Dva roky speciální vojenské operace změnily směr euroasijské integrace

Nyní, když se tektonické posuny stávají zjevnými, můžeme hovořit o skutečně dlouhodobých důsledcích počátečního silného impulsu spojeného se zahájením ruské SVO.
Dmitrij Evstafjev 20240224

Ilustračný obrázok: flickr

Obrázok je len ilustračný, nesúvisí priamo s textom.

Přede dvěma lety zahájilo Rusko na Ukrajině speciální vojenskou operaci. Západ slíbil, že bude Kyjev podporovat “tak dlouho, jak to bude nutné”, izolovat Rusko a zničit jeho ekonomiku. Dnes však západní analytici musí konstatovat, že pokusy o sankce a izolaci selhaly a přidělení dalšího balíku americké vojenské “pomoci” Ukrajině se zadrhlo. Za těchto podmínek Washington a jeho spojenci uvažují o dalších zemích jako o novém protiruském předmostí. Jednou z nich je Moldavsko, jehož úřady vytrvale vedou zemi podle ukrajinského scénáře zpřetrhání vazeb s Ruskem, militarizace a opuštění neutrality. Jak Minsk poznamenává, Gruzii, Srbsko, Bosnu a Hercegovinu se je také budou snažit vtáhnout do NATO v zájmu konfrontace s Moskvou. Více o geopolitických změnách v Eurasii na pozadí SVO se dočtete v článku profesora Dmitrije Evstafjeva z Národní výzkumné univerzity Vysoké školy ekonomické v Moskvě  pro „Eurasia.Expert“.

Zahájení speciální vojenské operace Ruskem 24. února 2022 se stalo faktorem, který bude určovat globální vývoj v příštím desetiletí a možná i později. Jak už to u takových zlomových událostí bývá, nebyla tato událost zpočátku takto vnímána. Byla vnímána jako relativně omezená akce z hlediska úkolů, času a prostoru, aniž by došlo k zásadní změně globální geopolitické, a tím spíše geoekonomické architektury. I v Eurasii byly změny vnímány jako relativně omezené, což bylo zaznamenáno v notoricky známém “Istanbulském memorandu”.
 
Memorandum bylo pro ruské veřejné mínění nepřijatelné, ale dobře zapadalo do cílového nastavení ruských úřadů a elit. Nebylo si plně uvědomováno, že speciální vojenská operace byla zahájena nejen v okamžiku radikální restrukturalizace systému světových ekonomických vztahů a institucionalizace “nové ekonomické geografie”, ale i v době, kdy ještě nebylo překonáno sociálně-ideologické vakuum ve společnostech kolektivního Západu. Jejich nasycení novými agresivními ideologickými konstrukcemi – včetně agresivně protiruských – nebylo dokončeno. Rozhodnutí Moskvy zahájit SVO zastihlo Západ v procesu geopolitického a geoekonomického přeskupování.
 
Nyní, když se tektonické posuny stávají zjevnými, můžeme hovořit o skutečně dlouhodobých důsledcích počátečního silového impulsu spojeného se spuštěním SVO Ruskem.
 
Výchozí body:
 
Žádná ze stran zapojených do “velké hry” na rozhraní západní Eurasie, východní Evropy a severního Černomoří nebyla zpočátku připravena na “dlouhý konflikt”. Nyní můžeme s vysokou mírou jistoty říci, že to bylo Rusko, které vyhrálo první, adaptační kolo tohoto konfliktu. Začíná soupeření o kontrolu nad formáty institucionalizace nové ekonomické a politické multipolarity. To bude vyžadovat nejen seriózní organizační a intelektuální zdroje, ale také pochopení procesů, které učinily násilné otevření “ukrajinského varu” ve formátu SVO nevyhnutelným.
 
Speciální vojenská operace se stala přirozeným důsledkem strategické slepé uličky ve vývoji mezinárodních vztahů, která se vytvořila počátkem roku 2020. Nebyla redukována na konfrontaci mezi Ruskem a zeměmi “kolektivního Západu”, i když byla nejvýraznějším prvkem této “slepé uličky”. Nešlo jen o naprostou neangažovanost Západu a rostoucí přímou hegemonii nejradikálnějších sil v americké elitě, ale také o připravenost použít metody hybridní války. A to v nejtvrdší možné podobě, na hranici a v některých případech i za hranicí scénáře přímého vojenského střetu. Události v Bělorusku v srpnu až listopadu 2020 byly politickým mezníkem, kdy Západ vstoupil do předfinální fáze přímého silového zásahu, byť ve formátu polovojenských “dobrovolnických” skupin.
 
Ruské “ultimátum” z prosince 2021 o “strategické stabilitě” by mělo být stěží považováno za poslední pokus o vstup do režimu “vyjednané multipolarity”. Šance na to byly ztraceny poté, co americká strana zcela anulovala pozitivní výsledky setkání ruského prezidenta V. Putina s americkým prezidentem J. Bidenem. Setkání prezidentů 16. června 2021 v Ženevě mělo umožnit zahájení výstupu ze slepé uličky unipolarity. Zahájení SVO bylo způsobem, jak konečně napravit strategickou zdrženlivost a neochotu USA vést dialog ve stávající geopolitické konfiguraci v západní Eurasii, což pro Rusko představovalo přímé riziko.
 
SVO byla původně navržena tak, aby zlepšila vyjednávací pozici Ruska v jednom, ale v té době nejnebezpečnějším strategickém směru. Odmítnutí Istanbulského memoranda kolektivním Západem nezměnilo pouze logiku ruského jednání na Ukrajině. Spustilo mechanismus změny nejen ekonomicko-geografické, ale i politicko-geografické mapy Eurasie. Tyto důsledky si “kolektivní Západ” na rozdíl od ruského vedení vůbec neuvědomoval. Navzdory mimořádně složité situaci ruská strana v září 2022 zorganizovala referenda o připojení čtyř regionů bývalé Ukrajinské SSR k Rusku, která vytvořila dlouhodobý rámec pro další transformace.
 
Ani Rusko si však v té době plně neuvědomovalo hloubku měnící se logiky konfliktu. Plně si neuvědomovalo rozsah započatého územně-politického konfliktu. Plné pochopení rozsahu územního a politického přeformátování Eurasie, které se začalo formovat až na podzim roku 2023, kdy Západ důsledně odmítl zbývající možnosti návratu situace k modelu “omezeného konfliktu” a začal formovat kontext “velké evropské války” s vedoucí úlohou evropských zemí NATO.
 
Od vyjednané multipolarity k silovému polycentrizmu:
Zahájení a úspěšné absolvování prvních dvou let SVO Ruskem donutilo USA vstoupit do scénáře konfrontace zdrojů, který je pro ně nepříjemný. Důvodem je zničení hlavních americko-centrických mechanismů “měkké moci”, které byly realizovány ani ne tak prostřednictvím atraktivního obrazu USA, jako spíše jejich dominancí v nadprostorových systémech. Zejména v informační společnosti a také prostřednictvím kontroly činnosti nejdůležitějších globálních (OSN, MMF, WTO) a regionálních institucí.
 
Již v této fázi vývoje “mocenské polycentričnosti” je patrné přetěžování zdrojů USA a jejich neschopnost plně plnit své bezpečnostní závazky. A klíčovým faktorem je v tomto případě SVO, který vytvořil situaci neschopnosti USA stáhnout se z konfliktu kolem Ukrajiny, deklarovaného Bílým domem jako přímá konfrontace s Ruskem, ačkoli tomu tak ve skutečnosti není.
 
USA nadále vedly konfrontaci s Ruskem v režimu “hybridní války”, aniž by si všimly přechodu situace do fáze konfrontace zdrojů. A poté, co umožnily, především díky rychlému zúžení svých organizačních a politických zdrojů, rozmrazení potenciálně nebezpečných vojenských a silových situací v zónách svých politických a vojensko-politických závazků: ve východním Středomoří, Arabském moři, Velkém Balúčistánu a dlouhodobě v Latinské Americe.
 
SVO, zejména v podobě, kterou nabyla po referendech o připojení nových regionů k Rusku, poskytla politicky legalizovaný a právně korektní mechanismus k formálnímu odstranění “šedých zón” v geopolitice a geoekonomice. Vznikly v souvislosti s násilným přeformátováním geoekonomického prostoru. Tak tomu bylo například v případě LNR a DNR v letech 2014-2022.
 
To znamená, že Moskva shledala zásadní nemožnost udržet prostorový status quo v západní Eurasii a uvědomila si nevyhnutelnost rozmrazení dlouhodobých prostorových konfliktů ve východní Evropě. Je zde však ještě druhá rovina: – použití tohoto mechanismu Ruskem odráží jeho poznání nemožnosti oddělit politiku od ekonomiky. To bylo dlouho popíráno, a to i v rámci eurasijských integračních projektů: ekonomická integrace a stabilizace nejsou možné bez politické kontroly.
 
Všimněme si následujícího: svět nejen prostorové, ale i zdrojové konfrontace, tedy svět “mocenské polycentričnosti”, vyžadoval zcela odlišné manažerské a organizační přístupy a lidské zdroje. V době, kdy se projevily kontury tohoto světa (květen – říjen 2022), žádná země na světě takovými zdroji nedisponovala. Tento faktor se stává rozhodujícím při určování úrovně strategické konkurenceschopnosti klíčových hráčů na světové scéně. A Rusko má zřetelný náskok před svými geopolitickými konkurenty v přizpůsobování svých systémů politického řízení a personálu úkolům budování “mocenské polycentričnosti”, v budování nové elity, oproštěné od stereotypů odcházející historické éry.
 
Vznikající geopolitickou konfiguraci lze zatím udržet ve vývoji globálních geoekonomických procesů v rámci “binární konfrontace”. Tato konfrontace je založena na ose “kolektivní Západ” proti “globálnímu Jihu”, což je vlastně politická náhražka procesů geoekonomické regionalizace, pokus o konstrukci pseudobipolárního světa.
 
V rámci této koncepce dostávají Rusku poměrně úzké možnosti realizace svého geoekonomického potenciálu: roli “regionálního Severu”. Tuto sektorovost, která je pro Rusko obecně nebezpečná, lze překonat pouze dosažením nové úrovně euroasijské integrace, která by Rusku umožnila počítat s vytvořením jednoho či dvou regionálně významných center hospodářského růstu v rámci Eurasie.
 
SVO a Eurasie: dialektika geopolitiky a geoekonomiky:
Eurasie se, jak již bylo zmíněno, ocitla v centru globálních a regionálních transformací vyvolaných impulsem SVO v důsledku geografie vojensko-velmocenských akcí. Ale také – a to nelze ignorovat – kvůli krizi tradiční politické a geoekonomické struktury Eurasie, postavené na oddělení ekonomické a politické integrace a degradaci mechanismů této integrace. To určuje hloubku vlivu impulsu SVO a rozsah změn.
 
Klíčovým faktorem při formování nových geoekonomických prostorů, a to jak politických, tak ekonomických, je bezpečnost, chápaná poměrně široce. Tento pojem zahrnuje mnoho věcí: od vytvoření regionálního chráněného informačního uskupení až po čistě vojenskou bezpečnost, která je rozhodující pro zajištění fungování nadregionálních logistických tras. Důvodem je objektivní situace: rostoucí význam neekonomických rizik jak přímo pro postsovětskou Eurasii, tak pro její sousední regiony, kterým hrozí, že se stanou “šedými zónami”. Když ne v oblasti politické správy a suverenity, tak v oblasti bezpečnosti.
 
Reakce představitelů postsovětských států na návrhy na rozšíření mechanismů svazového státu Ruska a Běloruska zatím vypadá, upřímně řečeno, skepticky. S “kumulací pozitivních výsledků” SVO, zejména od podzimu 2023, se však skepse bude zmenšovat. Je však třeba se zamyslet nad flexibilními možnostmi zajištění geopolitické a geoekonomické bezpečnosti.

Zvýrazněme na závěr ještě tři okolnosti související s vlivem ŠOS na situaci v Eurasii:
 
1. Nahrazení tradičního východo-západního geoekonomického vektoru postsovětského prostoru severojižní rozvojovou osou činí z Velkého Kaspického moře nejperspektivnější geoekonomické centrum Eurasie. To vyžaduje nejen revizi geoekonomické strategie, která začala ještě před SVO, ale také přeformátování hlavních mechanismů eurasijské integrace, zejména z hlediska institucionalizace. Například Kaspická pětka – konzultace hlav pěti kaspických států (Ruska, Kazachstánu, Turkmenistánu, Íránu a Ázerbájdžánu), které se konají od roku 2002 – zůstává neinstitucionalizovaným “klubem”. To však již zjevně nestačí.
 
2. Nový geopolitický status černomořského regionu, který se poprvé od konce druhé světové války proměnil z čistě hospodářského prostoru ve vojensko-politický. Tento prostor, který má potenciál stát se dynamicky se rozvíjejícím regionem s dominancí Ruska, se stává z vojensko-velmocenského hlediska stále konkurenceschopnějším.
 
3. Rozmrazování a poměrně rychlá aktualizace tendencí politického radikalismu nenáboženského typu v různých euroasijských státech. Tyto trendy odrážejí dlouhodobou realitu a projevily by se i bez SVO. V současném kontextu však budou mít protiruský vektor s různým stupněm vyostření.

Preklad: St. Hroch, 26. 2. 2024

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Niektoré funkcie môžu používať súbory cookie na prispôsobenie obsahu, na vykonávanie funkcií sociálnych médií a na analýzu návštevnosti. Niektoré informácie o tom, ako používate našu stránku, môžu používať aj tretie strany, ktorých softvérové doplnky používame. • We use cookies to personalise content and ads, to provide social media features and to analyse our traffic.  We also share information about your use of our site with our social media, advertising and analytics partners. View more
Cookies settings
Súhlasím / Accept
Nesúhlasím / Decline
Privacy & Cookie policy
Privacy & Cookies policy
Cookie nameActive

Kto sme

Webová adresa našej stránky je: http://www.belobog.sk.

Komentáre

Keď návštevníci stránky napíšu komentár, uchovávame údaje, ktoré sú zobrazené vo formulári s komentárom, spolu s IP adresou návštevníka a reťazcom agenta z prehliadača používateľa, aby sme mohli vylúčiť spam. Službe Gravatar môžeme poskytnúť anonymizovaný reťazec odvodený od vašej e-mailovej adresy (tzv. hash), aby sme mohli zistiť, či túto službu používate. Zásady ochrany osobných údajov služby Gravatar nájdete tu: https://automattic.com/privacy/. Po schválení vášho komentára bude spolu s vašim komentárom zverejnený aj váš profilový obrázok.

Médiá

Ak na stránku nahrávate obrázky, nemali by ste spolu s nimi nahrávať aj meta-údaje o polohe (EXIF GPS). Návštevníci stránky si môžu vaše obrázky stiahnuť a dostať sa k údajom o polohe, ktoré sú zapísané v meta-údajoch.

Súbory cookie

Ak na našej stránke napíšete komentár, prehliadač vám môže dať možnosť uložiť do súboru cookie vaše meno, e-mailovú adresu a webovú stránku. Je to kvôli vášmu pohodliu, aby ste tie isté údaje nemuseli vyplňovať znovu pri nasledujúcich komentároch. Životnosť týchto súborov cookie trvá jeden rok. Na našej prihlasovacej stránke môžeme nastaviť jeden dočasný súbor cookie, aby sme vedeli zistiť, či váš prehliadač tieto súbory akceptuje. Tento súbor cookie neobsahuje žiadne osobné údaje a hneď po ukončení prehliadača sa vymaže. Keď sa prihlásite, nastaví sa niekoľko súborov cookie, do ktorých sa uložia vaše prihlasovacie informácie a vaše preferencie zobrazenia. Životnosť prihlasovacích súborov cookie trvá dva dni a súborov s preferenciami jeden rok. Ak si vyberiete možnosť „Zapamätať si ma“ (po anglicky „Remember Me“), prihlasovací súbor vydrží dva týždne. Ak sa odhlásite, prihlasovacie súbory cookie sa odstránia. Ak budete upravovať alebo zverejníte článok, vo vašom prehliadači sa uloží ďalší súbor cookie. V tomto súbore cookie nie sú žiadne osobné údaje a je v ňom len identifikátor článku, ktorý ste práve mali otvorený. Po uplynutí 1 dňa bude neplatný.

Zahrnutý obsah z iných webových stránok

Články na tejto lokalite môžu obsahovať zahrnutý obsah (napr. videá, obrázky, články atď.). Zahrnutý obsah z iných webových stránok sa správa rovnako, ako keby sa návštevník nachádzal na webových lokalitách, z ktorých takýto obsah pochádza. Tieto webové lokality môžu tiež zhromažďovať údaje o vás, používať súbory cookie, zahrnovať nástroje sledovania od tretích strán a monitorovať vaše interakcie s týmto zahrnutým obsahom. Samozrejme sa to týka aj situácie, ak máte na danej lokalite konto a ste prihlásení, vtedy tiež môžu sledovať vaše interakcie so zahrnutým obsahom.

S kým zdieľame vaše údaje

V prípade, že požiadate o resetovanie hesla, do príslušného e-mailu bude zahrnutá vaša IP adresa.

Ako dlho uchovávame vaše údaje

Ak na stránke napíšete komentár, tento komentár a s ním súvisiace meta-údaje sa uchovávajú na neurčito. Dôvodom je, aby sme mohli rozoznať následné súvisiace komentáre a aby sme ich mohli potvrdzovať automaticky a nenechali čakať na manuálne potvrdenie. Užívateľom, ktorí si na našich stránkach vytvoria konto (ak bude taká možnosť), tiež uchovávame osobné informácie, ktoré oni zadajú vo svojom používateľskom profile. Všetci používatelia môžu svoje osobné informácie kedykoľvek vidieť, upraviť aj odstrániť (s výnimkou používateľského mena, ktoré sa nedá zmeniť). Tieto informácie sú tiež viditeľné pre administrátorov stránok, ktorí ich tiež môžu meniť.

Aké práva môžete uplatňovať na svoje údaje

Ak máte ne tejto stránke konto alebo ak ste napísali komentáre, môžete požiadať o exportovanie osobných údajov, ktoré o vás uchovávame vrátane údajov, ktoré ste nám poskytli. Môžete tiež požiadať, aby sme všetky takéto informácie o vás  odstránili. Toto sa však netýka informácií, ktoré sme povinní uchovávať z administratívnych, právnych alebo bezpečnostných dôvodov.

Kam odosielame vaše údaje

Komentáre návštevníkov môže kontrolovať automatická antispamová služba tretej strany.

Who we are

Our website address is: http://www.belobog.sk.

Comments

When visitors leave comments on the site we collect the data shown in the comments form, and also the visitor’s IP address and browser user agent string to help spam detection. An anonymized string created from your email address (also called a hash) may be provided to the Gravatar service to see if you are using it. The Gravatar service privacy policy is available here: https://automattic.com/privacy/. After approval of your comment, your profile picture is visible to the public in the context of your comment.

Media

If you upload images to the website, you should avoid uploading images with embedded location data (EXIF GPS) included. Visitors to the website can download and extract any location data from images on the website.

Cookies

If you leave a comment on our site you may opt-in to saving your name, email address and website in cookies. These are for your convenience so that you do not have to fill in your details again when you leave another comment. These cookies will last for one year. If you visit our login page, we will set a temporary cookie to determine if your browser accepts cookies. This cookie contains no personal data and is discarded when you close your browser. When you log in, we will also set up several cookies to save your login information and your screen display choices. Login cookies last for two days, and screen options cookies last for a year. If you select "Remember Me", your login will persist for two weeks. If you log out of your account, the login cookies will be removed. If you edit or publish an article, an additional cookie will be saved in your browser. This cookie includes no personal data and simply indicates the post ID of the article you just edited. It expires after 1 day.

Embedded content from other websites

Articles on this site may include embedded content (e.g. videos, images, articles, etc.). Embedded content from other websites behaves in the exact same way as if the visitor has visited the other website. These websites may collect data about you, use cookies, embed additional third-party tracking, and monitor your interaction with that embedded content, including tracking your interaction with the embedded content if you have an account and are logged in to that website.

Who we share your data with

If you request a password reset, your IP address will be included in the reset email.

How long we retain your data

If you leave a comment, the comment and its metadata are retained indefinitely. This is so we can recognize and approve any follow-up comments automatically instead of holding them in a moderation queue. For users that register on our website (if any), we also store the personal information they provide in their user profile. All users can see, edit, or delete their personal information at any time (except they cannot change their username). Website administrators can also see and edit that information.

What rights you have over your data

If you have an account on this site, or have left comments, you can request to receive an exported file of the personal data we hold about you, including any data you have provided to us. You can also request that we erase any personal data we hold about you. This does not include any data we are obliged to keep for administrative, legal, or security purposes.

Where we send your data

Visitor comments may be checked through an automated spam detection service.
Save settings
Cookies settings
Návrat hore