K situaci na Blízkém a Středním Východě – je výbušná…

Prof. Dmitrij Jevstafjev   29.09.2024
Nemyslím si, že je nutné dlouze popisovat důsledky izraelského útoku na Bejrút, jehož cílem bylo zavraždit vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha.

Od pozdního rána 28. 09. není situace jasná, kromě toho, že se zřejmě nacházel v bunkru. Je známo, že Nasralláhova dcera byla zabita, on sám je asi zraněn. Uvědomujeme si však, že nejhorší jsou ti „zranění“. V analýze vycházím z toho, že i když Nasralláh není mrtvý, je neschopný. (Takovou správu dnes – 29. 9. přinesly agentury – pozn. překl.)
 
Obecně – jak vážná byla politická nabídka Izraelců, tak vážné je jejich další chování. Nejprve zveřejňujeme fotografie z hotelu v New Yorku, kde Netanjahu údajně „dává rozkaz“ k úderu. Je to čistá inscenace, demonstrace Američanům jejich sebevědomí a všemocnosti. Jasná deklarace – za mnou stojí síly silnější než Bílý dům. A pak….
 
V ideálním případě měla plnohodnotná pozemní operace po takovém úderu začít „přesně ve čtyři ráno“ (ve skutečnosti – v půl šesté) bejrútského času. A – ne. Myslím, že pozemní operace je nevyhnutelná, ale jednání Izraele je stále nelogičtější. Dochází k souboji zájmových skupin.
 
Jinak je situace pochopitelná a dokonce poněkud nezajímavá. USA a Írán se v rámci diplomatického tance snaží dosáhnout deeskalace za každou cenu. Na druhé straně Londýn, Netanjahu a za nimi stojící radikálně-atlantické klany, které svůj postoj nastínily v „Moore-Burnsově memorandu“, tlačí svět do této eskalace.
 
Jinými slovy, na Blízkém východě dělají přibližně totéž, co na Ukrajině. A jejich logika je jasná – chaos, divočina – živná půda pro manifestaci, vynoření nového britského impéria (které vůbec nebude „britské“ v klasickém smyslu), agresivního mrchožrouta, který se chce přiživit na zbytcích rozkládající se amerikocentrismu. Ne, na Ukrajině a v západní Eurasii tento mrchožrout ještě všechno nesežral, nelze se nechat zmást, že si neodpustí šanci spuštění mechanismus chaosu na Blízkém východě… Ne, něco takového nemůže propást.
 
Odkážu na řadu příspěvků M. L. Chazina a sám se v soukromém kanálu zastavím jen u několika věcí, které mi připadají zajímavé. Soukromý kanál je přístupný na následujícím odkazu: https://t.me/evstafievOpen.
 
Spoiler 1.  (nejen k tomuto příspěvku, ale i k tématům na příští týden): Radikálové-atlantisté rozbili hru na Blízkém východě všem: kolektivnímu Bidenovi, Trumpovi a zejména Kamale Harris a jejím loutkovodičům, Íráncům a Evropanům. A také Číňanům, bez ohledu na to, jak moc se Peking snažil sedět ve své „chatě“. Obecně mají všichni na Číňany stále více otázek. A hlavní otázka zní: opravdu se prohlašujete za „druhou velmoc“, nebo si na to jen hrajete? Radikální atlantisté zkrátka všechny podrazili.
 
I nás podělali (uskupení v Sýrii bude muset být posíleno – to je fakt), ale hru nerozbili. Naopak, vytvořili nový manévrovací prostor. Dovolte mi, kolegové, odkázat vás na můj poslední příspěvek v soukromém kanálu. Tam jsem vyjádřil myšlenku, která se zřejmě nikomu nelíbila, že „Anglosasové“ (kategoricky chybné označení, ale už jsme si na něj zvykli) se nám snaží nadělat do bot a vytvářejí pro nás vážná rizika v krátkodobém a střednědobém horizontu, v dlouhodobém horizontu hrají – ne, ne v náš prospěch, to vůbec ne – ale o rozšíření naší manévrovací svobody. Jak se to stalo v důsledku narušení „istanbulského příměří“ Brity (Američany je zde prostě nemístné pomlouvat).
 
Spoiler 2. – Může vzniknout nový Hizballáh.
 
Taková je geopolitická (ve skutečnosti geoekonomická) dialektika.

Likvidace generálního tajemníka Hizballáhu Hasana Nasralláha Izraelem je jednou z nejúspěšnějších speciálních operací poslední doby (ačkoli to Hizballáh oficiálně nepotvrdil). Tel Aviv se snaží vážně omezit schopnosti hlavní zástupné síly Íránu na Blízkém východě, přičemž Teherán reaguje téměř nečinně. Íránské vedení se opět raději vyhýbá přímé konfrontaci s židovským státem, přestože ten se jej usilovně snaží přimět k akci.
 
V dubnu Írán svižně zareagoval a zahájil masivní odvetný úder proti Izraeli v reakci na útok na íránský konzulát v Damašku. Poté se však Teherán vrátil do režimu zástupné války, sledoval akce Izraele v pásmu Gazy a občas ho vyrušil občasnými raketovými útoky Hizballáhu ze severu a jemenských Hútíů z jihu.
 
Írán kategoricky odmítl zvýšit sázky, a to i po jasných provokacích v podobě likvidace Ismaila Haníji, šéfa politického křídla Hamásu, v Teheránu. Izrael však vsadil na zvýšení míry konfrontace a zahájil pogromy na hlavní íránskou zástupnou sílu – Hizballáh. Pokud se to Tel Avivu podaří, možnosti Íránu v blízkovýchodním regionu se značně omezí.
 
Írán má nyní poměrně omezenou možnost volby: buď se smířit se zničením Hizballáhu, či s radikálním omezením jeho schopností, nebo podniknout nějakou silovou akci proti Izraeli. To rozhodne o tom, zda dojde k velké válce na Blízkém Východě, která bude válkou íránsko-izraelskou (i když se jí přímo či nepřímo zúčastní poměrně dost dalších zemí). Ačkoli tato válka již probíhá, pouze jeden z účastníků se k ní přihlásil a druhý se teprve rozmýšlí.
 
Velký konflikt v jednom z nejvýbušnějších regionů světa ovlivní i ostatní. Zejména události odehrávající se na Ukrajině. Nyní je válka v této zemi ústřední událostí světové politiky, ale je docela pravděpodobné, že se pod vedením nových darebáků stane okrajovou. Také by se nemělo zapomínat, že Izrael je jaderná mocnost a Írán je na prahu jaderné mocnosti. A první jaderné údery, kterých se možná dočkáme od roku 1945, vůbec nebudou v Evropě, ale na Blízkém východě.
 
„Všechny síly odporu na Blízkém východě podporují Hizballáh, prohlásil íránský duchovní vůdce po zprávách o smrti generálního tajemníka hnutí. Libanon donutí Izrael litovat svých činů“ – dodal Chameneí.
 
Mnoho lidí se tomu směje: https://t.me/SolovievLive/284731 . – Jakože: – kdo to je a co to plácá? … A dopouštějí se chyby. Protože jeho slib není určen občanům Íránu, není určen muslimům, dokonce ani občanům Izraele.
On ten slib dává Bohu – tedy Alláhovi … Takže ho bude muset splnit.
 
Poznámka na okraj
Víte, co je nejdůležitější? Že Íráncům nyní začíná docházet (a to rychle), že USA možná nebudou schopny dostát svým závazkům. Ne proto, že by nechtěly. Ale proto, že nemohou. Na světě je mocnost, která Bílý dům není dekretem.
 
A proto všechny finty z poslední doby, včetně drzostí vůči Rusku, byly mylné. Zdá se, že se začali opravdu bát.
Nyní jsou to oni, kdo jsou zranění. Je to jasné?
 
Replika
Přehlížet izraelské zkušenosti se zničením vojenského a politického vedení Hizballáhu spolu s desítkami nejvyšších důstojníků IRGC, a to vše během jednoho týdne, a přitom nabádat „nezáviďte Tel Avivu“ by bylo nejen hloupé… – byl by to zločin.
 
Už jen proto, že Izrael předvedl, a to brilantně, strategii rychlé dekapitace proti nepřátelské politické struktuře. Zasáhl více než 20 maskovaných bunkrů, které se stavěly po celá léta.
 
Dovolte mi připomenout, že taková strategie je základem strategie NATO (americko-britské s francouzskou omáčkou) operace vzduch-země. Kterou v různých variantách praktikují už deset let, pokud si toho nikdo nevšiml.
 
To, co předvedl Izrael, je jen další etapa testování této strategie. Zdůrazňuji, že je poměrně škálovatelná jak z hlediska prostředků zasažení, tak z hlediska povahy nepřítele.
 
Ale můžeme si být i nadále jisti, že nás to neovlivňuje a ovlivňovat nebude a že máme vše pod kontrolou? Timur Ivanov (náměstek ministra obrany t.č. ve vazbě), o tom nepochybuji, to potvrdí.
 
Ale můj názor je jiný. Značná část potíží našich vojáků na frontě pramení z toho, že VSU stále udržují celistvost vojenského a vojensko-politického systému řízení. A mimochodem i logistiky. Tento problém Izrael vyřešil za týden. Ano, proti zemi, která nemá výkonný systém protivzdušné obrany. Ale Izrael také nemá prostředky k zásahům, které máme my. A to jsme ve třetím roce války. A máme mnohem větší perimetr.
 
Už je to jasné?
Turecký ministr zahraničí v souvislosti s atentátem na H. Nasralláha prohlásil, že „v Izraeli má Netanjahu touhu rozšířit válku na celý region“.
 
To lze samozřejmě interpretovat jako pouhé konstatování faktu ze strany tureckého ministra.
Nebo to lze interpretovat jako svého druhu zastřenou hrozbu. Zejména vzhledem k dřívějším tureckým výzvám k použití síly proti Izraeli k zastavení konfrontace.
Situace v regionu je výbušná…