Chazin: Ekonomika v čisté podobě

Michail Chazin   20240927

Od počátku 80. let začal v USA mohutný proces stimulace soukromé poptávky. V důsledku této nadbytečné poptávky se radikálně změnila struktura světové ekonomiky – především pak v tzv. vyspělých zemích, tedy těch, které byly hlavními beneficianty oné stimulace poptávky, zejména pak v USA. Lidé si tam zvykli na jistou životní úroveň a komfort a tomu byla přizpůsobena celá ekonomická infrastruktura.
 
Objem energie vyrobené v USA na osobu byl násobně vyšší než v jiných zemích světa. Takže USA velmi dobře rozumí tomu, že chtějí-li zachovat úroveň spotřeby elektřiny, musí vyvíjet tvrdý tlak na omezení její spotřeby v ostatních zemích světa. Možnosti podpory poptávky jsou vyčerpány. Pokud máte, jako USA, vysokou úroveň spotřeby elektřiny, pak potřebujete infrastrukturu zajišťující tuto spotřebu. Jde-li o logistickou infrastrukturu (dodávky zboží z Číny), pak musíte budovat na západním pobřeží přístavy schopné zajišťovat prostupnost příslušného množství kontejnerů – bez toho se neobejdete. Připomínám, že v SSSR v 70. letech byl postaven u Oděsy obrovský kontejnerový přístav, právě z podobného důvodu.
 
Musíte nezbytně budovat elektrárny. Nevím, jak nyní (kolik jich zavřeli), ale tehdy v USA fungovalo mnoho jaderných elektráren a dalších zdrojů. Potřebujete systém rozvodných sítí, jejichž výstavba stojí mnoho peněz a mnoho peněz stojí i jejich udržení v řádném provozu. Pokud to neděláte, začínají po určité době problémy. V posledních letech stále vidíme havárie na amerických železnicích, do jejichž provozu je třeba průběžně investovat, což se nedělo, takže se řada tratí musí obnovovat prakticky od nuly, což je ještě dražší.
 
Vezměme i situaci, kdy celé to síťové hospodářství přebývá v poměrně těžkém stavu. Chápeme, že musíme něco dělat, ale nejsou peníze, protože klesá poptávka a odpovědný vedoucí velmi dobře chápe, že při poklesu poptávky nemá smysl obnovovat starou infrastrukturu, která byla a vy víte, že se úroveň poptávky z dvojnásobného poklesu už nevrátí tam, kde byla. Musíte vytvářet novou infrastrukturu pro nižší poptávku v situaci, kdy protéká kanalizace, množí se požáry v důsledku vadné instalace atd – a vy potřebujete zainvestovat obrovské peníze do modernizace městského hospodářství. Některé elektrárny bude nutné zavřít, protože se při nízké poptávce stávají nerentabilními, něco je třeba postavit nové ale poněkud jiné, někde přejít na uhlí.
 
Jediným zdrojem peněz je v této situaci emise. Proč tato emise nevyvolá inflaci? Jde o to, že dolarová monetizace moderní ekonomiky, vzhledem ke stupni hroucení dolarového systému, bude odcházet. Jak vnější dolarový oběh prakticky ve všech zemích, tak i kapitalizace. V důsledku toho se vytvářejí prostory, v nichž se ještě zachovala kultura, infrastruktura, jež nebyla zaměněna vnější, a které si mohou dovolit takové operace a začnou s cílovou emisí pro výstavbu nové infrastruktury. V důsledku prudkého omezení dolarové masy pak investiční emise nevyvolává inflační tlaky, ale naopak jejich pokles.
 
U nás, sotva Mišustin (premiér RF) počátkem roku 2023 začal tisknout rubly pro investice do reálného sektoru, inflace prudce klesla. Hned poté ovšem centrální banka z nějakého důvodu devalvovala rubl (na rázný příkaz MMF). Bez toho by inflace nerostla, protože dosud je u nás objem peněžní masy menší, než je třeba.
 
Malé země si něco takového dovolit nemohou, protože tisknout sice mohou, ale jen velmi málo. Velké si to dovolit mohou a tento systém se používá pro země sousední a vznikne systém tzv. měnových zón, což jsou regiony. Obnova infrastruktury po těžké krizi se provádí přes cílenou emisi hlavní země měnové zóny. To je to, proč hovořím o rozpadu světa na měnové zóny.
 
Je zřejmé, že eurozóna nebude, protože degradace politické vrchnosti zašla už tak daleko, že kalkulovat s tím, že něco udělají, se už prakticky nedá – je to těžký případ.

Být by měly čtyři měnové zóny:
1. USA – dolarová zóna, do níž vstoupí Kanada, Británie, Austrálie, N. Zéland
2. Rusko – arabský svět a Turecko
3. Čína
4. Indie
 
To je čistá ekonomie. Můžete stokrát namítat, že Turecko chce budovat vlastní turkický svět – ono na to ale nemá ekonomické a strategické zdroje a potřebuje zahraniční trhy, ale v podmínkách propadu poptávky na tom bude velmi špatně.
 
Analogická situace je se zeměmi východní Evropy. To se se děje se Slovenskem, Maďarskem, Rakouskem, jsou pokusy o vytvoření nějaké struktury na jihu Evropy – potenciálu „nového Rakouska-Uherska“, která se pokusí zachovat starý evropský řád, ale ekonomicky bude spojena s eurasijskou zónou. Proto Fico a Orbán postupují, jak postupují. Oni chápou, že sami ekonomicky nepřežijí.
 
Proto vládne taková hysterie v Pobaltí. Oni dnes lidé, kteří tam sedí, jsou „váženými prezidenty, premiéry, atd“ nezávislých zemí, cestují po mezinárodních fórech, konferencích, rozkrádají rozpočty, dostávají z Bruselu dotace a jsou ve vatě. Velmi dobře ale chápou, že se to vše brzy sesype, peníze nebudou, lidé přece jen na územích zůstali a očekávají je vzpoury, protože nebude obživa, v důsledku absence peněz se bude hroutit infrastruktura… Oni nyní sní o tom, že vyprovokují Rusko k proražení koridoru do Kaliningradu, nebo ještě něco dalšího – protože pak bude možné vše svalit na nějaký vnější faktor.
Připomíná mi to známý vtip, kdy masochista prosí sadistu, aby ho udeřil, ale ten s úsměvem odpoví, že v žádném případě…
 
Jejich problémem je, že nemají budoucnost, protože jediným zdrojem investic na podporu infrastruktury je Rusko za 5, 8, 10 let, s nímž se nacházejí ve stavu permanentní války, přičemž je to válka kodifikovaná. V zákonech mají zapsáno, že země Pobaltí musí bojovat proti Rusku jako hlavnímu nepříteli. Oni, samozřejmě, mohou utéct, jako utekli v roce 1939. Problém je ale v tom, že situace, kdy jste váženým prezidentem, se propastně liší od postavení malého prosebníčka. Podívejte se na naši, s prominutím, politickou opozici pořádající sleziny na západě, protože se perou o ubohých pár eur – a oni je tam postupně začnou „rozkulačovat“ – a už částečně začali. Důvod je banální: – nestačí jim peníze pro vlastní, domácí, ale sedí tam podvodníci z Ruska, kteří s jejich pomocí nakradli v Rusku peníze a nyní si tam s těmito penězi užívají. Takže se postupně dovídají: – „…my jsme vás vybrali, kryli jsme vás, takže nám laskavě vraťte penízky, protože jsou naše“!
 
Blízký Východ
To je zdroj obrovských bohatství, jako ropa, plyn na šelfu Středozemního moře, kterým by bylo možné velmi silně podporovat Evropu… Ano, ruský plyn může být i lepší, ale toto je blíž a možná i levnější… Ale kdo to vše bude dělit? Sýrii, Libanonu a dokonce ani Izraeli toto vše nedají. Ty konstrukce, které se začaly skládat, vycházeje z pochopení, že je krize, že jsou hráči, že jsou ti, kteří budou hráči za nějakých 10 let… My jsme ve hře, Irán je ve hře – třebaže není světovým hráčem, ale postupně stoupá na tyto pozice, mají skoro 90 milionů obyvatel, intenzivně se rozvíjí i přes uvalené sankce, provádí velmi vyváženou politiku a přirozeným způsobem v regionu dominuje.
 
Británie
Dál začíná to nejzajímavější. Je tu země, která strašně moc chce (protože se dosud podílela na všech děleních) – je to Británie. Nepouštějí ji ze dvou důvodů:
1. Nedostatečný rozsah její ekonomiky, nedostatek zdrojů;
2. Neschopnost zvedat svoji infrastrukturu, protože nemají, z důvodu úzké ekonomiky, možnost tisknout dost peněz.

Jediným platným britským zdrojem je agenturní rozvědka, zahrnující obrovské množství lidí zastávajících mnohdy velmi vysoké pozice v politice a ekonomice různých zemí světa. Existuje hodnotící zpráva ruské kontrarozvědky ještě z 19. století v otázce, kdo z těch mnoha domácích učitelů, vychovatelek atd. ze zahraničí, sloužících v Rusku, pracuje pro rozvědku své mateřské země. Angličané pracovali pro svou rozvědku všichni bez výjimky…
 
Oni potřebují ani ne tak plnohodnotnou měnovou zónu, jako spíš území, pro jehož ekonomiku by mohli tisknout peníze, cílené především na obnovu svojí infrastruktury. To je důvod, proč nyní vedou následující operace:
●Chtějí si utrhnout západní Evropu, a protože se EU rozpadá. Je to teoreticky možné, ale peníze pro tuto operaci bezpodmínečně potřebují, navíc nyní začal zjevně hrát svou hru Macron a Francie;
● Proto si chtějí přibrat kapitál židovské diaspory. Problém je v existenci alternativního centra, kterým je Izrael potřebující obrovské množství peněz, protože sám o sobě nepřežije. K dosažení tohoto cíle je pro ně naprosto nezbytné zmizení Izraele.

A vidíme, že lidé, kteří byli součástí oné britské agenturní sítě, například Kissinger, který už před 12 lety prohlásil, že za 10 let Izrael přestane existovat … – tak tito lidé se pokoušejí dotlačit vedení Izraele k sebevraždě v konkrétní formě – pokud možno legalizací použití taktické jaderné zbraně v konfliktu. V takovém případě na první místa vylézá jaderný klub, jehož je Británie členem. Pokud Izrael použije tuto zbraň jako první, bude to vše nutné vzít pod mezinárodní kontrolu, k čemuž si Británie bude osobovat právo… A tím vleze, do oné sešlosti nejdůležitějších zemí. A Irán se pokusí vytlačit (nemá jaderné zbraně, jakkoli je schopen je vyrobit, otázkou je, zda to stihne). Proto Irán mlčí a zatím se nenechal vyprovokovat ke krokům, které by v informačním poli dovolily Izraeli zaútočit na něj jadernými zbraněmi. To je problém dnešního života na Blízkém Východě, protože poté bude jasný důvod k nasazení mezinárodních vojsk, aby zabránila Iránu použít odvetou vlastní jadernou bombu.
 
Takový úkol dnes plní USA, protože dnes nekontrolují vedení Izraele, nacházejícího se pod velmi silným tlakem Británie. V této situaci se Netanjahu nezastaví.
 
Příčinou situace je právě toto a důsledkem bude automaticky vytvoření „šedých zón“, v nichž nebude přístup k investičním zdrojům na přestavbu ekonomiky pro novou poptávku, která bude podstatně nižší než ta současná. A v těchto šedých zónách dnes sedí lidé velmi vlivní, velmi bohatí, kteří chápou, že přijdou o všechno. A dnes řada příslušníků ruských „elit“ z let 90. pobývá ve stavu paniky, protože je jim jasné, že v rámci nových konstrukcí nemají místo. V Rusku je například pošlou do vězení. Na druhé straně mohou například utéci do Londýna, nebo do Miami. Ale my vidíme, co se stalo s tzv. opoziční migrací, která se vůbec stala bůhvíčím.
 
Klíčovým mechanizmem hranic těchto zón a vlivu v nich, je kontrola nad cílovou emisí pro přestavbu ekonomické infrastruktury. Zjednodušeně pak sítě, voda, elektřina, stejně jako infrastruktury logistické a informačně-ekonomické. Pokud nemáte přístup k západní burze, musíte založit svoji.