
A jsou tu Velikonoce,
příjemný jara svátky,
vždy v jiným datu po roce –
a ten byl zas tak krátký…
Za námi je „Květná neděle“,
v kostelích světili kočičky,
četby pašijí doznělé,
nějak mě neberou, lidičky.
A včera „Modrý pondělí“
a příkaz „nemakat“,
to můžu, abyste věděli,
splnit a přitom se neflákat.
To proto, že jsem penzista –
neprduch už pár let,
důchod pod polštář nachystaj
mi, bych moh lenivět.
Dneska je „Žlutý úterý“,
hrochův den narozenin,
v vinárně vínka pil některý,
doma ni nevymet pavučin.
Zítra je „Středa škaredá“ –
jinak též sazometná –
já komín vymetat nebudu,
i kdyby se snad zbrekla.
Pak přijde „Čtvrtek zelený“ –
neměli bychom se hádat,
však pivko zelený koštovat,
vlídně s sebou nakládat.
O „Velkým pátku“ se nepere,
a ani zem se neoře –
mohlo by skončit to průserem,
to hravě splním – viz nahoře😊.
„Bílá sobota“ a konec půstu –
ten jsem už maličko narušil –
tím vínem a pivkem zeleným,
bych hubu úplně nesušil.
Velikonoční pak neděle –
jinak zvaná též „Boží hod“,
neuklízí se, nestele,
což přijde mi tlustě vhod.
Pak přijde „Červený pondělí“,
s koupenou pomlázkou vyrazím,
zlupu je, byste věděli,
vyhnat z nich lenost – a
pro zdraví!
Večer utahán, přiopit,
v pelech svůj přilehnu „maličko“,
ani netřeba teď topit,
neb přes týden svítí sluníčko.
Pak snad už klídeček, rovinka,
jen ve čtvrtek „pařba“s dědkama,
v EXu u slivovice, pivínka,
a budou slavnosti za náma.
Brzy pak sezóna začne,
kol přehrady otevřou kiosky,
hroch osvěží hrdlo lačné,
za měsíc pak v plavkách a bosky.
Docela živo na světě,
dělejme si jen radost,
občasným pohledem dítěte
balanci čiňme zadost😊
příjemný jara svátky,
vždy v jiným datu po roce –
a ten byl zas tak krátký…
Za námi je „Květná neděle“,
v kostelích světili kočičky,
četby pašijí doznělé,
nějak mě neberou, lidičky.
A včera „Modrý pondělí“
a příkaz „nemakat“,
to můžu, abyste věděli,
splnit a přitom se neflákat.
To proto, že jsem penzista –
neprduch už pár let,
důchod pod polštář nachystaj
mi, bych moh lenivět.
Dneska je „Žlutý úterý“,
hrochův den narozenin,
v vinárně vínka pil některý,
doma ni nevymet pavučin.
Zítra je „Středa škaredá“ –
jinak též sazometná –
já komín vymetat nebudu,
i kdyby se snad zbrekla.
Pak přijde „Čtvrtek zelený“ –
neměli bychom se hádat,
však pivko zelený koštovat,
vlídně s sebou nakládat.
O „Velkým pátku“ se nepere,
a ani zem se neoře –
mohlo by skončit to průserem,
to hravě splním – viz nahoře😊.
„Bílá sobota“ a konec půstu –
ten jsem už maličko narušil –
tím vínem a pivkem zeleným,
bych hubu úplně nesušil.
Velikonoční pak neděle –
jinak zvaná též „Boží hod“,
neuklízí se, nestele,
což přijde mi tlustě vhod.
Pak přijde „Červený pondělí“,
s koupenou pomlázkou vyrazím,
zlupu je, byste věděli,
vyhnat z nich lenost – a
pro zdraví!
Večer utahán, přiopit,
v pelech svůj přilehnu „maličko“,
ani netřeba teď topit,
neb přes týden svítí sluníčko.
Pak snad už klídeček, rovinka,
jen ve čtvrtek „pařba“s dědkama,
v EXu u slivovice, pivínka,
a budou slavnosti za náma.
Brzy pak sezóna začne,
kol přehrady otevřou kiosky,
hroch osvěží hrdlo lačné,
za měsíc pak v plavkách a bosky.
Docela živo na světě,
dělejme si jen radost,
občasným pohledem dítěte
balanci čiňme zadost😊

Pridaj komentár