Obrázok od Martin Vaclavik z Pixabay
Zo všetkých významných mužov minulosti získavajú najväčšiu slávu tí, ktorí boli duchovnými otcami aj ozbrojenou rukou rôznych náboženstiev. Hneď za nimi nasledujú zakladatelia republík a ríš spolu s dobyvateľmi, ktorí rozšírením pôvodného územia pozdvihli svoju vlasť k vyššej prestíži. Za nimi potom nasledujú spisovatelia. Každý z nich si zaslúži úctu primerane podľa významu jeho skutkov, talentu a celoživotného diela.
Za ľudí bez cti a hodných všeobecného opovrhnutia sa považujú ničitelia náboženstiev, rozvratníci ríš a republík, zľahčovatelia cti, vedomostí a umenia, ktoré život ľudstva obohatili a posunuli jeho vývoj dopredu , teda všetci tí prízemní cynici, tupci, nevzdelanci, požívační zaháľači, darebáci a neschopní úbožiaci.
Kto má len trochu rozumu a zdravé morálne základy, musí sa s týmto rebríčkom hodnôt stotožniť. A napriek tomu, či už vedome alebo nevedome, mnohí svojimi skutkami, oslnení prchavým leskom a falošnou gloriolou, nasledujú skôr zlé príklady, než dobré. Namiesto ocenenia pokoja, bezpečnosti a nesmrteľnej slávy, ktoré sú spojené s existenciou republík, volia radšej tyraniu. Je neuveriteľné, že vzdelaný občan slobodného štátu, ktorý šťastím alebo vlastnými zásluhami vystúpi až na vrchol spoločenskej pyramídy, dá prednosť Caesarovi pred Scipiom, Nabidovi, Falaridovi či Dionýziovi pred Agesilaom, Timoleonom a Dionom, a riadi sa ich príkladmi. Keby si naozaj do hĺbky preštudoval históriu, našiel by v nej jednak ostrý odsudok prvých, ale aj obdiv a chválu tých druhých. Zároveň by však zistili, že Timoleón a všetci jemu podobní, nemali vo svojej vlasti o nič menšiu moc než hoci Dionýzios a Falaris – a naviac mohli pokojne spávať.
Nech sa nikto nenechá pomýliť Caesarovou slávou, o ktorej toľkokrát papagájujú jeho súčasníci – literáti. Na nesprávnu cestu ich zviedlo Caesarovo šťastie a jeho nesmierna moc, ktorá zväzovala jazyky. Kto chce poznať ich skutočný, slobodný názor na neho, nech si prečíta, čo napísali o Catilinovi. A Caesar by musel zo spravodlivého hodnotenia vyjsť oveľa horšie ako Catilina, pretože spáchané násilie je svojou skutkovou podstatou oveľa horšie, než len zámer. Alebo nech sa začíta do ich ód na Caesarovho protivníka a vraha Bruta. Už len z týchto nepriamych svedectiev môžeme medzi riadkami vyčítať to, čo sa zo strachu pred cisárskou mocou kronikári neodvážili vysloviť.
Dodatok Mariána Moravčíka
Machiavelliho slová dnes presne vystihujú to, na koho smerujú obdivné pohľady dnešných slovenských „elít“, k akým „hodnotám“ sa hlásia a aké „umenie“ obdivujú.
Stařec a 28. říjen aneb kdoví, jak to máte vy!
Národ je řeč, historická paměť a tradice, znalost sociálních reálií. Ukazuje se, že vlastenectví, láskyplný prožitek a trvalý pocit domova, lásky a úcty k mateřskému jazyku a k národní kultuře podrží svůj význam i v procesech integrace v celoevropském a světovém měřítku. Bránit svůj národ a svou příslušnost k němu má smysl i v době postupující globalizace.“
(LUK-Ročník 2017-42/2017 – 25. října 2017 -Bez morálky není demokracie -Stanislava Kučerová)
Toto jsem četl před sedmi lety od jedné chytré Standy. A dneska to zopakuji, neb se nic nezměnilo a neustále to platí, tedy alespoň pro mě.
Víte, on ten 28. říjen by měl být pro každého z normálních Slováků a Čechů v téhle rozdělené zemi spíš dnem smutku a zamyšlení nad nás všeobjímajícím hlupstvím. Není co už slavit, proto je moje zamyšlení až skoro intimní, jako třeba o dušičkách, kdy každý v sám sobě zapaluje ohýnky svíček a mžourá do nich přes mlhy slziček a vzpomíná na ty, bez nichž bychom tu nebyli, bez nichž by to nešlo!
Kolikrát jsem už i jako stařec zatoužil se schoulit pod laskající dlaň mé maminky a být jí houpán na vzdory všemu, co venku kolem mě se dělo a neustále děje.
Už jako děcko jsem si ale uvědomoval, že to nebylo samozřejmé pro všechny děti, které jsem tehdy znal, protože to u nich doma měly špatné, neb doteky něhy a lásky jim odepřeny byly. Už tehdy jsem neměl rád ty jejich blízké, co jen odmítali a ubližovali. Jak mi bylo líto kamarádů, kterým kolíbání maminek dopřáno nebylo.
Až jako dospělý jsem přišel na to, co jisté je, že s těmi doteky a houpavým chlácholením maminek a tatínků se tam někde uvnitř v nás rodí úplně ta nejsamozřejmější lidská láska, láska mezi lidmi, láska k rodné zemi.
Proto si myslím, přátelé, že nám nemohou být lhostejní současní kazišuci, co z žoldů cizáků přepití vínem vodu kážou a co svou nekompetentnost na druhé svádí.
Pro nás by důležité mělo být, co přirozené jest po věky věků a to je hlazení, mazlení a houpání našich dětí, protože z lásek těch vzejdou zase lásky stejné, k národu a zemi naší. Pokud ovšem ubližováno našim dětem, mámám a slabým bude, trestat bez milosti ty, co ruce na ně vztáhnou.
To jsou vzkazy a odpovědi tomu blbství, které vůkol nás teď na vzestupu je. Hleďme si našich dětí, matek a slabších, chraňme je a milujme. Toť asi za mě vše k tomu pondělku a svátku naší bývalé vlasti.
♥
Příteli Navajo,
klinknu-li tlačítkem myši na titulní stránce na jakékoliv jméno z „AUTORŮ“, tak se nic neděje, ač kdysi jsem se klinknutím myši dostal HNED na autora, na kterého jsem klinkal. PROČ to již nefunguje?
A ještě otázečka.
Jak se tady u vás zvýrazňuje text či dělá kurzíva?
A poslední otázka:
Co medvědi, furt se potulujou městy a… a jestli u vás taky už mrzne?
Priateľu Blbíši, tá chyba s prekliknutím na autorov bola, dúfam, len dočasná. Robím teraz technické zmeny s prechodom na iného poskytovateľa služieb CDN (to je kvôli zrýchleniu webu) a pri mojich nie celkom profesionálnych pokusoch môžu byť chvíľami výpadky niektorých funkcií. Postupne dávam všetko do poriadku, takže preklik na stránku autora chcem, aby fungoval. Zvýrazňovanie a kurzíva v komentároch zatiaľ nefunguje, ak komentár píšete priamo na stránke. Podumám o tom. Nuž a medvede – áno, stále je tu počuť o incidentoch, no utícha to, jednak začína mrznúť a jednak je už aj po hubách a hubári nelezú medveďom do obývačiek.
… to jó, to Vám, příteli, nezávidím, na tohle bych prostě neměl trpělivost! Jen poznámečka, když příspěvek přenesu z Wordu se všemi úpravami, které bych chtěl, stejně se to tady ve vašem okně přeformátuje do jednoho vzhledu = to je jen poznámečka k tomu vašemu: „pokud komentář píšete přímo na stránce“!
Buďte Vy i Vaši blízcí zdraví,
P. S.
pozdravujte taky toho svýho švagra s tím jeho třetím triptychem Hieronyma Bosche (= napište někdy o tý jeho malířský sisyfovský dřině, ať se pochlubí i s fotoobrázky, fakt by mě to hodně zajímalo!)
Švagra poteším a s tým zvyškom skúsim niečo do budúcnosti urobiť.