Pripravujú USA Ukrajinu na kapituláciu?

Rostislav Iščenko, 20221207

Kdy a čím to vše na Ukrajině skončí?
Především to nemůže být kapitulace Ukrajiny, ale kapitulace USA. Ty skutečně potřebují jednání, intenzivně to naznačují. Ony ovšem potřebují dohody za svých vlastních podmínek. Rusko ovšem, jak ústy zamini, tak i kanceláře prezidenta nejednou upozornilo, že Rusko potřebuje mír za ruských podmínek… Takže není o čem.

Ale pokud Rusko, teoreticky, může počkat, tak Američany tlačí čas – oni potřebují vyřešit otázku západního směru do léta/podzimu 2023, aby se mohli soustředit na směr východní – Čínu. To proto, že si sami pro sebe už zafixovali přesvědčení, že Ukrajina, dříve či později prohraje, – spíš ale dříve, a proto potřebují zafixovat stávající stav věcí. Oni v podstatě netajili, co požadují: – ať si Rusko zabere to, co obsadilo – snad, možná s přihozením menšího jiného území (např.Charkovské oblasti), zatímco vše ostatní zůstane tak jak je, pod stejným režimem, tedy stejně rusofobským a proamerickým. To proto, aby mohli později nastoupit ze stejné strany znovu. Nedá se dokonce vyloučit to, že pokud na toto Rusko přistoupí, Američané bleskově přistoupí k iniciaci dohody o obranném svazku mezi Ukrajinou a Polskem, aby později splynuli ve společnou konfederaci (Poláci o tom hovořili nejednou), která už bude v podstatě Velkým Polskem.

Proto stále hovoří o tom, že jsou pro mír, nicméně dokonce i Biden prohlásil, že není téma pro dohodu za jiných než amerických podmínek. Totéž v podstatě říká i Macron o potřebě rychlého uzavření míru – ovšem nikoli za ruských podmínek. Jsou to jen pokusy stimulovat Rusko k větší ústupnosti. Míněno tak, že: – „Pokud nebudete souhlasit, vytvoříme mezinárodní tribunál, kde vás obviníme z válečných zločinů, a pak se vám bude hůře domlouvat…“. My se zatím usmíváme a máváme nad tím rukou a říkáme, že zatím jednání potřebujete vy, tak to bude za podmínek našich, a pokud se chcete vytvářet další problémy, my vám v tom bránit nebudeme. My můžeme vytvořit tribunál k řešení USA a kohokoli jiného…

Pokud oni vytvoří tribunál vůči nám, tak prvním vzneseným obviněním bude sestřel MH-17, hned potom Buča, pak nás obviní z rozpoutání agresívní války, pak tam pošlou nějaká charkovská pohřebiště, která vykopou tam, kde Ukrajinci stříleli ty, kteří spolupracovali s ruskou správou a označí to za výsledek řádění Rusů. Jde o to, že si pamatujeme všechny ty „důkazy“, když soudili Jugoslávii. Když soudili Srby, žádných důkazů nebylo třeba a odsoudili je. Jestliže ale před tribunálem stáli Chorvaté, jejich činy bagatelizovali, stejně jako důkazy svědčící proti nim. Teď nespěchají a snaží se Rusko přimět k přijetí svých podmínek.

Proto přes ukrajinská i další média sypou do ruského informačního pole informace o údajném souhlasu Ruska s jejich podmínkami, že je ruské vedení podvádí, aby už nebojovali, že je už vše dohodnuto – … jediným cílem je vnitřní destabilizace země a tím zlepšení vlastní vyjednávací pozice.

Obchodní válka EU vers. USA?
Zatím se nic takového neděje a ve stavu konfliktu nejsou, ale Evropany skutečně znepokojuje to, že je jejich ekonomika ničena, USA stimulují převod evropských podniků do Ameriky. Ty sice neodjíždějí jen do USA, ale i do Číny i Ruska. Evropské obyvatelstvo tím vážně trpí a ptá se svých vlád, proč sankce proti Rusku uhodily na ně. A vlády musí nějak odpovědět, a pokud USA začínají tlačit na sankce příliš silně, Evropa se začíná cukat a jednou z variant je poukazování na to, že USA na ukrajinském konfliktu silně vydělávají. USA sice nevydělávají zase až tak moc, ale vidí světýlko na konci tunelu. Chtějí si vzít zpět globální dominanci, a pak si vezmou, co budou chtít. Na Evropu zbydou nejspíš ruiny i Evropy samé.

Když to Evropanům dochází, vzniká otázka: – jak z té „lodi“, plující do nikam, seskočit? A to je těžké, protože politické elity jsou spojeny s Američany a jsou rukojmími své vlastní politiky, jsou vydíratelné a snaží se zachovat si svoje vlastní pozice, snaží se jen manévrovat a tak předhazují různá obvinění o jednoznačném prospěchu Američanů z ukrajinského konfliktu (prodej zbraní, atd)… USA samy příliš mnoho nevydělávají – vydělává jejich vojensko-průmyslový komplex (VPK), zatímco USA penězi daňových poplatníků musí hradit ukrajinské potřeby, stejně jako penězi evropských poplatníků.

Nicméně, jestliže Američané vidí výsledek svého snažení, – prostředky daňových poplatníků USA a Evropy jdou americkému VPK, Evropany tlačí, aby Ukrajinu nejen spolufinancovala, ale i zadarmo vyzbrojovala a evropská ekonomika se hroutí. Takže ti musí přemýšlet, co bude dál, pokud nechtějí jít cestou Ukrajiny. Oni přece kalkulovali s tím, že budou jako USA – všechny dělit a svoje rozmnožovat. Vychází to opačně.

Reakce RF na vyhlášení cenového stropu:
Já si nemyslím, že je Západ překvapen, protože RF říkala od začátku, že nebude prodávat zemím, které se připojily k cenovému stropu a od prvopočátku bylo zřejmé, že RF takto zareaguje. Oni ten cenový strop stanovili tak, aby zhruba odpovídal očekávané ceně v květnu příštího roku, a zřejmě kalkulují s tím, že vzhledem k celkové hospodářské krizi, cena ropy na trzích od června 2022 do letošního června spadla skoro o 40 dolarů, a bude-li pokles obdobným tempem pokračovat, by se ke květnu měl přiblížit onomu cenovému stropu. Třebaže naše odmítnutí cenového stropu u nás vyvolá určité obtíže (přepojištění, obchod podle šedých schémat s diskontem, tak Američané předpokládají, že jakmile se strop srovná s tržní cenou, ruský byznys dotlačí Putina k odstoupení od vlastních kontrasankcí (tedy prodávat všem za ceny podstropové – bez problémů s pojištěním a dopravou). To by ovšem, s hlediska státu zničilo vše, co bylo uděláno za poslední roky – takže bychom fakticky přiznali USA výhradní právo ne světovou cenotvorbu. To by totiž představovalo riziko, že Američané dnes řeknou, že tuna stojí 60 dolarů a zítra řeknou, že odteď už to bude jen dolarů 15…

Nicméně, Američané budou ruskou ropu kupovat stejně, třebaže přes Čínu, Indii, nebo ji překládat na otevřeném moři a ponesou určité vícenáklady a kupovat ji tedy dráž. Navíc, pokud se objeví nějaké závažné problémy s dodávkami na světový trh, mohou ceny stoupnout a Rusko, třebaže prodá ropu s diskontem Číně nebo Indii, vydělá stejně víc, než při dnešních cenách. Obdobně, jako se to odehrává s plynem.

No, a nakonec OPEC teď projednává otázku dalšího snížení objemu těžby, což by bylo pro ně logické řešení, protože světová hospodářská krize snižuje poptávku po ropě a produktech což bude, při stejném objemu dodávek, tlačit dolů i ceny. Rusko je na tom ještě poměrně dobře, protože tady jsou náklady oproti, např., Saudům cca poloviční, takže i těžební společnosti svoje náklady přinejmenším pokryjí. Ale například Saudská Arábie nemůže prodávat ropu po 20-30 dolarech, jestliže má nejen státní ekonomiku postavenu na ceně 70-80 dolarů, ale i nákladově těžební společnosti vycházejí z minima 60-65 dolarů. To by u nich vyvolalo velké finanční a sociální problémy. Oni mají s Američany problémy už teď a docela úspěšně je řeší, protože aktuálně mají Američané jiné starosti než Saudy (Rusko, Čína) a nemohou si dovolit trestat zrovna Saudy. Až někdy později… Proto je Saudská Arábie zainteresována na tom, aby Američané s Ruskem a Čínou prohráli.

Teď mohou společně s Ruskem dokonce regulovat ceny ropy, a tak skutečně nevylučuji, žen se OPEC rozhodne snížit těžbu, aby zachoval ceny. A v tom případě na pozadí dvou zpráv:
Že byl zaveden cenový strop a Rusko odmítlo zemím do něj zapojeným prodávat
OPEC+ se dohodl na snížení těžby
– je možný cenový skok, který sice nebude dlouhý, ale hlavně ceny zůstanou aspoň na dnešní úrovni.