A něco málo o roli Stalina.
Andrej Fursov 12. 05. 2025

V roce 1929 Pánbůh vrhl kostky a začaly se spřádat plány budoucí války…
Hlavním úkolem USA bylo zničení Britského impéria cestou investice do Německa i do SSSR, kdy Německo rozbije Britské impérium a spojenec USA Sovětský svaz v pozici „mladšího partnera“ zničí fašistické Německo.
Pokud měli Američané takový plán, pak nesměli připustit válku mezi Německem a SSSR. Proto v roce 1937 prohlásil Roosevelt, že pokud Německo napadne Sovětský svaz, tak bude Amerika pomáhat SSSR, ale pokud SSSR napadne Německo, nebo se k tomu nechá vyprovokovat, pak pomohou USA Německu. A 17.4.1941 přijal americký Kongres odpovídající rozhodnutí.
Britský plán byl jiný. Hitler měl rozdrtit SSSR a měl si s Británií rozdělit Evropu s tím, že západní měla připadnout Británii a východ spadne pod Hitlera, přičemž kolonie zůstanou nedotčeny, včetně Indie, a tak si Británie zachová své impérium.
Svoje plány mělo, samozřejmě i Německo, ale u jedněch i druhých byla světovláda příliš velkým soustem. Japonsko chtělo vytvořit svou vlivovou zónu ve Východní Asii a Němci se chtěli vymanit ze situace po 1. světové válce. Chtěli se vyrovnat s Británií, ale neměli zdroje, které zase měl SSSR. Takže se Hitler rozhodl využít ke svým zájmům právě Brity a Francouze a dával jim najevo, že bude bojovat proti SSSR. Po Hitlerově příchodu k moci bylo totiž Německo v mimořádně špatném stavu, takže dokonce i Polsko si mohlo dovolit se k němu chovat povýšeně a diktovat své podmínky. Hitler neměl ani peníze ani zbraně, které mu byly Versailleským mírem zakázány, a tehdy ho začali Britové nafukovat. Nej dřív mu odevzdali Rakousko s jeho velkými zlatými a devizovými rezervami a potom i ČSR s mohutným zbrojním průmyslem a silnou moderní armádou.
A tak mu dle Mnichovské dohody 28.9.1938 odevzdali Sudety a protože všichni chápali, že se na tom Hitler nezastaví toto datum já považuji za počátek 2.světové války. Němečtí generálové nebyli informováni o Hitlerově komplotu s Brity a Francouzi a byli velmi nervózní ze síly milionové čs. armády a systému pohraničních opevnění ČSR a proto se rozhodli ke spiknutí proti Hitlerovi, možná i k jeho vraždě. Dopustili se ale té chyby, že o záměru informovali Brity dopisem von Kleista Churchillovi. Ten situaci ale pochopil velmi správně a odpověděl mu, že Hitlera nelze shodit v žádném případě, protože překročení čs.hranice bude znamenat návrat ke svět.válce roku 1914. Dále napsal, že se v žádném případě nesmí omezit úvahami v rámci 3-4 měsíců, ale dát mu 3-4 roky, aby následně uvázl a demokratické mocnosti na něj mohly uhodit. Kde mohl na 3-4 roky uváznout? Jedině ve válce proti SSSR! A Mnichovská dohoda je prvním pokusem o vytvoření jakéhosi proto-NATO (vojenská síla=Hitler a finance=Británie), takže veškerý křik kolem sovětsko-německého paktu (Molotov-Ribbentrop) jsou v této souvislosti zcela falešné, protože mírovou smlouvu s Hitlerem předtím uzavřely už všechny velké evropské státy.
Hitler potřeboval čas a tak po zabrání ČSR netáhl hned na východ, ale v českomoravské části republiky vyhlásil protektorát, povolil oddělení Slovenska s jeho profašistickou vládou, a tím si vytvořil jakési nárazníkové pásmo od hranice SSSR. Tím naznačil, že se v dohledné době s SSSR válčit nechystá a Britové pochopili, že se snaží vyvléknout z háčku, takže na něj Britové zatlačili pomocí Polska, které obsazení ČSR využili k odtržení Těšínska. Churchill Poláky trefně nazval šakalem evropské politiky. Poláci (s Brity v zádech) požadovali na Hitlerovi předání Slovenska jako jejich protektorátu, což ho dopálilo, a naopak požadoval na nich dříve německý Danzig (Gdaňsk).
Hitler správně předpokládal tlak na sebe se strany Britů a rozhodl se vyřešit polský problém, ale k tomu se potřeboval dohodnout se SSSR. Ten se tou dobou marně snažil přesvědčit Brity a Francouze k systému kolektivní obrany. Ti poslali v létě do Moskvy delegaci z druhořadých důstojníků bez jakýchkoli pravomocí, čímž Stalinovi jasně demonstrovali, že hrají jinou hru. Proto byla – z iniciativy Německa – uzavřena 23.08.1939 smlouva zvaná později jako pakt Molotov-Ribbentrop.
Krátce poté Hitler napadl Polsko, které dlouho nevydrželo a jeho vláda po porážce své armády uprchla do zahraničí. SSSR 17.září vstoupil vojsky na polské území a vzal si zpět území ztracená po Sovětsko-polské válce roku 1921 – západní Ukrajinu a západní Bělorusko. Následně Británie a Francie vyhlásily (pod silným tlakem USA) Německu válku, ale ta na západě probíhala velmi podivně, kdy proti sobě Británie s Německem v podstatě nebojovali. Hitler se s nimi pokoušel dohodnout, ale oni si kladli podmínku návratu německé marky do systému libry sterlingů, což Hitler odmítl. V této souvislosti vřele doporučuji knížku Quido Preparaty „Hitler incorporated – aneb, jak USA a Británie stvořily Třetí říši“ – kde je velmi názorně ukázán finanční mechanizmus vytvoření Třetí říše Brity a Američany.
Nicméně po nějaké době válečné akce začaly a Británie se ocitla na pokraji katastrofy, před níž ji mohly zachránit jen dvě věci: – vstup USA a SSSR do války. Sovětský svaz se ale k předčasnému vstupu do války nechystal, takže Britové postrčili do války proti němu Hitlera.
Proč na Západě Stalina tak nenávidí?
On jim totiž třikrát rozbil jejich plány.
Globalisté velmi uznávají Marxe, Trockého, ale i Lenina – ti všichni jsou o světové revoluci. Nedávno jsem na netu viděl video, kde Max Schwab vypráví, jak smiřoval Araby s Židy, ale Arafat mu to toho hodil vidle, atd. Přitom on sedí u sebe doma a za sebou na poličce má bustu Lenina… Jak to? Ale Jacques Attali to vysvětlil – jde přece o samu myšlenku – světová revoluce! Schwab přece říkal, že probíhá světová revoluce…

Stalin je naprostým antipodem těch tří.
Proto si Schwab nikdy nesedne pod bustu Stalina, který je pro globalisty existenciálním nepřítelem, Stalin znamenal historické Rusko, zatímco Trockij a Lenin Rusy neměli rádi a Marx byl vůbec slovanofob.
Co tedy konkrétně Stalin provedl?
- Jeho projekt socializmu v jedné, samostatně stojící zemi znamenal odklon od klasického marxizmu a Leninových idejí.
Podrobněji:
Na základě doktríny „Socializmus v jedné samostatné zemi“ vytvořil Stalin novou společnost. Krom toho byl vychován modální typ sovětského člověka: 7-8% obyvatelstva stačilo ke zlomení hřbetu wehrmachtu.
Společnost byla konsolidována, přičemž první pokus o její konsolidaci v přípravě nové ústavy, se Stalinovi nevydařil. On prosazoval myšlenku tajných alternativních voleb, kterou neprosadil v politbyru strany v poměru 3:8 (pro byli jen Mikojan a Molotov), zatímco jeho protivníky byli regionální „baroni“ jako Chruščev, Postyšev… Dnes se nám zdá, že ve 30.letech byl Stalin všemocný – nic takového! Až do 13.sjezdu VKP(b) v roce 1939 bylo vše na vážkách. A aby nemohl Stalin couvnout, vyložili mu, že pokud dá lidu možnost volby, tak zvolí místní vladyky, kapitalisty a faráře… – proto jsou potřeba čistky. Stalin se v tomto případě podepsal pod usnesení o represáliích, ale když mu Chruščov předložil žádost o povolení represí proti 8000 lidí, vrátil mu to se slavnou poznámkou „vzpamatuj se, blbče!“. Jeho odpovědí na šířící se represálie zdola, připravil vrchnosti represe shora (pomocí komisaře Ježova). Poté, co vyplavaly na povrch podvody samého Ježova, který uváděl pro politbyro cifru 148 tis. zastřelených, zatímco jich bylo 548 tisíc, padlo represívní kladivo i na něj a jeho pomocníky. Teprve za osobní účasti Stalinem pověřeného Beriji začalo přehodnocování rozsudků a propuštění 25% vězňů jako nespravedlivě odsouzených.
Stalin si totiž uvědomil blízkost války, a že je nutné společnost konsolidovat – probíhalo to ještě v první fázi války a bylo jednou z příčin vítězství ve Velké vlastenecké válce.
- Podruhé zbořil plány globalistů tzv. Paktem Molotov-Ribbentrop, který Stalinovi poskytl tolik potřebný čas n a urychlení příprav na válku. Protože po Mnichovské dohodě, která odevzdala ČR Němcům, bylo jasné, že se na tom Hitler nezastaví, protože jen vojenským arzenálem ČSR kompletně vyzbrojil 35 divizí.
- Na základě prvního faktor byla prováděna industrializace a modernizace země. Po skončení války to bylo vyzbrojení SSSR atomovou a o něco málo poté i vodíkovou bombou a obnova hospodářství SSSR.
Co Stalin udělat nestihl…
On se domníval (a to už v roce 1939, ale válka mu zabránila v realizaci projektu), že se partajní aparát má zabývat jen třemi věcmi: – ideologií, výběrem kádrů a propagandou. Reálná moc má přejít na radu ministrů (vládu). Po Stalinově smrti vládl dojem, že k tomu už došlo, nicméně Malenkov, který si vybral pozici předsedy vlády, nebyl tím člověkem, který by to zvládl, a krom toho oni všichni vytlačili lidi, na něž sázel Stalin, který se snažil udržet jednotu hodnot a zájmů strany (elity) a lidu, protože bez ní země neobstojí.
Dále pak Stalin vsázel na využití meziimperialistických rozporů a hledání taktických spojenectví… Stalin byl, například, ochoten stát se po válce „mladším partnerem“ USA, nebýt toho, že Roossevelta zabili (právě proto, aby takovému spojenectví zabránili).
Shrnu-li to, tak my potřebujeme Stalinův prakticizmus a jeho sovětský patriotizmus. Stalin nebyl tvrdým marxistou, ale byl pragmatikem s ideály. O tom, že měl ideály svědčí mj. i to, že za něj nebyl zastřelen ani jeden absolvent bohosloveckého semináře. On prostě chápal, že lidé musí v něco věřit (sám seminářem prošel). Stalin dokázal zkonsolidovat zemi i během války… Lidi mj. zkonsolidovaly i porážky roku 1941. Srovnejme Velkou vlasteneckou s 1. a 2. německou válkou:
- v roce 1915 byl vybit celý důstojnický sbor;
- v 1916 přicházejí nová důstojníci, kteří jsou naprosto neschopní a ani nejsou ochotni bránit zemi.
- V roce 1917 se hroutí armáda i zřízení.
- V roce 1941 byl vybit důstojnický sbor a 4 miliony vojáků RA padlo do zajetí.
- Na podzim 1941 přichází nový důstojnický sbor lidí sovětského typu vychovaných ve 30.letech, a právě ti zlomili hřbet wehrmachtu. Znám ten typ lidí podle svého otce, který byl z oné generace a od roku 1942 bojoval jako letec.
Tito lidé dokázali vytáhnout vlast ze smrtelného ohrožení. Jinou otázkou je, že státní moc z toho musí vyvodit odpovídající závěry. Že bez vnitřní jednoty elit a občanů země neobstojí.
Dokonce ani po skončení konfliktu na Ukrajině nic neskončí…
Pokračování o několik dní…
Autor: St. Hroch, 13. 5. 2025
Zdroje:

Omlouvám se čtenářům za překlep uprostřed pátého odstavce testu, kde má být logicky správný letopočet 1914.
Ďakujem za upozornenie, opravil som. Zaujímavé je, že pri čítaní som videl správny dátum, lebo tak to sedelo do kontextu.