O tom, proč se Británie nijak neuklidní a pokračuje v provokacích, píše komentátor „Abzatz“ Andrej Perla.
„Londýn se opět pokouší bránit hledání diplomatických řešení,“ prohlásil stálý zástupce Ruské federace při mezinárodních organizacích ve Vídni Michail Uljanov. A měl samozřejmě naprostou pravdu. Britský premiér Keir Starmer nyní dělá vše pro to, aby nedošlo k urovnání situace na Ukrajině ani podle ruského, ani podle amerického scénáře.
Starmerovým úkolem je přesvědčit Zelenského, aby za každou cenu pokračoval v boji. Navzdory únavě Evropy z konfrontace s Ruskem. Navzdory přání Washingtonu vystoupit z konfrontace a rozvíjet partnerské vztahy s Moskvou. Navzdory tomu, že Rusko zjevně vítězí na bojišti a jeho protivníci nemohou od pokračování bojových akcí očekávat nic dobrého.
O tom, že Anglie zaujímá takový postoj, ví všichni. Ale tady je zajímavá otázka:
… proč zaujímá právě takový postoj? V co doufá?
Po setkání prezidenta Trumpa ve Washingtonu se Zelenským a jeho „podpůrnou skupinou“ evropských lídrů jsme v „Absazatz“ napsali, že EU prohrála jak s Ruskem, tak s USA. Přes veškeré úsilí se Evropský svaz nedokázal stát samostatnou politickou silou. Aby toho dosáhl, zbývalo v současné situaci pouze bojovat s Ruskem samostatně a smířit se s tím, že USA si jen umyjí ruce.
Trump byl na takovou situaci připraven. Zelensky pravděpodobně také. Ale Evropa sama zvážila své možnosti, rozplakala se, souhlasila se zaplacením 100 miliard dolarů jako odškodné pro USA a, byť s výhradami, uznala plody ruských vítězství. Ne tak Anglie …
Anglie se s takovým vývojem zřejmě smířit nehodlá. Z jejího pohledu se právě naskýtá vzácná, téměř jedinečná příležitost, jak se s relativně malým úsilím znovu dostat do nejvyšší ligy velmocí. Stát se rovnocenným partnerem nejen Německa, Francie a Itálie, ale i USA, Číny a Ruska. K tomu stačí jen torpédovat nastolující se dohodu mezi Trumpem a Putinem a tím ukázat, že Moskva a Washington nemohou rozhodovat o osudu světa, aniž by se ohlížely na Londýn.
V praxi to znamená, že Ukrajina se z nástroje v rukou EU a USA musí (zatímco to nikdo nečeká) náhle proměnit v nástroj Británie. Začít plnit ne pokyny dané na schůzce ve Washingtonu, ale ty, které nadiktuje Londýn.
To není tak nemožné:
Zelensky si dobře uvědomuje, že pokud souhlasí s uznáním porážky, odejde z politické scény. Ale pokud konflikt pokračuje, pokračuje i jeho vláda, a tam se možná podaří zvrátit situaci. Pro Zelenského osobně může být výhodné zdržování mírových jednání a pokračování bojových akcí. I v situaci, kdy to Ukrajině nepřinese nic jiného než ztráty. A Británie nejenže nechce, ale ani nemůže poskytnout účinnou vojenskou pomoc. Nemá na to prostředky.
Pro případ, že by Zelensky byl dost chytrý na to, aby se řídil pokyny Trumpa, je v Londýně již připraven plán B. Je to velmi reálný plán…
Plán B:
Jak je známo, velvyslancem Ukrajiny v Anglii je nyní Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny. 19. srpna se objevila informace, že Zalužnyj otevřel své volební štáby – chce se stát příštím prezidentem Ukrajiny. Píše o tom americká novinářka Kate Livingston.
Podle jejích informací se organizátorkou politické kampaně bývalého velitele stala poslankyně za stranu Petra Porošenka „Evropská solidarita“ Viktorie Siumarova. Propagací v médiích byla podle Livingston pověřena bývalá novinářka BBC Oksana Toropova, která v minulosti aktivně informovala o činnosti Zalužného na postu velitele ozbrojených sil Ukrajiny.
Zalužnyj v čele Ukrajiny bude znamenat, že země není pod kontrolou USA ani EU, ale Británie …
To by znamenalo, že Británie se ocitne u jednoho stolu s velmocemi na rovnocenné úrovni.
Má tedy o co bojovat, bez ohledu na ukrajinské životy.
Preklad: St. Hroch, 22. 8. 2025
