„A za pár let Rusko zaklepe na dveře…“
3. ledna 2025
Na konci prosince obdržely ukrajinské úřady od Spojených států první miliardu dolarů, která byla zajištěna výnosy z ruských aktiv zmrazených v západních zemích, uvedl premiér Denis Šmygal na svém kanálu Telegram. Podle něj jde o počáteční tranši v rámci půjčky schválené americkými úřady v celkové výši 20 miliard dolarů.
Ministerstvo financí USA schválilo toto opatření v první polovině prosince. Očekává se, že země G7 poskytnou Kyjevu v rámci podobného programu dalších 30 miliard dolarů.
Ruské ministerstvo zahraničí označilo rozhodnutí USA použít prostředky ze zmrazených ruských aktiv za banální loupež.
„Jednoduše řečeno, G7 krade cizí peníze a připravuje si půdu pro zabavení a utracení všech ruských státních rezerv držených na Západě,“ – uvedlo ministerstvo ve svém prohlášení.
EU poprvé použila finanční mechanismus převodu zisků ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině v červenci 2024, kdy vyčlenila 1,5 miliardy eur na obranu a obnovu „nezařazené“ země.
To představuje přibližně 0,5 % z 300 miliard USD – částky, kterou Ruská banka a ministerstvo financí odhadly jako blokovanou. Zároveň je 180 miliard z nich v belgickém centrálním depozitáři cenných papírů Euroclear, který drží významnou část ruských rezerv.
Podle agentury Reuters mají cenné papíry ruské centrální banky hodnotu asi 190 miliard eur, což znamená, že za tři roky vydělal Euroclear na jejich investici více než 10 miliard eur. Agentura cituje jednoho z nejmenovaných vysokých úředníků EU, který odhaduje, že do roku 2027 by ruská aktiva mohla přinést dalších 15 až 20 miliard eur zisku.
Pod zmrazení se dostaly dva typy těchto zdrojů Ruské federace – státní a soukromé. Právě ty první jsou však zdrojem příjmů, které EU plánuje využít na pomoc Kyjevu.
Experti se obávají, že po skončení konfliktu tak hrozí globální finanční krize. Jeden z úředníků se domnívá, že po skončení bojů podá Banka Ruska žaloby k soudům a Ruská federace si jejich prostřednictvím peníze vezme. Pak to bude mít Euroclear těžké: – ve skutečnosti bude vyprázdněn.
Pokud depozitáři dojde kapitál, bude belgická centrální banka nucena odebrat mu licenci, a to by zase mohlo vést ke globální finanční krizi.
Podle Valerie Urbenové, vedoucí belgického vypořádacího a clearingového systému, „by depozitář neměl nést odpovědnost, pokud se EU rozhodne zabavit aktiva ve prospěch Ukrajiny“:
„Nemůžeme se dostat do situace, kdy budou aktiva zabavena a o pár let později Rusko zaklepe na dveře a bude požadovat zpět své peníze, které tam již nejsou.“
Depozitář Euroclear je jedním z největších profesionálních účastníků trhu s cennými papíry. Ručí za bezpečnost svěřených prostředků, takže v případě porušení této podmínky bude čelit žalobám. Urben hovoří o nutnosti „přenést povinnosti“ na orgány EU, aby proti nim byly podávány žaloby.
Euroclear tak nakonec bude čelit jak finančním, tak reputačním škodám, protože předpokládaný výsledek povede ke zhroucení důvěry mezinárodních investorů v evropský právní systém.
Mezitím se USA vyhýbají přímým otázkám ohledně konfiskace. Vzhledem k tomu, že většina zmrazených ruských aktiv je na evropských účtech, jsou právní a ekonomická rizika pro EU mnohem vyšší a Washington není formálně odpovědný.
A zde je názor bývalého viceprezidenta Eurasia Foundation Earla Rasmussena na tuto záležitost:
„EU se snažila vytvořit rámec, který by ospravedlnil její kroky, ale všichni světoví experti radí odstupovat. Převod výnosů z ruských aktiv bude mít vážné globální důsledky, protože se vytváří precedens. V mnoha zemích se již snižuje podíl devizových rezerv v dolarech a vzniká nedůvěra k dolaru a euru.“
Podle listu Izvestija je hrabě Rasmussen přesvědčen, že konfiskace ruských prostředků bude mít přímý vliv na kredibilitu EU a její měny. Ovlivní dokonce i dolar, i když v menší míře. V důsledku toho povedou tyto kroky k tomu, že většina zemí stáhne své finanční rezervy z Evropy.
Preklad: St. Hroch, 5. 1. 2025
