Málokdo si toho všiml, ale je to velmi důležité

Prof. Dmitrij Jevstafjev   13.09.2023

Inu, Blinken zase navykládal, co mu leželo na srdci… A mám takový dojem, že tento proud vědomí, jehož jednotlivé části nejsou vzájemně propojeny, napsali různí lidé, různí psavci „kolektivního Blinkena“. Anebo bych musel uznat, že je tam skutečně taková mozaikovitost vědomí. Ne, že by se tam, nebylo čeho chytit, ale obecně jde o jakési nervově-politické zhroucení po G-20 a po BRICS. Protože začíná hovořit o G-7 v Hirošimě – které ze všech fór od jara proběhlých zanechalo nejslabší dojem, a my nedostatečně hluboko oceňujeme právě probíhající Východní ekonomické fórum (VEF) ve Vladivostoku, na němž vystupoval prezident Putin.

Řekl bych, že se trochu podceňujeme. Na zmíněné fórum G-7 už asi všichni zapomněli – co tam bylo? Inu, nejspíš to, že tam Biden zase něco natropil – ale kde on poslední dobou něco neplácl? Ve skutečnosti to byl ale Blinken, který tam navykládal velmi mnoho podstatných věcí z podvědomí – například onu krásnou větu, že: „Ukrajina bude soběstačnou demokracií“, atd, atp. To určitě způsobilo v Kyjevě šok ve smyslu, jakože „my sami?“. Musím říci, že to, co se dřív nazývalo Ukrajinská SSR, bylo bohatou, úspěšnou republikou Sovětského svazu, představuje nyní otázku jejího plného převzetí na kompletní financování, protože s hlediska financí a celistvosti hospodářského systému tam nic není.

Von d. Leyen je jistě rusofobka a vidí konflikt na Ukrajině a Ukrajinu jako beranidlo proti Rusku. Nicméně to, že pro zachování Ukrajiny v této podobě, budeme nuceni Ukrajinu kompletně vydržovat, to je hodně hořké přiznání. Bylo to kdysi geopolitické aktivum, které se stalo nejen geoekonomickým pasivem, ale prostě ekonomickým pasivem, protože cifry uváděné v souvislosti s každoměsíčním financováním ukrajinské státnosti, jsou jen začátkem – jak řekla jistá persona – stačí jen začít a posypou se zisky…

Blinken ale řekl věc, kterou nesmíme podcenit. On sice řekl, že skončil dosavadní světový řád, ale pokračoval jinou, zásadnější věcí: – že USA vedou toto zásadní období z pozice síly. Jinak řečeno, globalizmus postavený na měkké síle se nepovedl, a proto se přestaneme stydět a začneme epochu násilného globalizmu – takže: kdo není s námi, je proti nám – a kdo cekne, tomu zkroutíme ruce! Obecně vzato, když se připravoval k vystoupení, jež považuje za programové, tak k čemu mu je v jeho nynější pozici programové vystoupení? Copak se ze zoufalství rozhodl jít na prezidenta? Ačkoli po Bidenovi by mohl být prezidentem dokonce i on.

Co z toho plyne?
·       Takže se Blinken chystá k programovému vystoupení a v procesu přípravy de facto legalizuje ideu přímého, nerafinovaného kolonializmu! To je, dle mého, revoluce v amerických přístupech ke všelijakým demokraciím.
·       A druhý moment, který vypustil – a to je skutečně hrozné: – cituje tam velmi známého amerického diplomata Owena, který skutečně vyřkl větu: „Jak se máme dostat odsud, kde jsme, tam, kde chceme být, aniž bychom cestou nenarazili na katastrofu?“. On přece odpověď má. A skutečně – v USA  pečlivě a postupně probíhá příprava politické elity i vlastní společnosti na to, že válka pravděpodobně bude!

To je zásadní odklon od toho, co říkali cca před půldruhým rokem, dokonce ještě po začátku SVO. Oni nejspíš počítali s tím, že ta válka bude výlučně evropská, ale teď začínají připravovat svoji společnost na to, že se bude muset nějak zúčastnit.
Scholz svého času prohlásil, že V.V.Putin je čímsi oslepen…, no ale čím je vlastně oslepen sám Scholz? Jestliže kolem Německa už zaznělo tolik zvonění. Jak kolem ekonomiky, sociální skutečnosti, partajního systému i místa ve světě. V jakém stavu zaslepenosti se musí nacházet německý politik, a tím spíš spolkový kancléř, že přehlíží obecné tendence a vykládá z tribuny Bundestagu, jak skvěle se cítí německý autoprůmysl? Že nevidí sociální problémy a žádnou, mírně řečeno, světlou budoucnost? To je pro mě velká lidská záhada…
No a zakončit bych chtěl přece jen velkou centrální událostí – příjezdem šéfa KLDR Kim Čen Una do Ruska.
 
Když mluvíme o tom, že války a konflikty, tím spíš v zabetonované obraně, se nevyhrávají, tak máme pravdu. Ale to je jen úzké vojensko-silové chápání. Ovšem toto naše sblížení, návrat k partnerským vztahům s KLDR, to je přece krok ofenzivní, který nás zásadně převádí za praporky, jež nám vytýčili naši znamenití „partneři“ ze Západu, ale i nějací partneři z Východu. Je to strategický a ofenzivní tah – no a co? Umřel někdo, zřítila se nebesa? Nic! Řeknu vám, že oni si ještě tak týden pohysterčí v titulcích, a dál, pokud velmi pečlivě a v souladu s právními normami provedeme výjimku ze sankcí (a takové možnosti tam jsou) a Sergej Viktorovič (Lavrov) velmi to správně řekl. Takže, pokud se to podaří, vytvoříme pro sebe zásadně novou situaci ve Východní Asii, která je pro nás klíčovým regionem.