– a řada nepříjemných závěrů.
Prof. Dmitrij Jevstafjev 03. 08. 2025
Dnes, jak bylo plánováno, přináším nedlouhý přehledný příspěvek o tom, co by mohla představovat nová „studená válka“, která by ve srovnání se současnou situací znamenala velký krok vpřed.
Pokud se nad tím zamyslíme, existovalo poměrně mnoho scénářů globální destabilizace (a to nejen kolem Ukrajiny), které měly v konečném důsledku za následek omezenou jadernou válku.
Původní Trumpův nápad byl jednoduchý jako wrestling: hodně hluku, falešná krev, výhrůžky, chvaty, hody a pak finále podle předem schváleného scénáře – Trumpem a pouze jím. Poměrně rychle se ukázalo, že to nebude fungovat.
Protože:
- se ukázalo, že je příliš mnoho těch, kteří se chtějí opravdu prát, a
- se ukázalo, že Trump nemá tolik „bojovníků“.
Situace totálního vyjasnění vztahů se rozpadla na několik malých bojů v různých „rinzích-arénách“. Ale ti, s nimiž se chtěl vypořádat zejména – Číňané a Britové – zůstali stranou. A zdrojů na „wrestling“ se začalo být upřímně řečeno nedostávat. Od června Trumpův tým pociťuje zjevný nedostatek organizačních zdrojů. Trump se ho snaží nahradit osobní komunikací. Írán se ukázal být pro Trumpa určitým bodem zlomu, který se pokusil překonat „eskalací ve všech směrech“, ale neúspěšně.
Proč i při omezeném úspěchu může setkání prezidenta V. V. Putina a Trumpa přenést situaci do formátu „studené války“? Protože se vytváří možnost rozdělení „pole protikladu“ na zóny bezpodmínečného antagonismu a pole omezené spolupráce. To je hlavní rys modelu, který dnes nazýváme „studenou válkou“. Toto rozdělení existovalo i před karibskou krizí. Situaci s rozdělením „britského dědictví“ (vrchol – Suezská krize 1956) vnímaly jak SSSR, tak USA jako prostor pro spolupráci.
Hybridní válka kolem Ukrajiny
Čím se vyznačuje „hybridní válka“ kolem Ukrajiny? Úplným rozostřením pojmů „nepřítel“ a „spojenec“. Bylo možné deklarovat partnerství s Ruskem, ale dodávat zbraně Kyjevu. Bylo možné pod záštitou Moskvy vyjednat velmi výhodné pozice s Američany a EU. A mnoho dalšího. „Hybridní válka“ kolem Ukrajiny umožňovala i největším státům světa vyhýbat se přijímání odpovědných geopolitických rozhodnutí. Přiznejme si, že situaci „globální šedé zóny“ do značné míry zničilo nikoli Rusko, ale D. Trump. Aniž by úplně chápal, co vlastně dělá…
Studená válka
– systém mezinárodních ekonomických a politických vztahů, který předpokládá určitá „pravidla“, zčásti zakotvená v právních dokumentech, zčásti nikoli. Ale povinná pro všechny účastníky geopolitických procesů. Smyslem přechodu k „nové studené válce“ je rozlišení sfér tvrdé konkurence, sfér konkurence/spolupráce (to je „hra s nulovým součtem“) a sfér, kde jedna ze stran za určitých podmínek (ústupků a „vazeb“) může zaujmout neutrální pozici.
Vstup do fáze nové „studené války“ pro Rusko předpokládá maximálně cynické chápání struktury protikladu. Bude se podstatně lišit od toho, co bylo v letech 1946/47 – 1990. Zásadní rozdíl: „první“ „studená válka“ byla nejprve geopolitická a poté geoekonomická. Tehdy USA již vstoupily do fáze geoekonomické dominance na Západě a řešily úkoly geopolitické konsolidace prostoru. Potenciální nová „studená válka“ bude převážně geoekonomická. „Nová Jalta“ nebude o geopolitice, ale o nových pravidlech hry ve světové ekonomice. To diktuje blížící se globální krize.
Realita s sebou pro Rusko nese nutnost učinit řadu někdy nepříjemných závěrů. Například to, že první fáze nové „studené války“ pro nás nebude „mírovým oddechem“, ale obdobím hromadění sil pro další fázi konfliktu.
A Rusko by se mělo držet principů nikoli strategického, ale situačního partnerství.
Preklad: St. Hroch, 10. 8. 2025
Zdroje:
https://t.me/s/dimonundmir
