Putin, Si, Orbán a Kim jsou v ohrožení

Zvyk zabíjet je opět v kurzu
Andrej Perla        20240525

Obrázok od Gordon Johnson z Pixabay

julius caesar, assassination, painting

Jaké budou důsledky smrti iránského prezidenta a co hrozí lídrům tzv. multipolárního světa, kteří jsou politiky „staré školy“, kteří umějí vytvářet strategie, myslet daleko – kteří jsou schopni pohřbít jednopolární svět?
Pokusím se odpovědět na tuto otázku tak, aby náš vážený divák pochopil, proč jsme k té myšlence došli – musím začít poněkud zdaleka. Jde o to, že anglosaské státy, nebo chcete-li – politické elity i jejich hlavní politický nástroj na Blízkém Východě, stát Izrael, mají v politické kultuře takovou věc, jako „legitimitu politické vraždy“.
 
V sovětské škole nás učili, že individuální teror není efektivní. Učili nás, že pokud děláte revoluci, nemá smysl zabíjet cara – protože cara zabít lze, ale státní systém tak zabít nelze. Jde ale o to, že anglosaské politiky tomu neučili, ale učili je pravému opaku. A sice, že pokud odklidíte v jistém – propočítaném momentě velkou politickou figuru, můžete změnit politický kurs země. Podíváme-li se na to, jak postupovali Anglosasové, když postupovali, nebo aspoň částečně podle tohoto, tak zjistíme, že mají na rukou velmi mnoho krve.
Například v roce 1943 se pro Churchila se stal velmi nepohodlným politickým partnerem vůdce polské vlády v exilu generál Sikorski (a mimochodem právě v souvislosti se Stalinem, protože právě Sikorski začal vykládat, že viníkem Chatyňské tragédie jsou Rusové a ne Němci). Sikorski sice neměl pravdu, ale Angličané v důsledku toho stanuli právě na pozici viny Rusů. Ovšem, v tom momentě byl Stalin Churchillovým nejlepším přítelem a válečným spojencem, takže to nešlo. Sikorski tedy překážel. A co se stalo? Došlo k letecké katastrofě, a to ne jen tak někde, ale na anglickém území Gibraltaru, kam se žádný špión nebo diverzant dostat nemohl, zahynul Sikorski společně s dcerou – a následně se polská vláda pro Churchilla stává naprosto poslušnou a žádné problémy nedělá. Zajímavé je, že v dnešní Británii se na to dívají tak, že „no a co, dobře jsme udělali“.
 
Podívejme se dále do roku 1948 – v Indii zabijí Gándhího a Anglie se (dodnes) snaží zachovat Indii pod vlastní kontrolou jako stát, který se bude nacházet kdesi v kolejích její politiky – vůbec Rodina Gándhí je v Indii jaksi „prokletá“ – po starém Mahatmá umírá v roce 1985 Indíra a po ní v roce 1991 její syn Radžív – všichni rukou vraha. A to je jen drobná část seznamu, naprosto zjevně související s anglosaskou politikou. O Američanech je v tomto smyslu zbytečné se rozepisovat – stačí zmínit jen 21.století a vraždu Muamara Kaddáfího. Oni ne, že by se distancovali, nebo aspoň vyjádřili soustrast… – místo toho Hillary Clinton (tehdy státní tajemnice USA) na obrazovkách v euforii jásá nad záběry z této vraždy – aby nebylo pochyb o tom, kdo je viníkem.
 
Vraťme se ale na Blízký Východ. V roce 1985 zahynul švédský premiér Olaf Palme, kterého zavraždil skutečný profesionál, protože mu zabití jeho a jeho ženy na stockholmské ulici stačily dva výstřely. Viníka nenašli.
Proč ho ale zabili? Novinářské vyšetřování prokázalo, že hlavním motivem byla Palmeho pozice – a teď pozor – k právě probíhající iránsko-irácké válce. Palme byl jednou z opor politiky neutrality, odporu k vojenským plánům USA a pokoušel se najít diplomatické vyřešení tohoto konfliktu. USA, které tenkrát považovaly Irák (jakkoli to dnes zní směšně) za svůj nástroj a spojence na Blízkém východě, ze všech sil tuto válku podněcovaly.
Od těch dob se politické vraždy tam staly málem pravidlem. Jak nedávno napsal jistý izraelský politolog: „My dokonce ani nejsme schopni říci, kolik desítek iránských fyziků má na svědomí Mossad“. A kolik Iránců, včetně politiků vůbec mají na svědomí USA a Izrael tím spíš říci nemůžeme.
Tady nejde ani tak o to, že Američané neodmítají svoji účast na vraždě generála Sulejmáního a Izraelité neodmítají svou účast na útoku na iránský konzulát v Sýrii. Tady jde o to, že je to součást politické kultury těchto zemí. Pokud se nám nepodaří se politicky dohodnout s představitelem nepřátelského nebo i jen neutrálního státu – tak ho zabijeme. Není člověk – není problém. Nikdy, ani to nejstrašnější impérium světa tak nejednalo, a navíc z toho nedělalo pravidlo a princip své zahraniční politiky. Nyní se to ale stalo.
 
Když se z tohoto hlediska podíváme na dnešní světovou politiku, uvidíme, že Irán je součástí té obrovské síly, která oponuje bývalému hegemonovi na světové aréně. Když si poslechneme vystoupení prezidenta USA Bidena, tak zjistíme, že mu oponuje „osa zla“ – v jedné rovině Rusko, Čína, Irán, KLDR a trochu méně rovní (jacísi podřízení partneři osy zla) Bělorusko, Sýrie, Venezuela, Kuba, Vietnam, Laos a další v seznamu. To je, jak oni sami přiznávají, velká síla, která stojí proti USA na několika frontách a vůči níž si oni pro sebe připustili možnost jakéhokoli vývoje událostí.
 
Podíváme-li se do sociálních sítí, a já sleduji celou řadu amerických i izraelských v různých jazycích, tak na izraelských ztrácíš jakékoli pochybnosti o tom, že se se nejen podíleli, ale od počátku vytvořili onu vrtulníkovou katastrofu, v níž zahynul Ibrahim Raisí. Je možné, že hloupí lidé, kteří toto píší, nic neznají, ale oni zachycují nálady, které v té společnosti jsou. Tato vražda je, z hlediska tohoto politického systému, legitimní, a oni mají za to, že je to tak správně. A pokládají si otázku: – pokud bylo možné zabít Raisího, tak proč ne… – a následuje seznam, v němž je i prezident Ruska, i vedení ČLR, i Kim, i baťka Lukašenko a mnozí další. (A dle „ojedinělých zlých jazyků“ z Brusele, či „Nezaležné“, pan Fico, pokud se uzdraví, bude EU dále škodit… takže ani on nemá vyhráno – pozn.překl.). Na oficiální úrovni lze říci, že jsou to samozřejmě nějací idioti, tak proč se tím vůbec zabýváte a jak můžete považovat za možnou například nějakou diplomatickou demarši. Možná, že ne – ale pociťovat hrozbu pocházející z té strany musíme. Protože, vrátím-li se na začátek: – ohrožení života nepohodlného politika, je součástí politické kultury anglosaského světa a jeho satelitů.
 
Ale nakolik jsme u nás v Rusku ochotni tuto hrozbu cítit?
 
Já samozřejmě nejsem ochoten odpovídat za lidi, kteří mají bezpečnost vysokých činitelů v popisu práce. Já ještě z dávných dob práce pro administrativu prezidenta něco vím o fungování Služby bezpečnosti prezidenta. A právě proto dosud nemám právo 90 % z toho říkat. Ale obecně mě do jisté míry dráždí, když vidím lidi z našeho nejvyššího vedení, například z guvernérů, kteří zásadně ignorují opatření k vlastní bezpečnosti. Když například došlo k atentátu na murmanského guvernéra Čibise, tak jistě chápu, že je vnitřně velmi odvážný člověk, který se nechce schovávat před lidem. Z hlediska politického bych dokonce řekl, že je to pozice správná – ale jsme ve válce a on není v pozici, že by si nyní toto mohl dovolit. On je ve službě, v prezidentově službě, a především jí je zavázán svým zdravím – aby byl schopen plnit povinnosti, které s tím souvisí.
 
Pravda, v naší politické kultuře, máme ono: „on se neschovává před lidem a nikdy s sebou nebere osobní strážce – a vůbec – jezdí trolejbusem“… – ale dokud je čas války a nepřítel nás skutečně chce zabít každého a zejména pak ty, kteří nám velí, musíme tuto část své politické kultury odsunout do pozadí a zamyslet se důsledně nad bezpečností, počínaje od určité úrovně vedení. Počínaje, řekněme, od generálské, guvernérské úrovně – ano, tito lidé jsou nenahraditelní, máme jich málo – 30 ministrů, 89 guvernérů – a o prezidentovi už vůbec nemluvím. Tyto lidi je nutno chránit, ať si kdo chce, co chce říká. A pokud na to nemyslí oni sami, musí kolem sebe mít lidi, kteří se musí každou sekundu zamýšlet nad tím, že chrabrý Raisí letěl neobrněným vrtulníkem v bůhvíjakém technickém stavu – a co z toho vzešlo. Každá havárie má své jméno a příjmení toho, kdo za to zodpovídá – a pokud jde o život hlavy státu, tak je volba více než jasná.

Preklad: St. Hroch, 28. 5. 2024

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Niektoré funkcie môžu používať súbory cookie na prispôsobenie obsahu, na vykonávanie funkcií sociálnych médií a na analýzu návštevnosti. Niektoré informácie o tom, ako používate našu stránku, môžu používať aj tretie strany, ktorých softvérové doplnky používame. • We use cookies to personalise content and ads, to provide social media features and to analyse our traffic.  We also share information about your use of our site with our social media, advertising and analytics partners. View more
Cookies settings
Súhlasím / Accept
Nesúhlasím / Decline
Privacy & Cookie policy
Privacy & Cookies policy
Cookie nameActive

Kto sme

Webová adresa našej stránky je: http://www.belobog.sk.

Komentáre

Keď návštevníci stránky napíšu komentár, uchovávame údaje, ktoré sú zobrazené vo formulári s komentárom, spolu s IP adresou návštevníka a reťazcom agenta z prehliadača používateľa, aby sme mohli vylúčiť spam. Službe Gravatar môžeme poskytnúť anonymizovaný reťazec odvodený od vašej e-mailovej adresy (tzv. hash), aby sme mohli zistiť, či túto službu používate. Zásady ochrany osobných údajov služby Gravatar nájdete tu: https://automattic.com/privacy/. Po schválení vášho komentára bude spolu s vašim komentárom zverejnený aj váš profilový obrázok.

Médiá

Ak na stránku nahrávate obrázky, nemali by ste spolu s nimi nahrávať aj meta-údaje o polohe (EXIF GPS). Návštevníci stránky si môžu vaše obrázky stiahnuť a dostať sa k údajom o polohe, ktoré sú zapísané v meta-údajoch.

Súbory cookie

Ak na našej stránke napíšete komentár, prehliadač vám môže dať možnosť uložiť do súboru cookie vaše meno, e-mailovú adresu a webovú stránku. Je to kvôli vášmu pohodliu, aby ste tie isté údaje nemuseli vyplňovať znovu pri nasledujúcich komentároch. Životnosť týchto súborov cookie trvá jeden rok. Na našej prihlasovacej stránke môžeme nastaviť jeden dočasný súbor cookie, aby sme vedeli zistiť, či váš prehliadač tieto súbory akceptuje. Tento súbor cookie neobsahuje žiadne osobné údaje a hneď po ukončení prehliadača sa vymaže. Keď sa prihlásite, nastaví sa niekoľko súborov cookie, do ktorých sa uložia vaše prihlasovacie informácie a vaše preferencie zobrazenia. Životnosť prihlasovacích súborov cookie trvá dva dni a súborov s preferenciami jeden rok. Ak si vyberiete možnosť „Zapamätať si ma“ (po anglicky „Remember Me“), prihlasovací súbor vydrží dva týždne. Ak sa odhlásite, prihlasovacie súbory cookie sa odstránia. Ak budete upravovať alebo zverejníte článok, vo vašom prehliadači sa uloží ďalší súbor cookie. V tomto súbore cookie nie sú žiadne osobné údaje a je v ňom len identifikátor článku, ktorý ste práve mali otvorený. Po uplynutí 1 dňa bude neplatný.

Zahrnutý obsah z iných webových stránok

Články na tejto lokalite môžu obsahovať zahrnutý obsah (napr. videá, obrázky, články atď.). Zahrnutý obsah z iných webových stránok sa správa rovnako, ako keby sa návštevník nachádzal na webových lokalitách, z ktorých takýto obsah pochádza. Tieto webové lokality môžu tiež zhromažďovať údaje o vás, používať súbory cookie, zahrnovať nástroje sledovania od tretích strán a monitorovať vaše interakcie s týmto zahrnutým obsahom. Samozrejme sa to týka aj situácie, ak máte na danej lokalite konto a ste prihlásení, vtedy tiež môžu sledovať vaše interakcie so zahrnutým obsahom.

S kým zdieľame vaše údaje

V prípade, že požiadate o resetovanie hesla, do príslušného e-mailu bude zahrnutá vaša IP adresa.

Ako dlho uchovávame vaše údaje

Ak na stránke napíšete komentár, tento komentár a s ním súvisiace meta-údaje sa uchovávajú na neurčito. Dôvodom je, aby sme mohli rozoznať následné súvisiace komentáre a aby sme ich mohli potvrdzovať automaticky a nenechali čakať na manuálne potvrdenie. Užívateľom, ktorí si na našich stránkach vytvoria konto (ak bude taká možnosť), tiež uchovávame osobné informácie, ktoré oni zadajú vo svojom používateľskom profile. Všetci používatelia môžu svoje osobné informácie kedykoľvek vidieť, upraviť aj odstrániť (s výnimkou používateľského mena, ktoré sa nedá zmeniť). Tieto informácie sú tiež viditeľné pre administrátorov stránok, ktorí ich tiež môžu meniť.

Aké práva môžete uplatňovať na svoje údaje

Ak máte ne tejto stránke konto alebo ak ste napísali komentáre, môžete požiadať o exportovanie osobných údajov, ktoré o vás uchovávame vrátane údajov, ktoré ste nám poskytli. Môžete tiež požiadať, aby sme všetky takéto informácie o vás  odstránili. Toto sa však netýka informácií, ktoré sme povinní uchovávať z administratívnych, právnych alebo bezpečnostných dôvodov.

Kam odosielame vaše údaje

Komentáre návštevníkov môže kontrolovať automatická antispamová služba tretej strany.

Who we are

Our website address is: http://www.belobog.sk.

Comments

When visitors leave comments on the site we collect the data shown in the comments form, and also the visitor’s IP address and browser user agent string to help spam detection. An anonymized string created from your email address (also called a hash) may be provided to the Gravatar service to see if you are using it. The Gravatar service privacy policy is available here: https://automattic.com/privacy/. After approval of your comment, your profile picture is visible to the public in the context of your comment.

Media

If you upload images to the website, you should avoid uploading images with embedded location data (EXIF GPS) included. Visitors to the website can download and extract any location data from images on the website.

Cookies

If you leave a comment on our site you may opt-in to saving your name, email address and website in cookies. These are for your convenience so that you do not have to fill in your details again when you leave another comment. These cookies will last for one year. If you visit our login page, we will set a temporary cookie to determine if your browser accepts cookies. This cookie contains no personal data and is discarded when you close your browser. When you log in, we will also set up several cookies to save your login information and your screen display choices. Login cookies last for two days, and screen options cookies last for a year. If you select "Remember Me", your login will persist for two weeks. If you log out of your account, the login cookies will be removed. If you edit or publish an article, an additional cookie will be saved in your browser. This cookie includes no personal data and simply indicates the post ID of the article you just edited. It expires after 1 day.

Embedded content from other websites

Articles on this site may include embedded content (e.g. videos, images, articles, etc.). Embedded content from other websites behaves in the exact same way as if the visitor has visited the other website. These websites may collect data about you, use cookies, embed additional third-party tracking, and monitor your interaction with that embedded content, including tracking your interaction with the embedded content if you have an account and are logged in to that website.

Who we share your data with

If you request a password reset, your IP address will be included in the reset email.

How long we retain your data

If you leave a comment, the comment and its metadata are retained indefinitely. This is so we can recognize and approve any follow-up comments automatically instead of holding them in a moderation queue. For users that register on our website (if any), we also store the personal information they provide in their user profile. All users can see, edit, or delete their personal information at any time (except they cannot change their username). Website administrators can also see and edit that information.

What rights you have over your data

If you have an account on this site, or have left comments, you can request to receive an exported file of the personal data we hold about you, including any data you have provided to us. You can also request that we erase any personal data we hold about you. This does not include any data we are obliged to keep for administrative, legal, or security purposes.

Where we send your data

Visitor comments may be checked through an automated spam detection service.
Save settings
Cookies settings
Návrat hore