MMF je “dluhovým policistou” po celém světě, včetně Ukrajiny

– 90 % finanční vojenské pomoci USA Ukrajině zůstává v zámoří
11.04.2024

Letos si připomínáme 80. výročí založení Mezinárodního měnového fondu (MMF). O jeho vzniku bylo rozhodnuto na mezinárodní měnové a finanční konferenci v Bretton Woods (USA) v roce 1944. K tomuto jubileu se však neváží žádná slova chvály. A to z toho důvodu, že fond, který byl koncipován s dobrými úmysly, se postupně začal měnit v organizaci, která světu přináší zkázu, chudobu a smutek.

Ilustračný obrázok (credit): “International Monetary Fund [oct 25]” by JavierPsilocybin is licensed under CC BY 2.0.

Obrázok je len ilustračný, nesúvisí priamo s textom.

Připomínám, že Fond měl podle rozhodnutí z Bretton Woods poskytovat členským zemím půjčky na vyrovnání jejich platební bilance a udržení pevných směnných kurzů (tzv. stabilizační půjčky). Na konferenci na Jamajce (leden 1976) byl však dřívější měnový a finanční systém založený na standardu zlatého dolaru zrušen a nahrazen systémem založeným na standardu papírového dolaru. To je již systém, v němž mohou směnné kurzy volně “plout”. Potřeba “stabilizačních” úvěrů zmizela. V důsledku toho zmizela i potřeba MMF. Fond však přežil.
 
Pod vedením USA, hlavního akcionáře Fondu, došlo koncem 70. let a v první polovině 80. let k radikální restrukturalizaci organizace, aby splňovala jiné cíle. Tyto úkoly byly určeny Washingtonským konsensem – souborem zásad, kterými se měli řídit příjemci půjček Fondu. Fond se změnil v nástroj Washingtonu k “resetování” (přesněji – anulování jeho většiny) lidstva a jeho úplnému podřízení “pánům peněz” (hlavním akcionářům Federálního rezervního systému USA – FED). Připomínám, že Washingtonský konsensus požadoval (a nadále požaduje) od zemí, které žádají o půjčky z Fondu, následující: rozsáhlou privatizaci státního majetku, deregulaci ekonomiky, veškerou možnou pomoc rozvoji finančního trhu (na úkor reálného sektoru ekonomiky), udělení statusu organizace “nezávislé” na státu centrální bance, “optimalizaci” (čti: radikální snížení) státního rozpočtu, úplné otevření domácího trhu pro dovážené zboží, odstranění veškerých omezení přeshraničního obchodu a odstranění veškerých omezení používání zahraniční měny.
 
Naši občané jsou oprávněně rozhořčeni rozkrádáním a banditskou privatizací, která u nás proběhla v 90. letech, ale rád bych upozornil na skutečnost, že byla provedena pod diktátem MMF. Pod diktátem Fondu byly provedeny i další, pro ruskou ekonomiku destruktivní reformy. Je pozoruhodné, že již v první polovině 90. let Rusko splatilo všechny své závazky vůči Fondu z úvěrů přijatých v 90. letech, ale “doporučení” MMF byla nadále plněna …
 
Dluhový policista
Důležitou funkcí “obnoveného” fondu byla pomoc západním bankám při vymáhání peněz od jejich dlužníků v rozvojových zemích. Kritici MMF jej právem označovali za “dluhového policistu”. Tuto funkci převzal v první polovině 80. let, kdy vypukla světová dluhová krize. Ve druhé polovině 70. let začala Saúdská Arábie a další země OPEC získávat obrovské dolarové příjmy z vývozu černého zlata. Tyto petrodolary směřovaly do amerického bankovního systému. Banky na Wall Street je pak půjčovaly zemím třetího světa. Úroková sazba těchto půjček byla “plovoucí” a velmi nízká. Od roku 1979 začal FED klíčovou sazbu prudce zvyšovat a v roce 1982 ji zvýšil na 20 %. Protože úroky z úvěrů od amerických bank byly “plovoucí”, závazky rozvojových zemí z těchto úvěrů se několikanásobně zvýšily. Tím byla vyvolána světová dluhová krize.
A do hry vstoupil Fond jako “dluhový policista”, který začal situaci “řešit”. Tehdy MMF zahájil praxi programů “dluh za přírodu”: země začaly splácet své závazky nikoli penězi, ale přírodními zdroji (které měly dříve status národního majetku). Fond také podporoval rozvojové země v privatizaci státních podniků, aby mohly splácet dluhy zahraničním věřitelům.
 
Pod vedením Fondu byla v rozvojových zemích provedena restrukturalizace dluhu. Nejčastěji se pouze prodloužily termíny splácení dluhu, ale zároveň se nesnížil objem závazků, ale naopak se výrazně zvýšil.
 
O mutaci, k níž došlo v souvislosti s Fondem před více než čtyřiceti lety, píše velmi zajímavě a přesvědčivě americký ekonom William Engdahl ve své knize “Bohové peněz. Wall Street a smrt amerického století”:
 
Podmínky půjček MMF a souhlas země s podpisem smlouvy s MMF byly součástí programu, který vymyslel Irving Friedman, oficiální zástupce USA u MMF, jenž byl později za svou práci odměněn vysokou funkcí v Citicorpu.” MMF… byl založen v Bretton Woods v roce 1944, aby stabilizoval měny a obchodní vztahy průmyslových zemí. A nyní fond zvládal zcela nový úkol – stát se dluhovým policistou ve službách newyorských bank.”
 
Engdahl uvádí čísla, která dokládají “efektivitu” fondu, jenž nahradil roli “honiče sanitek” rolí “dluhového policisty”. S odvoláním na údaje Světové banky uvádí, že v letech 1980 až 1986 splatilo své dluhy 109 zadlužených zemí. Jen na úrocích zaplatilo 109 dlužnických zemí 326 miliard dolarů. Navíc jejich splátky jistiny stejných půjček činily 332 miliard dolarů. Celkové platby za dluhovou službu a splátky činily 658 miliard dolarů. Přitom původní výše dluhu (na počátku roku 1980) 109 zemí činila 430 miliard.
 
Díky “pomoci” Fondu bylo v roce 1986 těchto 109 zemí zadluženo u zahraničních věřitelů částkou 882 miliard dolarů. Mezi lety 1980 a 1986 se tedy dluhová zátěž nesnížila, ale více než zdvojnásobila!
 
Podle údajů přední švýcarské pojišťovny Swiss Re, které jsou citovány v knize Bohové peněz, se celková výše zahraničních půjček všech rozvojových zemí, včetně dlouhodobých i krátkodobých úvěrů, zvýšila za pětileté období 1982-1987 jedenapůlkrát, z 839 miliard dolarů na téměř 1 300 miliard dolarů. Téměř celý tento nárůst nebyl způsoben novými půjčkami, ale restrukturalizací starých půjček.
 
Nyní se přesuňme do současnosti. MMF je stále nástrojem Washingtonu, který po celém světě prosazuje “Washingtonský konsensus” a působí jako “dluhový policista”. Ve své politice vůči Ukrajině Fond (či spíše hlavní akcionář MMF – USA) odhodil poslední předsudky slušnosti, jedná bezostyšně a ignoruje svou chartu.
 
Ukrajina
Ukrajina je dnes jedním z hlavních klientů fondu. Uvedu prvních pět zemí z hlediska dluhu vůči Fondu (výše jistiny dluhu pro rok 2023 v milionech USD): Argentina – 30 413; Egypt – 11 549; Ukrajina – 9 043; Ekvádor – 5 925; Pákistán – 5 660. Ukrajina je tedy na třetím místě. Přitom před několika lety nebyla ani v první desítce.
 
Politická účelnost si vyžádala masivní půjčky pro “Nezaležnou”. V roce 2015 jí fond půjčil 17,5 miliardy dolarů (v tranších na čtyři roky). V roce 2020 MMF schválil pro Ukrajinu 18-měsíční pohotovostní dohodu v hodnotě 5 miliard dolarů. Když v únoru 2022 začal na Ukrajině SVO, jen o týden později MMF bez prodlení poskytl půjčku ve výši 1,4 miliardy dolarů. V březnu loňského roku bylo rozhodnuto o novém čtyřletém úvěrovém programu pro Ukrajinu v hodnotě 15,6 miliardy USD.
 
Cena těchto “darů” je poměrně vysoká. Fondu se například podařilo prosadit rozhodnutí o zrušení omezení prodeje a nákupu půdy na Ukrajině. V zájmu zahraničních věřitelů se provádí stále více privatizací. Právě jsme obdrželi zprávu, že na doporučení Fondu budou privatizovány dvě státní banky.
 
Fond začal bezostyšně ignorovat svá vlastní pravidla. Například zákaz poskytovat půjčky zemi v případě jejího státního bankrotu. A v prosinci 2015 měl Kyjev splatit ruskou půjčku ve výši 3 miliard dolarů Moskvě. Kyjev odmítl své závazky vůči Moskvě splnit z politických důvodů. Typické státní selhání. Fond však Ukrajině nadále převáděl tranše.
 
Fond nemá právo půjčovat zemím, kde probíhají nepřátelské akce (války). I toto pravidlo bylo porušeno.
O porušování finančních norem ani nemluvím. Fond poskytl Ukrajině půjčky v takové výši, která neodpovídá její finanční a ekonomické situaci, včetně celkového zadlužení země. Hrubý zahraniční dluh Ukrajiny na začátku letošního roku dosáhl 161,5 miliardy dolarů (o deset let dříve to bylo 23,8 miliardy dolarů). Jen v loňském roce vzrostl zahraniční dluh o více než 31 miliard dolarů.
 
Loňský rok byl pro Ukrajinu z hlediska vnějšího financování pravděpodobně rekordní. Kromě půjček a úvěrů v hodnotě více než 31 miliard dolarů získala Ukrajina také granty. Kyjev obdržel také grantovou pomoc ve výši 11,6 miliardy dolarů. Celkově činil příliv finančních prostředků z vnějších zdrojů téměř 43 miliard dolarů.
 
K tomu je třeba připočíst neocenitelnou pomoc Fondu, která se projevila v tom, že se mu podařilo spolupracovat s vnějšími věřiteli Ukrajiny a přimět je, aby Ukrajině poskytli “úvěrové prázdniny”. Skupina věřitelů země – Kanada, Francie, Německo, Japonsko, Velká Británie a USA – prodloužila moratorium na splácení dluhu Kyjevem do roku 2027 (přibližně 20 mld. USD).
 
Až donedávna byla Argentina se svým gigantickým rozpočtovým deficitem obvykle označována za zcela nesolventního dlužníka. Argentina však “odpočívá” až ve stínu Ukrajiny. Kyjev schválil rozpočet na rok 2024 s následujícími parametry (v miliardách dolarů): příjmy – 48,4; výdaje – 92,2; schodek – 43,2. V roce 2024 bude mít Ukrajina deficit ve výši 1,2 miliardy dolarů. Je pozoruhodné, že zhruba polovinu všech rozpočtových výdajů tvoří peníze na válku. Na obsluhu státního dluhu připadá 20 až 25 procent – a to je jeden z nejvyšších ukazatelů ve světě.
 
Ukrajinské úřady pro letošní rok počítají s nárůstem veřejného dluhu o 43,2 miliardy dolarů.
Ukrajinské úřady tak na letošní rok naplánovaly zvýšení státního dluhu o 43,2 miliardy dolarů. Část dluhu bude tvořena na úkor domácích a část na úkor zahraničních půjček. Kyjev chápe, že letos bude obtížnější najít zahraniční věřitele, a proto sází na ty domácí. Kde ale najít solventní domácí věřitele? Pravděpodobně se kalkuluje s tím, že bude spuštěn “tiskařský lis” ukrajinské centrální banky. MMF tento způsob krytí rozpočtového deficitu obvykle zakazuje. A to MMF a Národní banka Ukrajiny loni hrdě prohlásily, že inflace v ukrajinské ekonomice je velmi mírná.
 
Rozpočtová “díra” by mohla být zalepena vnějším financováním. Ukrajinská masmédia zveřejňují následující údaje o očekávaných vnějších půjčkách pro letošní rok (v miliardách dolarů): 18 – od EU; 8,5 – od USA; 5,4 – od MMF: zbývající částka (nutná k zacelení rozpočtové “díry”) – od ostatních. To vše jsou však sny Kyjeva. Letos nebude možné zacelit rozpočtovou díru pouze s pomocí vnějších zdrojů. V předvečer nového roku šéfka MMF Kristalina Georgieva prohlásila, že Ukrajina bude schopna “vydržet” bez finanční pomoci západních zemí “pár měsíců”, poté bude nucena vrátit se k tištění peněz. To by mohlo vést k hyperinflaci. Podobnou té, kterou již delší dobu pozorujeme v Argentině.
 
Fond se již několik let snaží stabilizovat Argentinu, která od MMF obdržela rekordní objem půjček. Nic se však nepodařilo. V této latinskoamerické zemi se k moci dostal zjevný chráněnec “pánů peněz” Javier Mealey, který začal “škrtat na kost” a rozhodl se porazit hyperinflaci tím, že opustil národní měnu a nahradil ji americkým dolarem. Možná prezident Zelensky (pokud zůstane ve svém křesle) na konci roku také prohlásí, že Ukrajina hřivnu nepotřebuje a měla by přejít na dolar?
K dnešnímu dni již dluh Ukrajiny vůči fondu přesáhl 11 miliard dolarů. To je však pouze jistina přijatých půjček, bez úroků. Jen v letošním roce si obsluha půjček MMF (splátky úroků) vyžádá 2,9 miliardy dolarů. V dalších letech se úrokové platby rovněž měří v miliardách. Onehdy přišla zpráva: Fond převedl Kyjevu další tranši ve výši 880 milionů dolarů. Tato zpráva však vyznívá jako výsměch, protože Kyjev musí do konce března převést Fondu 700 milionů dolarů na obsluhu svého dluhu.
Fond Ukrajině ve skutečnosti nepomáhá, ale “dojí” ji. Peníze nazývané “půjčka Ukrajině” se převádějí z jednoho účtu Fondu na jiný účet Fondu. Do ukrajinské pokladny se nedostávají vůbec nebo téměř vůbec. Schéma je téměř stejné jako v případě peněz amerického ministerstva financí ve formě pomoci Ukrajině. Podle ministra zahraničí Anthonyho Blinkena zůstává 90 % finanční vojenské pomoci Ukrajině v USA (peníze jsou převáděny z účtu amerického ministerstva financí na účty společností vojensko-průmyslového komplexu).
 
MMF tedy Ukrajinu dostal na háček: žádné skutečné peněžní injekce z fondu nepřicházejí, zatímco celková hodnota ukrajinského dluhu matematicky roste. Abychom byli spravedliví, je třeba uznat, že stejný mechanismus, jak z Ukrajiny udělat “dojnou krávu”, používají i další západní věřitelé Ukrajiny. MMF “dojí” sám sebe a jako “dluhový policista” pomáhá “dojit” ostatní.

Preklad: St. Hroch, 13. 4. 2024

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Niektoré funkcie môžu používať súbory cookie na prispôsobenie obsahu, na vykonávanie funkcií sociálnych médií a na analýzu návštevnosti. Niektoré informácie o tom, ako používate našu stránku, môžu používať aj tretie strany, ktorých softvérové doplnky používame. • We use cookies to personalise content and ads, to provide social media features and to analyse our traffic.  We also share information about your use of our site with our social media, advertising and analytics partners. View more
Cookies settings
Súhlasím / Accept
Nesúhlasím / Decline
Privacy & Cookie policy
Privacy & Cookies policy
Cookie nameActive

Kto sme

Webová adresa našej stránky je: http://www.belobog.sk.

Komentáre

Keď návštevníci stránky napíšu komentár, uchovávame údaje, ktoré sú zobrazené vo formulári s komentárom, spolu s IP adresou návštevníka a reťazcom agenta z prehliadača používateľa, aby sme mohli vylúčiť spam. Službe Gravatar môžeme poskytnúť anonymizovaný reťazec odvodený od vašej e-mailovej adresy (tzv. hash), aby sme mohli zistiť, či túto službu používate. Zásady ochrany osobných údajov služby Gravatar nájdete tu: https://automattic.com/privacy/. Po schválení vášho komentára bude spolu s vašim komentárom zverejnený aj váš profilový obrázok.

Médiá

Ak na stránku nahrávate obrázky, nemali by ste spolu s nimi nahrávať aj meta-údaje o polohe (EXIF GPS). Návštevníci stránky si môžu vaše obrázky stiahnuť a dostať sa k údajom o polohe, ktoré sú zapísané v meta-údajoch.

Súbory cookie

Ak na našej stránke napíšete komentár, prehliadač vám môže dať možnosť uložiť do súboru cookie vaše meno, e-mailovú adresu a webovú stránku. Je to kvôli vášmu pohodliu, aby ste tie isté údaje nemuseli vyplňovať znovu pri nasledujúcich komentároch. Životnosť týchto súborov cookie trvá jeden rok. Na našej prihlasovacej stránke môžeme nastaviť jeden dočasný súbor cookie, aby sme vedeli zistiť, či váš prehliadač tieto súbory akceptuje. Tento súbor cookie neobsahuje žiadne osobné údaje a hneď po ukončení prehliadača sa vymaže. Keď sa prihlásite, nastaví sa niekoľko súborov cookie, do ktorých sa uložia vaše prihlasovacie informácie a vaše preferencie zobrazenia. Životnosť prihlasovacích súborov cookie trvá dva dni a súborov s preferenciami jeden rok. Ak si vyberiete možnosť „Zapamätať si ma“ (po anglicky „Remember Me“), prihlasovací súbor vydrží dva týždne. Ak sa odhlásite, prihlasovacie súbory cookie sa odstránia. Ak budete upravovať alebo zverejníte článok, vo vašom prehliadači sa uloží ďalší súbor cookie. V tomto súbore cookie nie sú žiadne osobné údaje a je v ňom len identifikátor článku, ktorý ste práve mali otvorený. Po uplynutí 1 dňa bude neplatný.

Zahrnutý obsah z iných webových stránok

Články na tejto lokalite môžu obsahovať zahrnutý obsah (napr. videá, obrázky, články atď.). Zahrnutý obsah z iných webových stránok sa správa rovnako, ako keby sa návštevník nachádzal na webových lokalitách, z ktorých takýto obsah pochádza. Tieto webové lokality môžu tiež zhromažďovať údaje o vás, používať súbory cookie, zahrnovať nástroje sledovania od tretích strán a monitorovať vaše interakcie s týmto zahrnutým obsahom. Samozrejme sa to týka aj situácie, ak máte na danej lokalite konto a ste prihlásení, vtedy tiež môžu sledovať vaše interakcie so zahrnutým obsahom.

S kým zdieľame vaše údaje

V prípade, že požiadate o resetovanie hesla, do príslušného e-mailu bude zahrnutá vaša IP adresa.

Ako dlho uchovávame vaše údaje

Ak na stránke napíšete komentár, tento komentár a s ním súvisiace meta-údaje sa uchovávajú na neurčito. Dôvodom je, aby sme mohli rozoznať následné súvisiace komentáre a aby sme ich mohli potvrdzovať automaticky a nenechali čakať na manuálne potvrdenie. Užívateľom, ktorí si na našich stránkach vytvoria konto (ak bude taká možnosť), tiež uchovávame osobné informácie, ktoré oni zadajú vo svojom používateľskom profile. Všetci používatelia môžu svoje osobné informácie kedykoľvek vidieť, upraviť aj odstrániť (s výnimkou používateľského mena, ktoré sa nedá zmeniť). Tieto informácie sú tiež viditeľné pre administrátorov stránok, ktorí ich tiež môžu meniť.

Aké práva môžete uplatňovať na svoje údaje

Ak máte ne tejto stránke konto alebo ak ste napísali komentáre, môžete požiadať o exportovanie osobných údajov, ktoré o vás uchovávame vrátane údajov, ktoré ste nám poskytli. Môžete tiež požiadať, aby sme všetky takéto informácie o vás  odstránili. Toto sa však netýka informácií, ktoré sme povinní uchovávať z administratívnych, právnych alebo bezpečnostných dôvodov.

Kam odosielame vaše údaje

Komentáre návštevníkov môže kontrolovať automatická antispamová služba tretej strany.

Who we are

Our website address is: http://www.belobog.sk.

Comments

When visitors leave comments on the site we collect the data shown in the comments form, and also the visitor’s IP address and browser user agent string to help spam detection. An anonymized string created from your email address (also called a hash) may be provided to the Gravatar service to see if you are using it. The Gravatar service privacy policy is available here: https://automattic.com/privacy/. After approval of your comment, your profile picture is visible to the public in the context of your comment.

Media

If you upload images to the website, you should avoid uploading images with embedded location data (EXIF GPS) included. Visitors to the website can download and extract any location data from images on the website.

Cookies

If you leave a comment on our site you may opt-in to saving your name, email address and website in cookies. These are for your convenience so that you do not have to fill in your details again when you leave another comment. These cookies will last for one year. If you visit our login page, we will set a temporary cookie to determine if your browser accepts cookies. This cookie contains no personal data and is discarded when you close your browser. When you log in, we will also set up several cookies to save your login information and your screen display choices. Login cookies last for two days, and screen options cookies last for a year. If you select "Remember Me", your login will persist for two weeks. If you log out of your account, the login cookies will be removed. If you edit or publish an article, an additional cookie will be saved in your browser. This cookie includes no personal data and simply indicates the post ID of the article you just edited. It expires after 1 day.

Embedded content from other websites

Articles on this site may include embedded content (e.g. videos, images, articles, etc.). Embedded content from other websites behaves in the exact same way as if the visitor has visited the other website. These websites may collect data about you, use cookies, embed additional third-party tracking, and monitor your interaction with that embedded content, including tracking your interaction with the embedded content if you have an account and are logged in to that website.

Who we share your data with

If you request a password reset, your IP address will be included in the reset email.

How long we retain your data

If you leave a comment, the comment and its metadata are retained indefinitely. This is so we can recognize and approve any follow-up comments automatically instead of holding them in a moderation queue. For users that register on our website (if any), we also store the personal information they provide in their user profile. All users can see, edit, or delete their personal information at any time (except they cannot change their username). Website administrators can also see and edit that information.

What rights you have over your data

If you have an account on this site, or have left comments, you can request to receive an exported file of the personal data we hold about you, including any data you have provided to us. You can also request that we erase any personal data we hold about you. This does not include any data we are obliged to keep for administrative, legal, or security purposes.

Where we send your data

Visitor comments may be checked through an automated spam detection service.
Save settings
Cookies settings
Návrat hore