Kaddáfího prokletí

Ilustračný obrázok: Wikimedia Commons

portrét Fursova

Západu se v 21. století dostane nebývalé odměny.
Andrei Fursov
 
Již v roce 2000 vydal Chalmers Johnson, dobře informovaný a vnímavý generální ředitel, specialista na taktiku protipartyzánské války a Japonsko, knihu s názvem “Blowback”. Předpověděl v ní, že v příštích padesáti letech se Západu dostane odplaty, především v Asii a Africe, za to, co tam provedl od půli dvacátého století. Počínaje Hirošimou a Nagasaki. Kniha zůstala zpočátku bez povšimnutí. Ale po 11. září 2001, kdy vyšlo druhé vydání, se jeho “Odplata” stala populární.
 
Americké úřady, vůdčí osobnosti západního světa, však Johnsonovo varování nevyslyšely. Bush nejprve napadl Afghánistán, pak Irák. Pak Obama svým “arabským jarem” na konci roku 2010 podpálil Blízký východ. Zde jsou počátky současného rychlého přílivu migrantů. Který bude nadále narůstat.
 
Amerika je daleko, za oceánem. Na malé lodi se tam nedostanete. Ale Evropa je blízko. Stačí přeplout Středozemní moře. Ostatně v 21. století jsou Francie, Itálie a Velká Británie spolu s Amíky na Blízkém východě velmi aktivní. Německo nezůstalo stranou. Západní Evropě se nyní dostává odplaty, kterou Johnson prorokoval. Bumerang se vrací.
 
Podle posledních dostupných statistik bude podíl lidí z arabských a afrických zemí velmi brzy tvořit pětinu nebo čtvrtinu obyvatel země. Lze tvrdit, že se naše země již nikdy nevrátí k etnokulturní homogenitě, která panovala do konce 70. let 20. století. Hovoříme o hluboké změně v naší společnosti, která bude mít hluboké důsledky,” píše Jérôme Fourquet, jeden z předních sociologů země, v knize s výmluvným názvem Archipelago France.
Hluboká změna je znásobena i tím, že Francie opustila svůj tradiční model asimilace ve prospěch modelu multikulturalismu. K “proměně milníků” došlo za Françoise Mitterranda, který v projevu z roku 1987 tvrdil:
 
Francouzská civilizace byla obohacena vždy, když na své půdě přijala cizince. Nesmíme je asimilovat. Musíme prostě žít společně. Kytice květin je dobrá pro svou tvarovou a barevnou rozmanitost……Chci, aby Francie byla otevřená nově příchozím… Chci, aby bylo možné odcizit francouzskou kulturu, otřást jejími zvyky.”
 
Již na počátku devadesátých let vydal francouzský analytik Jean-Christophe Ruefin prorockou knihu Impérium a noví barbaři. Napsal v ní, že v roce 2020 bude Evropa čelit velmi vážnému problému – přílivu migrantů, “nových barbarů”.
 
Daleko důležitější než samotné proroctví je strategie, kterou autor navrhl. Západní Evropa by si podle něj měla zemí severní Afriky vážit a pečovat o ně, modlit se za ně!
Koneckonců jsou to “tamponové státy”, “mezičlánky” mezi Evropou a subsaharskou Afrikou.
 
Zachraňují starou Evropu před přílivem migrantů z černého kontinentu. Alžírsko a Tunisko nazval “tampony”, kde dochází k nepokojům.
 
Kaddáfí byl v té době v Libyi. Žádný tampon, ale pořádná železná bariéra, přes kterou neprojde ani myš, natož pak hordy uprchlíků! A co se stalo? Obamovo “arabské jaro” začalo právě státním převratem v Tunisku v prosinci 2010. Alžírsko je nyní velmi neklidné. A stabilní Libye byla poražena. Do značné míry to, alespoň částečně, sponzorovaly Francie a Itálie, o jejichž vůdcích se Kaddáfí domníval, že jsou “přátelé”.
 
Vzpomeňme si na prokletí-proroctví Kaddáfího, kterého zradili jeho “západní partneři”:
Ničíte zeď, která bránila proudu africké migrace do Evropy, zeď, která zastavila radikály. Tou zdí byla Libye. Zničili jste ji. Jste idioti. Za tisíce migrantů z Afriky, za podporu radikálů se smažte v pekle. A tak to také bude.”
 
Západoevropané v čele se severoatlantickými elitami zabušili na včelí úl. A zbídačené včely přiletěly k nim. Z africké Eritreje, Nigérie, Gambie, Mali, Mauretánie, Tuniska, Kamerunu, Gabonu, z Afghánistánu, Pákistánu, Iráku, z téže Sýrie… Uprchlíci prchající před hrůzami války, devastací, řáděním gangů. A to vše organizoval kolektivní Západ v regionu, který byl dříve relativně klidný.
 
Tentýž Chalmers Johnson v knize “Blowback” varoval, že Amerika se v 21. století bude muset stáhnout z Asie a Afriky. A USA skutečně odcházejí. Nemají dost “prachu” na to, aby silou udržely Afghánistán, Irák… Ne náhodou začal Hollywood točit filmy o legiích zapomenutých na periferii Římské říše. Ale Yankeeové nemohou jen tak odejít. Geopolitika a geoekonomika, stejně jako příroda, nesnášejí prázdnotu. Američany mohou nahradit konkurenti – například Číňané. Jak zajistit, aby Blízký východ nepřipadl našim zapřisáhlým přátelům?
 
Mapa plukovníka ve výslužbě Ralpha Peterse s předpovědí o přeformátování Velkého Blízkého východu.
Logika Američanů je jednoduchá: pokud nemůžete určité zóny přímo obsadit a opustit, musíte v nich nejprve vyvolat chaos a pokud možno rozdrobit velké mocenské formace na menší. Za druhé, destabilizovat situaci vytvořením “řízeného chaosu” od Maghrebu až po Kyrgyzstán, podbřišek Ruska a Číny!
 
V rámci této strategie byly zorganizovány státní převraty v Tunisku, Jemenu, masové nepokoje v Alžírsku, Maroku, Jordánsku, Ománu a dalších zemích. Dokonce i vládci, kteří byli více než loajální vůči Spojeným státům, byli podrobeni čistkám pod nálepkou arabského jara. Například režim Husního Mubaraka v Egyptě. I on byl “vypuštěn”. Libye a Sýrie byly kameny úrazu na cestě k tomuto oblouku. Libye byla poražena. Sýrie se díky Rusku udržela.
 
Před invazí do Iráku, před deseti lety, jsem ministru zahraničí Colinu Powellovi připomněl pravidlo “sáhneš-li na to, kup to”: pokud způsobíš škodu, musíš poškozené zboží koupit.
Stejné pravidlo platí i v Libyi – pomohli jsme svrhnout Kaddáfího režim a nyní jsme zodpovědní za chaos v této zemi.  Zatímco dříve jsme tam viděli utlačovatele a utlačované, nyní se narativ změnil – Východ versus Západ, klanové hádky, radikálové. Vše, co dříve doutnalo pod povrchem, vyšlo najevo.” – řekl bývalý ředitel CIA Michael Hayden.
 
Kdo je nejvhodnějším organizátorem nestability na Blízkém východě? Samozřejmě radikálové. Oni a nadnárodní korporace (TNC), jejichž shlukem jsou USA, mají objektivně společného nepřítele: národní státy. Budovatelé nového chalífátu jsou stejně jako TNC v podstatě politicko-ekonomickými korporacemi a mají nadnárodní povahu a spolupracují na své “světlé budoucnosti”.
Na vzniku těchto korporací se navíc podílely americké speciální služby. Je tomu věnována řada knih. Například “Dolary teroru” od R. Labeviera, “Islamismus a USA: Unie proti Evropě” atd.
 
Politicky jsou USA a západní Evropa partnery. Z ekonomického hlediska jsou však konkurenty. Jak se říká, přáteli buďme, ale peníze – dolary a eura – mějme každý své! Amíci dobře pochopili, kam se během arabského jara pohrnou miliony migrantů z Blízkého Východu. Jakákoli destabilizace konkurenta jde na ruku USA. Vytouženým snem Yankees je vytvořit řízený chaos po celém světě, aby se všechna hlavní města stahovala do jedné klidné zóny – za oceánem – do požehnané Ameriky.
 
Západ se stydí přiznat, že migrační krizi způsobily jejich akce na Blízkém východě, kterým Rusko aktivně bránilo. Kdyby Kreml nepodporoval Asada a Damašek padl, vlna migrantů by se přes Evropu převalila ještě dříve. Teď se vše pokouší svalit na Rusko.. Předpokládám, že Západ bude brzy Rusům vyčítat i zemětřesení, pády meteoritů a další přírodní katastrofy.
 
Kniha Bernarda Stasiho z roku 1985 “Imigrace je pro Francii štěstí” se stala skutečnou biblí všech progresivistických politických a sociálních sil a krédo “kulturní rozmanitost je naše bohatství” se stalo nezpochybnitelným dogmatem. Ideál národního státu, který sjednocuje všechny pod společným praporem, byl na 40 let nahrazen ideálem “rozmanitosti” – rozmanitosti etnik, kultur, náboženství, pohlaví, jazykových norem atd. Francie dnes sklízí plody této politiky a domácí reakce na události na Blízkém východě nutí znovu se ptát, zda bylo správné opustit antickou maximu: “Žiješ-li v Římě, žij podle římských zvyklostí”.
Překvapuje mě postoj Německa. Německé úřady nevidí ve svém jednání žádný rozpor. Na jedné straně zvyšují věk odchodu do důchodu pro Němce. Na druhé straně přijímají statisíce mladých mužů. Všichni tomu věnují pozornost – nyní přijíždějí hlavně muži mladší 35 let. Většina z nich zřejmě pracovat nebude. Sní o tom, že dostanou zdarma pohodlné bydlení a budou žít z dobrých dávek.
 
Proto tito lidé nezůstávají v Maďarsku, Rumunsku, Řecku, Srbsku, ale spěchají přes policejní kordony do bohatého Německa, Rakouska, Švédska, Anglie. Vzniká situace, kdy se v západní Evropě hromadí velmi velké procento mladých, nepříliš vzdělaných, negramotných lidí z arabského světa a Afriky, kteří nemají co dělat. Jakýsi sociální dynamit, který může kdykoli explodovat.
 
Filozof Oswald Spengler napsal v roce 1918 své slavné dílo “Úpadek Evropy”. Fašismus, poválečná amerikanizace ji velmi proměnily. Ale ani nacisté, ani Amíci nezpochybnili celou řadu evropských hodnot. A rozhodně nedocházelo k takovému rasově-etnickému míšení. To, co se děje nyní, je podle mého názoru konečné propadnutí Evropy do jámy dějin.  Jámy, kterou si západoevropané vykopali sami. Společnost, která nedokáže obhájit svou kulturní, rasovou, etnickou a náboženskou identitu, je odsouzena k zániku.
 
Zvláště mě zaráží Němci. Za pouhých 70 let se hrdý, bojovný národ změnil v odevzdanou masu, která je doma připravena poslušně položit hlavu na špalek pod sekeru cizince. Jasný příklad obratného sociálního inženýrství. Kdysi jsem doufal, že nová generace Němců, vychovaná hudbou Ramsteinů, oživí někdejší německou statečnost a ducha. Bohužel… Ale Německo je vůdcem dnešní Evropy. Co říci o ostatních. Inu, pokud jsou Evropané posedlí vůlí zemřít, nedá se jim pomoci.
 
Myslím, že za půl století, po dvou generacích přijde finále. Konečné zavržení pracovní etiky, jiných hodnot, křesťanství, které není ani nyní zahrnuto v celoevropské ústavě, rozdrcení a zánik bílé rasy.
Byl to Charles de Gaulle, který v roce 1970 řekl:
 
 ”Francie byla duší křesťanského světa, nebo jak bychom dnes řekli – duší evropské civilizace. Udělal jsem vše, co jsem mohl, abych ji vzkřísil.(…) Snažil jsem se zachránit Francii před zapomněním. Podařilo se mi to? To řeknou potomci. Není pochyb o tom, že jsme svědky konce Evropy.(…) Jak může tato parlamentní demokracie, která se trápí všude na světě, vytvořit Evropu? Proč by měla Francie následovat příkladu svých sousedů?! Proč se při tak obtížném úsilí, jako je vytvoření Evropy, vychvaluje právě ta demokracie, která nás málem přivedla do záhuby? Přeji tomuto sjednocení bez sjednotitele hodně štěstí!(…) Demokracií jsou posedlí od té doby, co už neexistuje! Antifašismus je pohodlná výmluva. Uvědomujete si, stejně jako já, že Evropa může být Evropou národů, nebo ničím. Volba je nic.
Jsme posledními Evropany Evropy, která ztělesňovala křesťanství.  Té Evropy, která byla rozervaná, té Evropy, která ještě existovala. Evropa, jejíž národy se navzájem nenáviděly, byla mnohem skutečnější než Evropa dnešní. Ano, ano!” Nejde o to, zda Francie může vybudovat Evropu; je třeba si uvědomit, že smrt Evropy povede ke smrti Francie. (…) Skutečná demokracie je před námi, ne za námi, je třeba ji teprve vybudovat.
 
A konečně, nejdůležitější otázka zní (…): co tato první civilizace, která odmítla víru, postaví na její místo? Připouštím, že civilizace může existovat i bez víry, ale rád bych věděl, čím ji nahradí, ať už vědomě, nebo ne. Věci se však ještě mohou změnit…. Co se stane v duchovní oblasti, pokud se Francie opět stane Francií? No…Udělal jsem, co jsem mohl. Pokud se máme dívat na to, jak Evropa umírá, tak se na to dívejme. Nestává se to každý den” – tolik někdejší francouzský prezident…
 
Pamatujme na poučení z historie. Velké stěhování národů na kontinentu ve 4.-7. století. Kmeny barbarů se mísily s obyvateli osvícené Římské říše. Vznikla jiná etnika, jiná kultura. Například Franků bylo méně než Galů. Země se však nyní jmenuje Francie, nikoli Galie. Mísili se lidé stejné rasy. Bílí. Nyní je zde směs různých ras, etnických skupin. A nebudu se divit, když v polovině 21. století bude na mapě současné Evropy Mnichovský chalífát, Marseillský sultanát, kmenové struktury kvaziafrického typu, ale ne s černými, ale s čokoládovými tvářemi.
Obamova záhadná věta, pronesená v květnu 2012 v Londýně, nabývá jasné obrysy: – V tomto století budou vznikat nové národy. Už se formují před našima očima. A co je nejdůležitější, nebude existovat žádná západní Evropa. Pokud se nestane zázrak!
 

Preklad: St. Hroch, 14. 11. 2023

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Niektoré funkcie môžu používať súbory cookie na prispôsobenie obsahu, na vykonávanie funkcií sociálnych médií a na analýzu návštevnosti. Niektoré informácie o tom, ako používate našu stránku, môžu používať aj tretie strany, ktorých softvérové doplnky používame. • We use cookies to personalise content and ads, to provide social media features and to analyse our traffic.  We also share information about your use of our site with our social media, advertising and analytics partners. View more
Cookies settings
Súhlasím / Accept
Nesúhlasím / Decline
Privacy & Cookie policy
Privacy & Cookies policy
Cookie nameActive

Kto sme

Webová adresa našej stránky je: http://www.belobog.sk.

Komentáre

Keď návštevníci stránky napíšu komentár, uchovávame údaje, ktoré sú zobrazené vo formulári s komentárom, spolu s IP adresou návštevníka a reťazcom agenta z prehliadača používateľa, aby sme mohli vylúčiť spam. Službe Gravatar môžeme poskytnúť anonymizovaný reťazec odvodený od vašej e-mailovej adresy (tzv. hash), aby sme mohli zistiť, či túto službu používate. Zásady ochrany osobných údajov služby Gravatar nájdete tu: https://automattic.com/privacy/. Po schválení vášho komentára bude spolu s vašim komentárom zverejnený aj váš profilový obrázok.

Médiá

Ak na stránku nahrávate obrázky, nemali by ste spolu s nimi nahrávať aj meta-údaje o polohe (EXIF GPS). Návštevníci stránky si môžu vaše obrázky stiahnuť a dostať sa k údajom o polohe, ktoré sú zapísané v meta-údajoch.

Súbory cookie

Ak na našej stránke napíšete komentár, prehliadač vám môže dať možnosť uložiť do súboru cookie vaše meno, e-mailovú adresu a webovú stránku. Je to kvôli vášmu pohodliu, aby ste tie isté údaje nemuseli vyplňovať znovu pri nasledujúcich komentároch. Životnosť týchto súborov cookie trvá jeden rok. Na našej prihlasovacej stránke môžeme nastaviť jeden dočasný súbor cookie, aby sme vedeli zistiť, či váš prehliadač tieto súbory akceptuje. Tento súbor cookie neobsahuje žiadne osobné údaje a hneď po ukončení prehliadača sa vymaže. Keď sa prihlásite, nastaví sa niekoľko súborov cookie, do ktorých sa uložia vaše prihlasovacie informácie a vaše preferencie zobrazenia. Životnosť prihlasovacích súborov cookie trvá dva dni a súborov s preferenciami jeden rok. Ak si vyberiete možnosť „Zapamätať si ma“ (po anglicky „Remember Me“), prihlasovací súbor vydrží dva týždne. Ak sa odhlásite, prihlasovacie súbory cookie sa odstránia. Ak budete upravovať alebo zverejníte článok, vo vašom prehliadači sa uloží ďalší súbor cookie. V tomto súbore cookie nie sú žiadne osobné údaje a je v ňom len identifikátor článku, ktorý ste práve mali otvorený. Po uplynutí 1 dňa bude neplatný.

Zahrnutý obsah z iných webových stránok

Články na tejto lokalite môžu obsahovať zahrnutý obsah (napr. videá, obrázky, články atď.). Zahrnutý obsah z iných webových stránok sa správa rovnako, ako keby sa návštevník nachádzal na webových lokalitách, z ktorých takýto obsah pochádza. Tieto webové lokality môžu tiež zhromažďovať údaje o vás, používať súbory cookie, zahrnovať nástroje sledovania od tretích strán a monitorovať vaše interakcie s týmto zahrnutým obsahom. Samozrejme sa to týka aj situácie, ak máte na danej lokalite konto a ste prihlásení, vtedy tiež môžu sledovať vaše interakcie so zahrnutým obsahom.

S kým zdieľame vaše údaje

V prípade, že požiadate o resetovanie hesla, do príslušného e-mailu bude zahrnutá vaša IP adresa.

Ako dlho uchovávame vaše údaje

Ak na stránke napíšete komentár, tento komentár a s ním súvisiace meta-údaje sa uchovávajú na neurčito. Dôvodom je, aby sme mohli rozoznať následné súvisiace komentáre a aby sme ich mohli potvrdzovať automaticky a nenechali čakať na manuálne potvrdenie. Užívateľom, ktorí si na našich stránkach vytvoria konto (ak bude taká možnosť), tiež uchovávame osobné informácie, ktoré oni zadajú vo svojom používateľskom profile. Všetci používatelia môžu svoje osobné informácie kedykoľvek vidieť, upraviť aj odstrániť (s výnimkou používateľského mena, ktoré sa nedá zmeniť). Tieto informácie sú tiež viditeľné pre administrátorov stránok, ktorí ich tiež môžu meniť.

Aké práva môžete uplatňovať na svoje údaje

Ak máte ne tejto stránke konto alebo ak ste napísali komentáre, môžete požiadať o exportovanie osobných údajov, ktoré o vás uchovávame vrátane údajov, ktoré ste nám poskytli. Môžete tiež požiadať, aby sme všetky takéto informácie o vás  odstránili. Toto sa však netýka informácií, ktoré sme povinní uchovávať z administratívnych, právnych alebo bezpečnostných dôvodov.

Kam odosielame vaše údaje

Komentáre návštevníkov môže kontrolovať automatická antispamová služba tretej strany.

Who we are

Our website address is: http://www.belobog.sk.

Comments

When visitors leave comments on the site we collect the data shown in the comments form, and also the visitor’s IP address and browser user agent string to help spam detection. An anonymized string created from your email address (also called a hash) may be provided to the Gravatar service to see if you are using it. The Gravatar service privacy policy is available here: https://automattic.com/privacy/. After approval of your comment, your profile picture is visible to the public in the context of your comment.

Media

If you upload images to the website, you should avoid uploading images with embedded location data (EXIF GPS) included. Visitors to the website can download and extract any location data from images on the website.

Cookies

If you leave a comment on our site you may opt-in to saving your name, email address and website in cookies. These are for your convenience so that you do not have to fill in your details again when you leave another comment. These cookies will last for one year. If you visit our login page, we will set a temporary cookie to determine if your browser accepts cookies. This cookie contains no personal data and is discarded when you close your browser. When you log in, we will also set up several cookies to save your login information and your screen display choices. Login cookies last for two days, and screen options cookies last for a year. If you select "Remember Me", your login will persist for two weeks. If you log out of your account, the login cookies will be removed. If you edit or publish an article, an additional cookie will be saved in your browser. This cookie includes no personal data and simply indicates the post ID of the article you just edited. It expires after 1 day.

Embedded content from other websites

Articles on this site may include embedded content (e.g. videos, images, articles, etc.). Embedded content from other websites behaves in the exact same way as if the visitor has visited the other website. These websites may collect data about you, use cookies, embed additional third-party tracking, and monitor your interaction with that embedded content, including tracking your interaction with the embedded content if you have an account and are logged in to that website.

Who we share your data with

If you request a password reset, your IP address will be included in the reset email.

How long we retain your data

If you leave a comment, the comment and its metadata are retained indefinitely. This is so we can recognize and approve any follow-up comments automatically instead of holding them in a moderation queue. For users that register on our website (if any), we also store the personal information they provide in their user profile. All users can see, edit, or delete their personal information at any time (except they cannot change their username). Website administrators can also see and edit that information.

What rights you have over your data

If you have an account on this site, or have left comments, you can request to receive an exported file of the personal data we hold about you, including any data you have provided to us. You can also request that we erase any personal data we hold about you. This does not include any data we are obliged to keep for administrative, legal, or security purposes.

Where we send your data

Visitor comments may be checked through an automated spam detection service.
Save settings
Cookies settings
Návrat hore