Ilustračné foto – Pixabay
Proč se svět potýká s energetickou chudobou a kdo za to může…
.
Začátkem tohoto měsíce média obletěly zprávy o dohodě mezi USA a EU o dovozu dalších 15 miliard metrů krychlových LNG v tomto roce. Obě strany přitom oslavovaly svou politickou zdatnost a rychlost jednání. Nikdo však nemluvil o tom, kolik by tento LNG stál.
Média však informovala o dalších novinkách: Sněmovna reprezentantů uspořádala slyšení s půltuctem vedoucích pracovníků amerických a mezinárodních ropných společností, kteří jsou obviňováni z navyšování cen a odmítání pomoci obyčejným Američanům. Podle obou zákonodárců si místo toho, aby “snížili ceny na čerpacích stanicích, namastí kapsy”.
Tyto dvě události ukazují to, co žádný z vládnoucích politiků nechce otevřeně přiznat, ale co se přesto děje: životní náklady v Evropě a ve Spojených státech rostou. A hlavním důvodem není vojenský konflikt na Ukrajině, ale vysoké náklady na energie.
Tento týden se této problematiky dotkl ministr energetiky SAE. Suhail Al Mazroui na Světovém vládním summitu v Dubaji řekl, že: „…politici se příliš soustředí na geopolitiku a ignorují otázku dostupnosti energie, která se týká jak vyspělých, tak rozvojových ekonomik. Pokud budou tento problém i nadále ignorovat, hrozí podle něj, že se velká část světa propadne do energetické chudoby, což povede k hospodářské recesi ve většině zemí a k celosvětové stagnaci“.
Al-Mazroui dodal, že „OPEC+ dělá vše pro zajištění spolehlivých dodávek energie na světové trhy: K tomu potřebujeme zdroje – finanční zdroje -, musíme investovat a oddělit politiku od otázek spojených s fyzickou a cenovou dostupností energie.”
“Politikou” má emirátský úředník pravděpodobně na mysli programy energetické transformace v Evropě a USA. Zahrnují snížení investic do těžby ropy a zemního plynu a plynová krize v Evropě ukázala, jaké důsledky by takový přístup mohl mít, protože, abychom byli spravedliví, evropská krize životních nákladů začala mnohem dříve než konflikt na Ukrajině.
Kdo za to může?
V listopadu loňského roku šest z deseti Britů uvedlo, že se jim zvýšily životní náklady. Tento měsíc se tento počet zvýšil na osm z deseti, protože náklady na energie stále rostou. Od příštího měsíce by se toto číslo mohlo ještě zvýšit poté, co regulátor trhu s energií zavede novou hranici ceny energie ve výši přibližně 1 000 USD na domácnost pro přibližně 22 milionů domácností.
Podle Institutu pro ekonomický výzkum „Ifo“ inflace v Německu tento měsíc zrychlí z únorových 5,1 % na 6,1 %. Inflační trend je způsoben rostoucími cenami energií a konflikt na Ukrajině nyní zvyšuje inflační tlak na některé základní potraviny, neboť Ukrajina a Rusko jsou jejich významnými producenty. Podle Ifo by jen do konce tohoto měsíce mohla kupní síla Němců klesnout o více než 6 miliard dolarů.
Ve Francii rostoucí životní náklady zvýšily volební šance krajně pravicové kandidátky Marine Le Pen, která sází na problémy s kupní silou francouzských občanů, kteří se stejně jako v Německu a ve Spojeném království potýkají s rostoucími životními náklady.
Fed se chystá agresivně zvýšit sazby, aby omezil inflaci, což některé ekonomy, včetně Mohameda El-Eriana, přimělo k varování, že takový krok by mohl vést ke krizi životních nákladů. Bílý dům zároveň oznámil další využití ropy ze strategických rezerv ve snaze snížit ceny na čerpacích stanicích. (Vyhlašovaný milion barelů ropy denně, uvolněný z amerických strategických zásob – jejich úhrn stačí USA na 1 měsíc – představuje 1% světové těžby a při dnešní stále rostoucí poptávce po ropě na světových trzích a dobrém fungování regulátora OPEC+ bude mít vliv na cenu jen minimální – pozn.překl.)
Politici na obou stranách Atlantiku rádi svalují vinu za vše na Vladimira Putina. Dříve či později však vášně opadnou a lidé se začnou zajímat o to, proč jsou ceny energií navzdory ukončení zvláštní operace stále vyšší než dříve. Na tuto otázku bude těžké odpovědět, pokud ti, kteří na ni budou muset odpovědět, nebudou dbát al-Mazrouiho varování …
Preklad: St. Hroch, 7. 4. 2022
