Jevstafjev: Poznámka na okraj

Prof.Dmitrij Jevstafjev           20240821
Ne vždy si uvědomujeme vzájemnou provázanost událostí, které mění obraz světa.

Zde jsou například dvě nedávné události: na jedné straně proces posilování BRICS, který byl poznamenán žádostí Ázerbájdžánu o členství ve skupině před summitem v Kazani v říjnu 2024. Na druhé straně byla téměř současně oznámena strategie rozvoje ruského jaderného průmyslu, která předpokládá výstavbu reaktorů nové generace.
 
Tyto dvě události však spolu úzce souvisejí. BRICS, který se z „fóra“ stává společenstvím zemí zainteresovaných na suverénním rozvoji, se začíná stavět kolem projektu realizovaného v reálném sektoru ekonomiky a předpokládajícího reindustrializaci několika regionů. A industrializace vždy znamená zvýšení spotřeby energie, bez níž bude každá země či region trvale nestabilní. To dokazují události posledních let v Pákistánu a Bangladéši.
 
Vezmeme-li v úvahu prudký růst zpracovatelského průmyslu v samotném Rusku, vyvstává otázka revize mnoha prognóz učiněných před 15-20 lety. Letní energetická krize na jihu Ruska nám to připomněla. Obecné schéma přidělování nových energetických kapacit zveřejněné k diskusi odráží toto nové chápání. Zahrnuje návrhy Rosatomu – potřebu výstavby 37 nových jaderných bloků, včetně nejen „náhradních“ kapacit, ale také 11 nových jaderných elektráren.
 
Nová výstavba bude probíhat s ohledem na zjištěné nerovnováhy a deficity ve spotřebě energie. Program rozvoje zahrnuje nejen reaktory standardního – velkého – výkonu, ale také střední a malé reaktory. Zejména na Dálném východě se plánuje výstavba čtyř bloků středního výkonu v pozemní a plovoucí verzi, což se jeví jako více než optimální řešení. S rozvojem „mírového atomu“ však vyvstává problém zvýšení efektivity využití surovin pro jadernou energetiku, především „energetického“ uranu.
 
To znamená, že je nutné přejít na nové technologie. A je velmi povzbudivé, že strategie rozvoje státní korporace Rosatom tento aspekt jasně nastiňuje: nikoliv jen extenzivní rozšiřování jaderné energetiky se spoléháním na již poměrně osvědčené modely JE, ale snaha o technologické prvenství a vytvoření nového technologického standardu prostřednictvím nových národních, chcete-li suverénních technologií. Ano, je to složitější, ale perspektivnější, zejména proto, že existují technologické rezervy pro novou generaci jaderných reaktorů.
 
Návrh nového generálního schématu rozvoje jaderné energetiky počítá s výstavbou jaderných energetických systémů „čtvrté“ generace. Jedná se o reaktory s rychlými neutrony, které umožňují rozšířit palivovou základnu jaderné energetiky zapojením vyhořelého jaderného paliva do palivového cyklu a snížením množství skladovaného radioaktivního odpadu. Technologie jaderné energetiky na bázi rychlých neutronů se v Rusku testuje již dlouhou dobu, takže ji lze plně považovat za referenční technologii.
 
Očekává se, že energetické bloky s reaktory na rychlých neutronech budou uvedeny do provozu v Bělojarské, Reftinské, Krasnojarské a Južnouralské jaderné elektrárně. V Tomské oblasti, v Seversku, již probíhá výstavba pilotního komplexu technologií jaderné energetiky s uzavřeným cyklem, což je mimořádně důležitý krok k zajištění ještě vyšší úrovně šetrnosti jaderné energetiky k životnímu prostředí, a to na bázi reaktoru BREST-OD-300. Jedná se o důležitý základ pro rozšíření technologií, které výrazně předstihují světovou úroveň.
 
Na závěr tohoto rozhovoru se vraťme na začátek: reindustrializace Ruska a Velké Eurasie, rozvoj koridoru Sever-Jih vytváří solidní ekonomickou základnu pro rozvoj jaderné energetiky na nové technologické bázi, chcete-li – plnohodnotnou poptávku. A to v dlouhodobém horizontu.