Proto Putin přijel do Kyrgyzstánu — Lukašenko to naznačil tak, že to všichni pochopili.
Vladlen Čertinov 28. 11. 2025
Nepřítel již několik hodin pokračuje v masivním útoku na regiony Ruska.
Zatímco na Západě se rozhoduje, kolik bodů mírového plánu ponechat, Rusko dělá tah koněm. Stojí za to velmi pozorně naslouchat rozhovoru Putina a jeho nejbližšího spojence Lukašenka v Kyrgyzstánu, kam oba přijeli na zasedání Rady kolektivní bezpečnosti ODKB. A to je jen to, co bylo řečeno za otevřenými dveřmi, a dál… je to ještě zajímavější.
Vladimir Putin je na třídenní návštěvě Kyrgyzstánu, která má status státní, tedy nejvyšší. Na programu jsou jednání s lídry Střední Asie a práce v rámci zasedání ODKB. Nejzajímavější však budee setkání s běloruským kolegou Alexandrem Lukašenkem, kde klíčovými tématy budou ukrajinská otázka a vyjednávací proces. A krátce po skončení návštěvy v Biškeku přijme hlava státu v Moskvě zvláštního vyslance Donalda Trumpa Stevena Whitcotta.
Přátelství je přátelství, ale…
Před našima očima se rozhořela bitva o Střední Asii. Krátce po cestě pěti prezidentů těchto zemí na návštěvu k Trumpovi došlo k navázání komplexního strategického partnerství mezi Ruskem a Kazachstánem a nyní Vladimir Putin přijel do Kyrgyzstánu. Do nejneklidnější republiky tohoto regionu, která za posledních 20 let prožila tři barevné revoluce (v letech 2005, 2010 a 2020). A možná také do země, která je v současné době Rusku nejblíže. Přinejmenším nejzdrženlivější ve svých projevech lásky ke kolektivnímu Západu.
Zradit Rusko za 119 milionů eur: Uzbekistán se postavil proti ruským basmačům. Nesouhlasící – do vězení
Prezident země Sadyr Žaparov na zmíněném setkání pěti asijských lídrů s Trumpem ve Washingtonu neřekl, že Trump je seslán Bohem. Ve svém projevu, na rozdíl od ostatních, vůbec neupozorňoval ani na amerického prezidenta, ani na sebe, ani dokonce na Kyrgyzstán.
Kyrgyzstán je zemí, kde se nacházela americká vojenská základna Manas, a kyrgyzské vedení muselo vynaložit obrovské úsilí, aby pochopilo, že západní státy pro ně představují, pokud ne zlo, tak alespoň poměrně vážnou hrozbu, – připomíná politolog Artur Ataev.
Tato republika si zvolila definitivní geopolitickou orientaci – úzké strategické spojenectví s Ruskem. Země se jeví jako lídr mezi státy Střední Asie v oblasti správně organizované spolupráce s Moskvou. Ale neměli bychom nikoho přeceňovat a chválit. Je třeba se dívat pozorně, – říká politolog Sergej Stankevič. Myslí si, že i z tohoto důvodu si ruský prezident vyhradil na cestu do Kyrgyzstánu celé tři dny .
A je na co se dívat. Ačkoli byla v Kyrgyzstánu výrazně omezena činnost nejrůznějších západních fondů (mimochodem, jakmile k tomu došlo, nastala v republice politická stabilita), v zemi existuje Americká univerzita ve Střední Asii a nadále aktivně působí nejrůznější nevládní organizace. Včetně potenciálně horkých míst.
Například ve městě Oš, na hranicích s Uzbekistánem, kde došlo k výbuchům násilí vůči uzbecké menšině. Právě tam nyní různé nevládní organizace „studují specifika mezietnického konfliktu“, což vyvolává obavy i v Biškeku.
Artur Ataev upozornil, že v Oši aktivně působí také Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) – tedy ta, která dlouho řídila migrační procesy a namířila je zvláštním směrem…
Je těžké tomu uvěřit:
Přivážení migrantů do Ruska řídí USA a Anglie. Sami jsme se dostali pod „vnější správu“ – oficiálně!
Takže navzdory velmi vřelým a strategickým vztahům mezi Ruskem a Kyrgyzstánem budou mít lídři obou zemí o čem diskutovat. A zřejmě není náhodou, že součástí naší delegace je i ministr vnitra Vladimir Kolokolcev.
Ruský prezident při setkání se svým kyrgyzským kolegou připomněl, že na konci roku 2024 dosáhl obchodní obrat mezi našimi zeměmi nového rekordu a překročil 4 miliardy dolarů:
A i v tomto roce pokračuje růst vzájemných obchodních toků dobrým tempem – někde kolem 17 %. To je dobrý výsledek.
Putin a Žaparov vydali společné prohlášení o posílení spojenectví a strategického partnerství. Přibližně totéž se nedávno stalo mezi Ruskem a Kazachstánem.
Zatímco dříve bylo pro Vladimira Putina a Rusko obecně prioritou budování vztahů se Západem, nyní je to vytvoření kruhu, který by spojoval Eurasii a posiloval ji v ekonomické a politické rovině, – konstatuje Artur Ataev.
Potvrzením nového kurzu je i plánovaná Putinova návštěva Indie v nejbližší době a předpokládané velké turné Alexandra Lukašenka, hlavního spojence Ruska, jehož váha na světové scéně v poslední době výrazně vzrostla, do zemí globálního Jihu.
Sledujte slova Baťky!
Lukašenko a Putin se na summitu v Kyrgyzstánu setkali již poosmé v tomto roce. Ale jako vždy mají o čem mluvit ve světle posledních mezinárodních událostí. Všichni si přece pamatují, jak například skončilo jejich březnové setkání, že? Správně, osvobozením Kurské oblasti, smutným osudem bojovníků ukrajinské armády v Sužanském kotli a ochotou USA jednat prakticky za ruských podmínek – s přihlédnutím k původním příčinám konfliktu.
Od té doby uplynulo hodně času. Byly tu Istanbul i Anchorage.
Bělorusko, jak je známo, umístilo na svém území ruské jaderné zbraně a nejnovější raketové komplexy „Orešnik“. Což, jak se zdá, také sehrálo roli v proměně Alexandra Lukašenka z „politického vyvrhele“, za kterého ho prohlásil Západ, ve světového politického těžkooděnce.
Vlastně i tentokrát se podle všeho rozhovor mezi dvěma nejbližšími spojenci týkal do značné míry právě ukrajinské otázky. Vladimir Putin sám vyjádřil záměr „informovat“ svého kolegu o nejnovějším vývoji v jednání. Lukašenko poznamenal, že když ze Západu zaznívají výtky ohledně jeho postoje k Ukrajině (v smyslu podpory Ruska), vždy jim připomíná, že Rusové a Bělorusové „nejsou jen rodáci“, ale „naše kroky jsou právně opodstatněné, protože jsme spojenci“:
„Proto ani Američané, což je třeba jim přiznat, tuto otázku nikdy neřeší. Nikdy. Jednou to všechno vyřešili, [nechali] to za velkými závorkami a žádné diskuse by tu neměly být. Doufám, že vzhledem k posledním událostem bude vše v pořádku, pokud Američané (již veřejně řeknu, co jsem jim řekl: chovejte se opatrně) pochopí, že se jedná o složitou otázku, která vyžaduje složité řešení“, – řekl Lukašenko.
Na což Putin krátce poznamenal:
„Myslím, že takové pochopení existuje. Teď si o tom promluvíme“.
A dále pokračovala diskuse za zavřenými dveřmi. A rozhodně měli o čem diskutovat.
Co řeknou spojenci z ODKB?
A možná nejviditelnější veřejnou částí návštěvy Vladimira Putina v Biškeku je zasedání Rady pro kolektivní bezpečnost a spolupráci SKBS. V poslední době vyvolává tento vojenský svaz, jehož členy jsou Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Tádžikistán a Kyrgyzstán, řadu otázek. Například: co dělat s Arménií?
Projekt „Arménie“.
„Arménie se chová nepochopitelně a dvojznačně. Opět se nezúčastní summitu SKBS a z Jerevanu neustále přicházejí signály, že ještě zváží, zda v bloku zůstanou. Není třeba tuto nejednoznačnost prodlužovat. A pokud vím, brzy bude Arménie požádána, aby se definitivně rozhodla“, – domnívá se Sergej Stankevič.
USA najaly lidi, jejichž terčem je Arménská apoštolská církev (starší než Ruská pravoslavná – pozn.překl, který měl kdysi čest si u čaje s jejím hlavou – Katolikosem – popovídat). Copak Arméni nechápou, co s nimi dělají?
A politolog Aslan Rubajev má otázky nejen k Arménii, ale i k ostatním:
„Kdybychom v roce 2022 vystoupili jednotně proti Evropě a mechanismus ODKB byl použit na území Ukrajiny, ukázali bychom celému světu, že jsme monolit, a situace, včetně informační, by byla pravděpodobně zcela jiná. Pak by se další země ještě více zapojily do podpory Ruska“.
Když ukrajinská armáda vtrhla na území Kurské oblasti, na pomoc Rusku nepřišlo ODKB, ale Kim Čen-un. (Nutno ovšem poznamenat, že tam platí zásada, že členská země musí o pomoc požádat, což Rusko neučinilo – pozn.překl.)
Lídři zemí ODKB plánují na současném summitu podepsat více než 10 rozhodnutí o posílení obrany. Ale nabízí se i jedenácté – o užší vzájemné podpoře. Přibližně takové, jaké nyní existuje mezi Ruskem a Běloruskem. Když dvě země bok po boku hájí nejen ruský svět, ale i zájmy celého postsovětského prostoru v konfrontaci se Západem. Jak ve vojenské sféře, tak i na vyjednávacím šachovnici.
A co z toho plyne?
Zde je třeba poznamenat, že nám toho v současné době o pobytu ruského prezidenta v Kyrgyzstánu moc neříkají.
To znamená, že ukazují luxusní přijetí s orly a provedením „Kalinky“ na národní nástroje, oficiální, a tedy velmi krátké části setkání na nejvyšší úrovni, prohlídky, procházky a tak dále.
To hlavní však jako vždy zůstává mimo záběr. Některé podrobnosti jsme vám dnes odhalili. Je však zcela zřejmé, že hlavní starostí hlavy státu dnes nejsou ani tak jednání o Ukrajině, jako spíše budování toho multipolárního světa, o kterém již několikrát hovořil. A „ukrajinský případ“ je v podstatě mostem, který k němu vede.
A brzy po návratu z Kyrgyzstánu bude na šachovnici proveden další tah – na schůzce se zvláštním vyslancem Trumpa Whitcoffem, který, jak upřesnil poradce prezidenta Jurij Ušakov, přijede příští týden do Moskvy.
Preklad: St. Hroch, 29. 11. 2025
Zdroje:
https://dzen.ru/a/aSdc5JmXjixmfsNT
