Andrej Fursov 20230521
Ve dnech 2.-5. června 2022 se ve Washingtonu konalo 68. zasedání Klubu Bilderberg. Klub Bilderberg často démonizujeme jako téměř hlavní orgán světové vlády. Ve skutečnosti žádná světová vláda neexistuje. Existuje shluk zájmů, které se zčásti shodují, zčásti nikoli. A ani v době svého největšího rozkvětu v 70. a 80. letech žádný Bilderbergský klub neexistoval. Klub Bilderberg nebyl jediným ani nejmocnějším z klubů na Západě. (O tom, že existovaly kluby jako Le Cercle, Circle, Le Siècle, Century, Club des Isles, jsme s vámi již hovořili). Klub Bilderberg si jistě zachovává svůj vliv, ale je spíše výkladní skříní prestižního zboží a prostředkem ke sdělování jakési agendy širším vrstvám. Je to míč, který je třeba hodit, aby se zjistilo, jaká bude reakce. Je to samozřejmě také výkladní skříň. Tady se prověřuje, kdo stojí zato prosazovat a koho ne. Jako svého času například Clintonovou.
Spojení se skupinou Bilderberg:
Na 68. zasedání se sešlo 115 účastníků z 20 zemí a jedné mezinárodní organizace. Z toho bylo 53 anglosaských účastníků, z toho 33 ze Spojených států. Celkem 53 účastníků bylo ze 14 zemí. A plus dalších 9 osob bylo z Nizozemska. Proč vyzdvihuji právě Nizozemce? Protože britský a nizozemský královský rod – Windsorové a dynastie Oranžských – jsou od konce 17. století úzce propojeni. Nejen politicky, ale i ekonomicky.
Takzvaná Slavná revoluce z roku 1688, která dosadila na anglický trůn nizozemského místodržícího Viléma III. byla pouze politickým spojením dvou východoindických společností: anglické a nizozemské.
Podívejme se na program 68. zasedání Bilderbergu. Byla to mapa světa, nebudu ji číst celou. Otázka Číny. Analýza šanghajského experimentu“Jak úspěšně organizovat výluk“. Přizpůsobení obyvatelstva sociálnímu žebříčku a oku velkého bratra. Dále indo-pacifická oblast. Položka Rusko, úrovně dopadu sankcí.
Velmi důležitý bod – vztah mezi vládami suverénních států a globálními korporacemi. Zde bylo s politováním konstatováno, že proces převzetí států korporacemi se zastavil. Dále energetická bezpečnost, postpandemické zdraví. Konec pandemie byl oficiálně zaznamenán.
Jedním z bodů bylo zajištění nepřetržitých dodávek plynu do EU. Velmi zajímavé! Předat USA veškeré obilí z loňské úrody pšenice, údajně aby se zabránilo hladu ve světě. Zajistit ochranu černomořských přístavů.
Sbohem, globalizace
Druhou událostí, o které se chci zmínit, je zasedání Trilaterální komise v Tokiu. Obecně je třeba říci, že Trilaterální komise – USA, západní Evropa a Japonsko – byla vytvořena v roce 1973, aby konsolidovala úsilí kolektivního Západu o řešení dvou problémů. Prvním bylo zmírnění situace Spojených států, které se nacházely v krizi. Na přelomu 60. a 70. let se totiž USA ocitly ve velmi obtížné situaci. Američtí historici považují 70. léta za nejhorší desetiletí v dějinách USA. Na druhém místě se umístila 20. léta a na třetím 70. léta 19. století. A není náhodou, že právě na konci 60. let přistoupily USA ke snížení napětí – tzv. détente – ve vztazích se Sovětským svazem. Nebylo to ku prospěchu věci. Dostalo se jim oddechu. A sovětská nomenklatura na to bohužel naletěla; velmi se chtěla dostat do západního světa. Takže prvním důvodem pro vytvoření trilaterálu bylo pomoci USA.
A druhým je příprava na převzetí historické iniciativy po SSSR a vytvoření podmínek pro frontální útok na naši zemi. Je příznačné, že hlavní roli při vytváření komise sehráli Rockefellerové a jejich věrný sluha Brzezinski. Stejně jako při vytváření Římského klubu. Jestliže se však Římský klub v roce 68 zaměřil na taktickou spolupráci se Sovětským svazem na 15-20 let, Trilaterální komise se zaměřila na něco jiného. Během těchto 5 let došlo doslova ke změně nálady západních elit a ke změně poměru společenských sil, které byly na vrcholu vládnoucí kapitalistické třídy.
Jestliže průmyslový a státně-monopolní kapitál Západu byl připraven na taktické hry se Sovětským svazem a sovětskou elitou proti finančníkům a korporatokracii, pak v polovině 70. let státně-monopolní kapitál a průmyslový kapitál začaly pod tlakem finančníků a korporatokratů ustupovat. Finančníci a korporatokraté však Sovětský svaz vůbec nepotřebovali. A nepotřebovali ani taktické spojenectví. Měli globální projekt a v něm pro SSSR nebylo místo.
A tak Trilaterální komise a řada dalších struktur, které v té době vznikly, odrážely změnu poměru sil uvnitř vládnoucí kapitalistické třídy. Do popředí se začali dostávat finančníci a korporatokraté. To se mimochodem odrazilo i ve změně vedení rodiny Rockefellerů. Nelson Rockefeller, který v rodině zastupoval především průmyslový kapitál, ustoupil do pozadí a poté z politiky odešel úplně. A do popředí se dostal David Rockefeller.
V roce 2022 se tedy v Tokiu sešla obnovená Trilaterální komise. Proč byla obnovena? Protože v 70. a 80. letech dosáhla svého vrcholu. Upřímně řečeno, byl jsem velmi překvapen, že přijeli do Tokia o něčem jednat. Protože v podstatě stejně jako Římský klub je Trilaterální komise mrtvola, kterou zapomněli pohřbít. Mimochodem, WEF (Světové ekonomické fórum) vedené Schwabem směřuje ke stejnému stavu. I ono se v současném klimatu stává již spíš dekorativním. Je to jako v Knize džunglí, když Mauglí říká o hadovi, že přežil jeho jed – tady je to zhruba stejná situace.
O čem se v Tokiu bavil oživený trojlístek? Nastolili důležitou otázku konce staré globalizace. Co je to“stará globalizac“? Stará globalizace je ta globalizace, díky níž se všichni cítí dobře. Ale to je propagandistická lež, kterou už 30 let roztáčejí. Nyní je zcela jasné, že globalizace některým lidem prospívá a jiným škodí. Ve skutečnosti říkali, že nová globalizace bude“hrou s nulovým součte“. To znamená, že pokud se někomu něco přidá, znamená to, že někdo jiný bude o něco ochuzen. A řekli, že“je špatné, že se Čína stala příjemcem globalizace. Ale má to smysl.
Faktem je, že Čína vyskočila na konfrontaci mezi Sovětským svazem a Západem. To se v historii stává často. No, například Bismarckovo Německo vyskočilo na konfrontaci mezi Británií a Ruskem. Takové příběhy jsou v historii velmi časté.
No a jelikož se Čína stala příjemcem a stala se z ekonomického hlediska velmocí číslo dvě, pak je nutné, aby se trilateralisté sjednotili a pomohli anglosféře, aby alespoň nebyla poražena a přinejlepším aby porazila Čínu ekonomicky, což mimochodem bez politické porážky není možné. V příštích letech uvidíme, že úsilí bude zaměřeno tímto směrem.
Existuje ještě několik událostí z roku 2022, které zatím nebyly zveřejněny – v příštím díle jim přijdeme na kloub a podíváme se na širší obraz, který se ze všech těchto událostí rýsuje.
Preklad: St. Hroch, 1. 6. 2023
