Skrytý význam Kissingerova plánu – fatální chyba vedoucí k jaderné válce

Andrej Perla

Další ze série besed s výborným analytikem Andrejem Perlou. Vzhledem k tomu, že redaktorka zjevně dlouhodobě trpí „Kulikovým syndromem“ skákání do řeči, jak jsem tento nešvar nazval podle známé ruské persony vystupující na Solovjev tv (a nejen tam), dovolím si vás jejích mouder ušetřit (stačí, že mimořádně komplikuje práci na překladu) a přeložím jen vyjádření tázaného (– překl.)

Henry Kissinger je nejstarším a nejvýznamnějším žijícím myslitelem NATO a Spojených států. Navrhuje přijmout Ukrajinu do Severoatlantické aliance, aby zastrašil Rusy a ukončil válku. Pokud se však jeho návrh uskuteční – nebude nikdo, kdo by řekl, kde udělal chybu. Protože v takovém případě je jaderná válka naprosto nevyhnutelná. Než bude pozdě, podívejme se, proč se skutečná světová válka blíží. Co brání NATO, aby přiznalo své ztráty a přestalo bojovat s Ruskem?

Kissingerovi bude 27.května 100 let – on je mastodontem světové diplomacie. Židé, a on je americký žid, mají takové narozeninové přání – „Žij 120 let!“ pro něj je to aktuální… – ať žije 120 let a těší nás explozemi svého intelektu, bez ohledu na to, že je naším nepřítelem. On je naším nepřítelem, ale nepřítelem velmi chytrým. On, jak se mu zdálo, předložil plán zastavení války na Ukrajině. Kissinger má dojem, že Ukrajina moc chce do NATO. Proč? Protože pokud Ukrajina do NATO vstoupí, a pakt bude muset vůči ní použít 5. článek svých stanov – vstoupit do boje na straně bránícího se člena NATO. A protože to Rusové nebudou chtít, tak válka skončí – to předpokládá Kissinger.

Tato jeho úvaha, nepostrádající jistou vynalézavost, by byla správná, pokud by se jednalo o cca 70. léta minulého století, o jedno ze složitých období studené války. A nejednalo by se, samozřejmě, o některé z bývalých republik SSSR, ale o nějakou zemi kdesi daleko. Pokud bychom si hypoteticky představili takovou situaci, tak by si to skutečně SSSR s pokračováním bojových operací třikrát rozmyslel, nebo by se pokusil nějak dohodnout. Kissinger má v hlavě karibskou krizi a zkušenost opozice velmocí – s velmi důležitými zvláštnostmi:

1.     Těmto velmocem v jeho době vládly osoby, které prožily druhou světovou válku a věděly, co to velká válka je a že po velké válce svět už nebude jako dřív. Malou ano – například Vietnam. Ale proti Rusům ne – to si zkusili v Koreji – a stačilo;

2.     Kissinger je velmi rozumný člověk, ale bohužel je člověkem minulosti. Vůdcové schopní takto myslet na Západě už nejsou.

Navíc ze sebe pečlivě vyžehli celou paměť o druhé světové válce a vlastní zkušenosti z této války dnes naprosto není žádoucí.
Proto, z našeho pohledu, dojde k jaderné válce. My nemáme kam ustoupit, protože nikdo z nich, včetně Kissingera nechápe, že my bojujeme na svém území, za svou zem, za své lidi.

Já jsem naprosto přesvědčen, že oni udeří jako první. Já jsem sovětský školák a v anamnéze mám, že jsem přesvědčen, že otázka, kdo udeří první, nebude mít žádný praktický význam…

Dobrá, tedy: – oni shodí A-bombu jako první a dopředu vyrazí divize.. Jaké divize? Přece polské! Jiné nejsou. Ty v masovém měřítku hynou při nárazu na naši obranu. Co udělají dál? Ustoupí a řeknou, promiňte, my jsme to uspěchali? Kdepak! – no a už to pojede… Oni by sice mohli technicky právě teď ustoupit, protože škody na ekonomikách většiny evropských zemí a členů NATO jsou obrovské, ale úspěch vidět není.

Kdo se nemůže zastavit? – Nemohou se zastavit dvě „území“ . Je to východní křídlo NATO, a konkrétně Polsko, které nezbytně potřebuje získat nová území. Za druhé: – rusofobie je základem polské identity, a nic jiného tam (na rozdíl od Francie, Německa, Anglie) není. Oni si nemohou říci, že se to teď s Rusy nepovedlo, tak si dáme pauzu a pak to někdy dobojujeme. Oni si nemohou dovolit utrpět od Ruska porážku. Polsko je totiž dnes nejen satelit, ale avatar USA. A Amerika si nemůže dovolit porážku na Ukrajině, protože už utrpěla porážku od Rusů v Afghánistánu, Iránu a v Sýrii. Při další takové se jim rozsype svět a už nebudou hegemonem. Proto potřebují vyhrát, a to rychle.

V této situaci – je těžko věštit – ale zdá se mi, že nebezpečí skutečně čelního střetnutí a vytvoření úplně nového světa na ruinách starého, je naprosto reálné. Ono kompletně pochází ze Západu, a existuje.
Pokud by tam chápali, do jaké míry je to pro nás důležité, pokud by chápali, že nebojujeme za cizí, že nechceme vybojovat něco cizího, ale chceme vrátit svoje, co nemůžeme odevzdat, protože jsme tam vždycky žili, protože je ta zem zalita naší krví, protože Oděsu jsme založili my, protože Kyjev je matkou ruských měst …  

Pokud by oni byli schopni to procítit … – ale nemají čím. Oni tak dlouho mrzačili svou historii, že úplně tyto vědomosti ztratili.
Ve světě existuje jen velmi málo samostatných států a v Evropě ani jeden. Těmito státy jsou USA, Rusko a Čína. Přitom v USA jsou rozumní lidé ve vedení obou partají, kterým stačí jen pochopit, že USA už nejsou hegemonem – a začne se jim dařit, mj. i ve své vlastní ekonomice. Zatím jim to ale nedošlo …