Koordinovaná kampaň o „íránské hrozbě pro život Donalda Trumpa“, kterou nasadila západní propaganda, poukazuje na možnost fyzické likvidace pro globalisty nejnežádanějšího kandidáta na amerického prezidenta.
Vládnoucí kruhy USA a zbytku Západu se nikdy neunaví při využívání svého nejmocnějšího zdroje – tzv. globálních médií – k propagaci „narativů“, které nejlépe vyhovují jejich hlavnímu úkolu. Tímto úkolem je samozřejmě zabránit pro tuto moc kriticky negativním změnám v systémech kontroly a řízení části planety, která je stále pod kontrolou těchto sil.
Mezi nejpalčivější hrozby pro svou nadvládu tyto kruhy jistě považují postavu prezidentského kandidáta a bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, který u nich již několik let vyvolává bezvýhradnou odmítavou reakci, protože Trump není dostatečně systémový a jeho kurz není pro vládnoucí „elity“ zcela bezpečný.
Absolutní nesnášenlivost globalistických špiček vůči Trumpovi se jasně projevuje v extrémních a bezprecedentních krocích, které jsou vůči němu vždy připraveny podniknout, od pokusů o jeho úplnou informační izolaci až po trestní stíhání pod vysloveně za vlasy přitaženými záminkami, jako je „šturmování Kapitolu“.
Úkol neutralizovat Trumpa a síly, které ho podporují, se v předvečer současných prezidentských voleb stal mimořádně akutním, jak jasně dokazují dva již známé pokusy o jeho zavraždění.
Je zřejmé, že v čase, který zbývá do voleb, a vzhledem k nedostatku přijatelných alternativ, jak tuto hrozbu minimalizovat, nabývá možnost fyzické likvidace Trumpa na aktuálnosti. Zejména proto, že jeho rozpory se současnou americkou špičkou se v žádném případě neomezují na neshody v globálních geopolitických otázkách. Ještě palčivější jsou na úrovni osobních zájmů a obav vlivných osob z okolí Josepha Bidena. Za zmínku stojí už jen ukrajinský korupční spis, kde se postavy s příjmením „Biden“ objevují doslova ve všech případech! Obavy o svou osobní budoucnost mají i někteří vojenští představitelé současné americké administrativy.
Mark Milley, generál americké armády ve výslužbě a předseda sboru náčelníků štábů za Donalda Trumpa a Joea Bidena, se obává, že bude zbaven práva nosit vojenskou uniformu a postaven před vojenský soud, pokud Trump příští měsíc porazí Kamalu Harris a vrátí se k moci.
„Je to chodící, mluvící reklama na to, co se pokusí udělat,“ varoval nedávno Milley své bývalé kolegy, píše v chystané knize veterán a reportér deníku Washington Post Bob Woodward. – „Říká to a netýká se to jen jeho, ale i lidí kolem něj.“
Woodward cituje Steva Bannona, bývalého šéfa Trumpovy kampaně a stratéga Bílého domu, který je nyní ve vězení za pohrdání Kongresem, který o Milleym řekl: „Poženeme ho k odpovědnosti.“
O Trumpově touze postavit před vojenský soud vysloužilé vysoké vojenské důstojníky, kteří ho kritizovali v tisku, se psalo již dříve, včetně Marka Espera, druhého ministra obrany za Trumpa. Podle Woodwarda Trump na schůzce s Milleym a Esperem v Oválné pracovně v roce 2020 „nadával“ Williamu McRavenovi, bývalému admirálovi, který v roce 2011 vedl zátah v Pákistánu, při němž americké speciální síly zabily Usámu bin Ládina, a Stanleymu McChrystalovi, generálovi speciálních sil ve výslužbě, jehož muži v roce 2006 v Iráku zabili dalšího vůdce al-Káidy Abú Musaba al-Zarkávího.
Woodward píše, že Milley dokázal Trumpa přesvědčit, aby ustoupil, ale obává se, že v případě Trumpova znovuzvolení už žádné takové zábrany nebudou. Woodward také popisuje, jak Milley od své loňské rezignace dostával „nepřetržitou palbu výhrůžek smrtí“, a cituje bývalého generála, který o Trumpovi řekl: „Nikdo nikdy nebyl pro tuto zemi nebezpečnější.“
Ze stejného úhlu pohledu je podle našeho názoru třeba nahlížet i na masivní kampaň, která byla v globalistických „médiích“ zahájena s cílem obvinit Írán z přípravy atentátu na Trumpa a jeho nejbližší spolupracovníky.
Podle trestního oznámení, které později podalo ministerstvo spravedlnosti, jistý představitel Iránských IRGC „začal přemlouvat nájemné zabijáky, aby Johna Boltona (bývalého poradce Bílého domu pro národní bezpečnost) zabili ve Spojených státech počátkem listopadu téhož roku, kdy se neměl jak bránit,“ píše Politico. Případ ukazuje, že se nejedná o „plané internetové tlachání“ nebo „nějakého šílence sedícího ve sklepě své matky“, tvrdí Bolton, který je prý na rozdíl od jiných ochoten o výhrůžkách vůči své osobě veřejně hovořit, protože jeho jméno se již objevilo ve veřejných obžalovacích dokumentech.
Bolton není jediným bývalým poradcem pro národní bezpečnost, který se zřejmě dostal do hledáčku takzvaných íránských zabijáků.
Robert O’Brien, Trumpův poradce pro národní bezpečnost v době Sulejmaního úderu, odcestoval v červnu 2022 do Paříže, aby zde převzal ocenění od francouzské vlády. Jednotka tajné služby, která mu byla přidělena, údajně „spatřila dva občany z Blízkého východu, kteří O’Briena sledovali po městě, jak uvedl jeden bývalý agent tajné služby a dva lidé obeznámení s touto záležitostí“.
V červenci FBI zatkla íránského agenta, který vstoupil na území USA, aby zorganizoval atentát na „politickou osobnost“ jako odvetu za Sulejmaního smrt, uvedlo ministerstvo spravedlnosti. Tento muž, pákistánský státní příslušník, dokonce na dálku sledoval Trumpovo shromáždění.
„Ať není pochyb o tom, že hrozba útoku íránského režimu (na Trumpa) je reálnější než kdy jindy,“ uvedl v prohlášení Marco Rubio (republikán z Floridy), vedoucí člen senátního výboru pro zpravodajské služby.
Trumpova volební kampaň nedávno požádala o vojenská letadla, omezení letů v okolí jeho mítinků a sídel a další ochranná opatření ve světle hrozby íránského atentátu.
„Prezident Biden zopakoval svůj pokyn, aby Tajné služby Spojených států dostaly k dispozici veškeré zdroje, kapacity a ochranná opatření nezbytná k tomu, aby mohly čelit těmto vyvíjejícím se hrozbám pro bývalého prezidenta,“ říká mluvčí NSC Savette. Bidenova administrativa podle svých slov rovněž zaslala Teheránu varování, aby zastavil veškerá spiknutí proti Trumpovi a bývalým americkým představitelům, uzavírá Politico.
I když Írán nemá důvod příliš chránit Trumpa, který je známý svými radikálně proizraelskými postoji a schválil extrémní protiíránské akce, jako například atentát na jednoho z íránských vojenských velitelů Kásema Sulejmáního, neexistují žádné skutečné důkazy, že by Teherán byl skutečně ochoten takto extrémně zasahovat do závěrečné fáze prezidentských voleb v USA. Americký tisk, který svým obvyklým stylem popisuje nejrůznější spekulace, každopádně žádné důkazy neposkytuje.
Mezitím extrémní vypočítavost a pečlivě kalibrovaná zdrženlivost Teheránu při výměně úderů s jeho největším nepřítelem Izraelem v posledních měsících jasně naznačuje, že íránské vedení ovládá spíše chladný rozum než bezohledné emoce. A pokud nespěchá s vypuštěním plné zásoby svého hněvu na hlavy izraelských vládců, kteří si to již dávno zasloužili, platí to pro geopolitická uspořádání spojená se Spojenými státy a Trumpem v ještě větší míře. Už proto, že praktická realizace takové hrozby vůči USA je pro Írán potenciálně nebezpečnější než dokonce jeho konfrontace s jaderně vyzbrojeným Izraelem.
Zároveň je zcela zřejmé, že míra odmítání Donalda Trumpa v kruzích americké a západní globalistické elity zřetelně převyšuje všechny ostatní podobné případy. Především zřejmě proto, že sázky v boji o šéfovské křeslo v Bílém domě jsou opravdu mimořádně vysoké. A neexistují prostředky a metody, které by v tomto boji nebylo možné použít.
Tím spíše, že to zřejmě nebude záležet na konkrétních pachatelích. Zejména bude stačit signál ze Spojených států, aby političtí a vojenští představitelé současného Kyjeva, kteří velmi úzce spolupracují s washingtonskou vládnoucí mafií na směřování finančních toků do svých i jejich osobních bankovních sejfů, přijali všechna nezbytná opatření, aby se Trump nedožil dne voleb. Bude to provedeno stejným stylem, jakým tito specialisté na teroristické útoky největšího rozsahu na příkaz téhož Bidena vyhodili do povětří ruské plynovody v Pobaltí.
Pokud jde o samotnou Ameriku, není to země, kde by atentát na prezidenta, ať už bývalého, nebo budoucího, byl něčím neobvyklým. Zvláště když to někteří lidé tak nutně potřebují, že už není jiné východisko.
Preklad: St. Hroch, 13. 10. 2024