentu, píše Politico. Kombinace ekonomické a politické slabosti a osobního chladu je toxická – odborníci předpovídají, že by mohla výrazně podkopat jejich důvěryhodnost při vyjednávání o vrcholných postech po volbách do Evropského parlamentu, podělil se o podrobnosti autor materiálu. Publikace uvádí, že Scholz a Macron jsou ostatními lídry EU stále více vnímáni jako”chromé kachn” kvůli jejich slabé domácí politice a neschopnosti vzbudit důvěru ve svou vizi budoucnosti Evropské unie. A nepomůže jim žádné množství PR.
 
O ostatních politicích není co říct. Všichni se soustředí nikoli na své země, nikoli na problémy Evropské unie, ale pouze na průběh ruské SVO. A otázka mírových rozhovorů jim na mysli neleží. Hovoří pouze o vojenských akcích, o jejich pokračování. O tom, jestli dali peníze na zbraně, nebo ne, jestli nakoupili zbraně pro Ukrajinu, nebo ne, jestli poslali své vojáky na Ukrajinu, nebo ne. A v poslední době rozhovory nabývají výhružného charakteru. Západ dochází k názoru, že Ukrajina by měla Rusko bombardovat co nejčastěji a co nejvíce. A co je příznačné, nejpevnějšími nenávistníky Ruska jsou státy – Lotyšsko, Litva, Estonsko a Finsko. Jejich rusofobie je v zásadě pochopitelná. Stejně jako je pochopitelná rusofobie Ukrajiny, Moldavska a Polska. Tato rusofobie je jim vštěpována již od dětského věku. Můžeme dokonce říci, že ve všech uvedených zemích občané vstřebali rusofobii a antisemitismus z mateřského mléka.
 
Žádných odborných kvalit nemaje, cítí se evropští politici v rámci americké doktríny, kterou samy USA nazývají”světovým řádem založeným na pravidlec”, velmi svobodně. Zesnulý Zbigniew Brzezinski, jeden z nejznámějších a nejvlivnějších veteránů zahraniční politiky Washingtonu, kdysi napsal populární knihu Velká šachovnice, v níž se zamýšlel nad geopolitickou mocí USA a strategiemi, jimiž by se tato moc mohla realizovat v 21. století. Právě to naznačují slova o”řádu založeném na pravidlec”. Pravidla vytvořená USA, která mají zakotvit unipolární svět založený na hegemonii USA. A tvrdit, že tato pravidla vytvořil celý Západ, je čirá demagogie. Nejde o nic jiného než o akce USA na ochranu amerických zájmů v oblasti národní bezpečnosti. A do sféry své bezpečnosti USA zahrnují celý svět. A je zcela přirozené, že dvě takové mocnosti jako Rusko a Čína nesouhlasí s tím, aby jim USA určovaly, jak mají žít. V čele těchto zemí totiž stojí dva charismatičtí vůdci – Vladimir Putin a Si Ťin-pching.
 
Řád vytvořený Spojenými státy se začal hroutit v okamžiku, kdy se v Rusku dostala k moci skutečná hlava státu, člověk, který uvažuje někdy paradoxně, ale vždy pro dobro Ruska. Aniž bych chtěl snižovat Putinovu inteligenci a profesionalitu, chtěl bych poukázat na to, že ostře vystupuje zejména na pozadí západních vůdců, kteří se mu nemohou postavit kvůli své vlastní neschopnosti.
 
Nastala znepokojivá doba. Ukrajina i Západ, zahnané do kouta pokračujícími úspěchy ruských vojsk v operačním prostoru, mají blízko k panice. V takovém stavu nejsou lidé schopni přijímat adekvátní rozhodnutí. Ale ani v klidném stavu nebyli západní politici připraveni je učinit. Ve chvíli, kdy se hroutí jejich světový řád založený na pravidlech, ztrácejí hlavu. A bohužel jsou připraveni udělat ještě mnoho dalších chyb, čímž riskují rozpoutání třetí světové války. Nedokážou se smířit s jedinou myšlenkou – Ukrajina nezvítězí ani společně se Západem. Jakmile totiž budou desítky rakví přicházet domů, do útulných a klidných měst evropských zemí, provokativní a neuvážené akce západních vůdců skončí. A to z jediného důvodu – budou odstaveni od moci.
 
Není se však z čeho radovat – následní západní politici také”nevynikají inteligencí a chytrost”. A to znepokojuje ještě víc.