I bez účasti Ruska v této organizaci již Washington a jeho spojenci nemohou přijímat rozhodnutí, která chtějí.
Prof. Valentin Katasonov 20241026
Ilustračné foto: zdroj
Jednou z nejvýznamnějších zpráv v ruských médiích na konci tohoto týdne byla zpráva o plenárním zasedání Finanční akční skupiny (FATF), které se konalo 23.-25. října v Paříži (plenární zasedání této organizace se konají třikrát ročně).
Zvláštní zájem ruských médií o tuto událost byl způsoben tím, že třetí den jednání se rozhodovalo o otázce statusu Ruské federace z hlediska jejího zapojení do praní špinavých peněz. Všechny země světa jsou z tohoto hlediska FATF rozděleny do tří skupin (někdy se takové rozdělení nazývá „rating FATF“):
- země účinně bojující proti praní špinavých peněz; jsou zařazeny na tzv. „bílý seznam“;
- země, které proti praní špinavých peněz nebojují, nebo je dokonce usnadňují; jsou zařazeny na „černý seznam“;
- země, které zaujímají mezipolohu mezi první a druhou skupinou; jsou zařazeny na tzv. „šedý seznam“.
Pokud jde o Rusko, to bylo až do včerejška na „bílém“ seznamu. Existovaly však vážné obavy a ze strany některých odborníků dokonce jistota, že 25. října FATF rozhodne o přesunu Ruska na „černý“ nebo alespoň „šedý“ seznam. Na tom otevřeně trvala Ukrajina. Nevyjadřovala však pouze a ani tak svůj postoj, jako spíše postoj Spojených států (které se v této hře snažily tvářit nestranně).
Obě tyto země se od března 2022 snaží snížit rating Ruska na „šedý“ nebo dokonce „černý“, ale nedaří se jim to. Včera však byli ruští odpůrci zklamáni: na zasedání FATF bylo rozhodnuto ponechat Rusko na „bílém“ seznamu. Ruská média na toto rozhodnutí okamžitě reagovala velkými publikacemi. Pokud jde o západní a ukrajinská média, ta raději mlčela.
Abychom pochopili, co včerejší rozhodnutí o Rusku znamená, je třeba stručně říci, co je FATF. Tato organizace byla založena v roce 1989 rozhodnutím zemí G7 a je hlavním mezinárodním institutem zabývajícím se vývojem a implementací mezinárodních standardů v oblasti prevence praní „špinavých peněz“ (ML) – výnosů z trestné činnosti nebo s porušením národních zákonů a norem mezinárodního práva. Mimochodem, doposud ve světě nedošlo k úplnému sjednocení všech typů příjmů, které se vztahují ke „špinavým“ penězům.
Následně byl rozsah činnosti organizace dvakrát rozšířen: v roce 2001 (po teroristickém útoku v New Yorku 11. září) o problematiku boje proti financování terorismu (FT) a v roce 2012 o problematiku prevence financování šíření zbraní hromadného ničení (ZHN).
Jak je uvedeno na internetových stránkách FATF, organizace se zabývá nejen vytvářením standardů pro předcházení praní špinavých peněz a financování trestné činnosti, ale také monitorováním provádění těchto standardů a prováděním výzkumu s cílem identifikovat nové způsoby a metody praní špinavých peněz a vyvinout příslušné způsoby boje proti nim. Stejně jako MMF vysílá FATF pravidelně mise do různých zemí, aby monitorovaly a posuzovaly dodržování standardů. Takové mise se uskutečnily i v Rusku.
Jak je uvedeno na internetových stránkách Ruské banky, v současné době je členy FATF 38 zemí a 2 mezinárodní sdružení. Práce FATF se účastní také 24 pozorovatelů. Přidruženými členy FATF je 9 regionálních skupin typu FATF. Globální mezinárodní síť AML/CFT/FROMU tak pokrývá více než 200 států a území.
Je zřejmé, že organizační struktura FATF se výrazně liší od struktury mezinárodních finančních organizací, jako jsou Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka (SB). Tyto dvě organizace mají za členy ohromný počet zemí: 190, resp. 189 zemí. FATF jich má pouze 38.
Iniciativa k vytvoření FATF před 35 lety patřila především Spojeným státům. Záměrem Washingtonu bylo, aby subjekty činnosti FATF byly především vedoucí země Západu a objekty kontroly FATF všechny ostatní země světa. Organizace vznikla pod rouškou dobrých úmyslů bojovat proti „stínové“ ekonomice a zločinu. V době jejího vzniku byl počet členů FATF pouhých 16. Téměř všechny byly západní země kontrolované Washingtonem. Většina světové ekonomiky však ve FATF zastoupena nebyla. Proto Washington a jeho spojenci se skřípěním zubů museli seznam členů organizace rozšířit. Například Čína se stala členem FATF až v roce 2005. Indie ještě později – v roce 2010. A Rusko se k organizaci připojilo o něco dříve – v roce 2003.
Nástroj FATF pro tvorbu „černých listin“ začal fungovat v roce 2000. A Rusko do něj bylo okamžitě zařazeno. V té době však zařazení země na černou listinu neznamenalo tak přísné sankce jako dnes. „Černý“ rating Ruska byl způsoben čistě formálními důvody: Rusko nemělo k dispozici úplný soubor nástrojů, které by bránily praní ‚špinavých peněz‘. Rusko dostatečně rychle přijalo řadu zákonů a podzákonných předpisů proti praní špinavých peněz a v roce 2002 bylo nejen vyřazeno z „černých listin“, ale v následujícím roce získalo status řádného člena FATF.
Rád bych znovu zdůraznil, že pod rouškou ušlechtilého úkolu boje proti „šedé“ a „černé“ ekonomice vytvořil Washington FATF jako nástroj kontroly všech ekonomik světa a jeho sankčního tlaku na nežádoucí země. Navíc došlo ke změně priorit této organizace. Do popředí se dostaly otázky související s prevencí vzniku jaderných zbraní v některých zemích (ačkoli FATF tento aspekt své činnosti nezveřejňuje).
Na první černé listině z roku 2000 se kromě Ruska ocitly také Izrael, Libanon a Filipíny. A také – několik různých offshorových jurisdikcí: Panama, Bahamy, Kajmanské ostrovy, Cookovy ostrovy, Marshallovy ostrovy, Nauru, Niue, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny.
Formát článku neumožňuje zohlednit „šedý“ a „černý“ sektor světové ekonomiky. Pokud skutečně došlo za 35 let k prudkému poklesu podílu těchto sektorů, pak by se snad dalo předpokládat, že FATF byla v roce 1989 vytvořena z nějakého důvodu. Četné studie však ukazují, že v nejlepším případě došlo jen k úprku. „Stínová ekonomika“ nikam nezmizí.
Offshore jurisdikce, které hrají klíčovou roli v mechanismech praní „špinavých“ peněz ve světě, nikam nezmizely. Psal jsem o tom již mnohokrát.
Je pozoruhodné, že za posledních deset a půl roku se offshore jurisdikce neobjevily na „černých seznamech“ FATF. Začal však vznikat stabilní seznam zemí, které se Washingtonu z politických a vojensko-politických důvodů nelíbí. V roce 2014 se tak na seznamu objevily tyto země: Írán, Severní Korea, Alžírsko, Ekvádor, Indonésie a Myanmar. V roce 2016 byl seznam zúžen na pouhé dvě země: Írán a Severní Koreu. A to není překvapivé. Washingtonu nejde o to, aby tyto země zabránily praní špinavých peněz, ale o to, že se podílejí na vývoji jaderných zbraní.
Na plenárním zasedání FATF, které se právě konalo, byly na černou listinu zařazeny právě Írán a Severní Korea a také Myanmar. Zařazení země na černou listinu neznamená nic jiného než její prohlášení za „vyvrhele“ a zákaz všem ostatním zemím navazovat s „vyvrhelem“ jakékoli obchodní a peněžní vztahy.
Pokud jde o „šedou listinu“, na plenárním zasedání FATF v lednu tohoto roku bylo zařazeno 22 zemí a jurisdikcí: Bulharsko, Turecko, Jihoafrická republika, Demokratická republika Kongo, Tanzanie, Senegal, Chorvatsko, Kamerun, Mosambik, Nigérie, Filipíny, Vietnam a další. Na posledním zasedání byl Senegal z „šedé listiny“ vyškrtnut, ale byly na ni přidány Libanon, Alžírsko, Angola a Pobřeží slonoviny. S členy „šedé listiny“ je možné obchodovat a provádět zúčtování, ale s nejpřísnějšími bezpečnostními opatřeními, kdy se každá transakce kontroluje pod drobnohledem. Pokud skutečně dodržujete všechna nařízení FATF o obchodování a vypořádání se zeměmi „šedého seznamu“, může to skutečně zpomalit a prodražit všechny operace.
Mimochodem, mnozí odborníci zcela správně tvrdí, že zařazení Ruska na „šedý seznam“ by nemělo velký smysl. Faktem je, že sankce, které kolektivní Západ uvalil na naši zemi, zhruba odpovídají opatřením, která FATF předepisuje přijmout vůči zemím na „šedém seznamu“. Aby bylo Rusko skutečně poškozeno, bylo nutné jej zařadit pouze na „černou listinu“. To však nedovolily členské země FATF, které mají zájem na udržení a dokonce i na rozvoji obchodních a ekonomických vztahů s Ruskem (Čína, Indie, Turecko, SAE, Indonésie atd.).
Mnozí věnují pozornost skutečnosti, že FATF pod tlakem USA a jejich spojenců pozastavila 24. února 2023 členství Ruska ve skupině. Takové pozastavení znamená následující:
1) zákaz účasti na plenárních zasedáních a kolech vzájemného hodnocení národních systémů AML/CFT/FSRMU;
2) omezení přístupu k důvěrným materiálům organizace;
3) omezení možnosti zapojit ruské experty a poradce pro účely činnosti FATF.
Pozastavení členství Ruska není vůbec tragické. Je zde pouze jedno mínus: při hlasování na plenárních zasedáních bude hlas Ruské federace chybět.
Jak však ukázalo poslední hlasování FATF, ani bez účasti Ruska v této organizaci již Washington a jeho spojenci nejsou schopni přijímat potřebná rozhodnutí. FATF jako nástroj sankcí se vážně minula účinkem. Lze očekávat, že Západ přijme různá opatření, aby nad FATF získal zpět kontrolu.
Preklad: St. Hroch, 27. 10. 2024