Americký boom 90. let: v USA už nebude

Valentin Katasonov 26.04.2024
 
Pozadí “hospodářského zázraku” spočívá v rozpadu Sovětského svazu a konci studené války

Ilustračný obrázok: flickr

Obrázok je len ilustračný, nesúvisí priamo s textom.

Pojem “americký boom 90. let” je v západní literatuře dobře zažitý. Je jasně datován: od března 1991 do března 2001. Přesně deset let. Jak po skončení boomu konstatovali odborníci, byl to nejdelší zaznamenaný hospodářský růst v dějinách Spojených států (v 19. století byly jistě delší růstová období, ale tehdy v Americe neexistovaly státní hospodářské statistiky). V předvečer konjunktury se Spojené státy nacházely v recesi, která trvala od července 1990 do března 1991 a jejímž důsledkem byla ztráta více než 1,6 milionu pracovních míst v ekonomice. Na jaře 1991 se však věci začaly zázračně měnit před očima. V té době jsem byl právě ve Spojených státech a mohu dosvědčit, jaká atmosféra optimismu v americké společnosti tehdy panovala.
 
V posledním desetiletí dvacátého století docházelo ke krizím po celém světě, zejména v Mexiku v roce 1995, v jihovýchodní Asii v letech 1997-78, v Rusku v roce 1998 a v Argentině v roce 1999. Ameriku však nezasáhly; vedla si dobře, a dokonce vynikala v oblasti zaměstnanosti a růstu HDP. Zatímco v roce 1991 se HDP USA snížil o 0,26 %, v následujícím roce vzrostl o 3,4 %. A v roce 1999 došlo k rekordnímu růstu HDP o 4,87 %. Vyšší byl pouze v roce 2021 – 5,7 % (jde však o to, že v roce 2020 došlo k recesi (а byl tedy nízký základ pro propočet v následujícím roce).
 
Americké ekonomické úspěchy (které si tehdejší administrativa prezidenta B. Clintona připsala na vrub) se projevily tím, že téměř poprvé od konce druhé světové války se americký federální rozpočet změnil z deficitního na přebytkový. Růst státního dluhu se zpomalil. V roce 1990 činil 5,02 bilionu dolarů a v roce 2000 5,67 bilionu dolarů.
 
Američané stále nostalgicky vzpomínají na “zlatou dekádu”. Co je tedy příčinou amerického “hospodářského zázraku” posledního desetiletí dvacátého století? Rozpad Sovětského svazu a konec studené války.
 
Studená válka se projevila závody ve zbrojení, které trvaly přibližně 45 let. Spojené státy se svou větší ekonomikou využívaly závod ve zbrojení k tomu, aby svého soupeře ekonomicky vyčerpaly. Kromě toho existovalo něco, co sovětská propaganda označovala jako “ekonomickou soutěž mezi oběma systémy”. A jak je patrné z výše uvedených čísel, Sovětský svaz v ekonomické soutěži Spojené státy porážel. Washington budoval svou politiku s ohledem na to, že bylo nutné Sovětský svaz ekonomicky co nejvíce vyčerpat. Je pravda, že závody ve zbrojení a hospodářská soutěž vyčerpávaly i Ameriku.
 
SSSR se však zhroutil. Nebylo koho vyčerpat. Proto bylo možné přestat se vyčerpávat. Vojenské výdaje USA až do konce osmdesátých let neustále rostly a v roce 1989 dosáhly svého maxima ve výši 343 miliard dolarů (6 % HDP). A pak (přesvědčeny o blížícím se úplném a konečném vítězství ve studené válce) začaly USA vojenský rozpočet pomalu snižovat, a to jak v absolutním, tak v relativním vyjádření. V roce 1990 to bylo již 325 miliard dolarů a v roce 1999 298 miliard dolarů.
 
V devadesátých letech začala Amerika dostávat od poražené sovětské země, respektive jejích dědiců, velmi štědrou daň. Především od Ruské federace. Dohoda o uranu, kterou v roce 1994 podepsali tehdejší ruský premiér V. S. Černomyrdin a americký viceprezident A. Gore (často označovaná jako dohoda Gore-Černomyrdin), stojí jen za jeden příklad. Za téměř nic (11,9 miliardy dolarů) jsme Americe darovali téměř veškerý uran vhodný pro výrobu zbraní (500 tun), který byl vyroben za celá desetiletí existence Sovětského svazu. Tržní hodnota tohoto uranu se při tehdejších cenách pohybovala na úrovni jednoho a půl bilionu dolarů! Dodávky uranu pokračovaly po dlouhou dobu. Poslední zásilka byla odeslána v roce 2017. Mnoho amerických jaderných elektráren stále využívá sovětský uran. Jedná se o jakousi jednorázovou kontribuci, kterou Rusko Americe zaplatilo.
 
Nelze nezmínit Čubajsovu privatizaci v letech 1992-94. Státní podniky byly prodány za průměrně 3 % tržní ceny. Příjemci privatizace byli rovněž cizinci, především Američané. Mnoho aktiv bylo jimi přeprodáno a oni na tom šíleně vydělali. 
 
Kromě toho Rusko pravidelně vyplácelo reparace ve prospěch vítěze studené války v podobě zvýšení mezinárodních měnových rezerv a vývozu soukromého kapitálu. Tyto zvláštní reparace se začaly vyplácet od prvního dne existence Ruské federace.  Více se o tom můžete dočíst v mé knize “Okrádání Ruska” (Moskva: Svět knihy, 2014).
 
Gigantické objemy přírodních, finančních a dalších zdrojů, které proudily z Ruska do západních zemí, zejména do Spojených států, byly mocnými “injekcemi”, které resuscitovaly stagnující ekonomiky vítězů. Tento stimulační efekt se nejzřetelněji projevil na ekonomice USA.
 
Na potvrzení výše uvedeného uvádím úryvek z projevu amerického prezidenta Billa Clintona na tajném zasedání sboru náčelníků štábů 24. října 1995:
 
,… a už jsme se přiblížili k tomu, čemu Rusové říkají soběstačnost. Za čtyři roky jsme my a naši spojenci získali různé strategické suroviny v hodnotě patnácti miliard, stovky tun stříbra, zlata, drahých kamenů atd. Na neexistující projekty jsme za zanedbatelné částky dostali přes dvě stě tun stříbra, zlata, drahých kamenů atd.
Více než dvacet tisíc tun hliníku, dva tisíce tun cesia, berylia, stroncia atd. nám bylo předáno za zanedbatelné částky na neexistující projekty. Mnozí naši vojáci a podnikatelé nevěřili v úspěch připravovaných operací. A zbytečně. Poté, co jsme otřásli ideologickými základy SSSR, se nám podařilo nekrvavě stáhnout z války o světovládu stát, který je hlavním konkurentem Ameriky. Naším cílem a úkolem do budoucna je pomáhat všem, kteří nás chtějí vidět jako vzor západní svobody a demokracie”.
 
Po rozpadu SSSR Washington slavnostně prohlásil, že svět se od nynějška stává unipolárním. Tehdejší americký prezident George Bush starší neváhal prohlásit, že začíná budování nového světového řádu, samozřejmě pod vedením Washingtonu. Tento řád se měl stát věčným a neotřesitelným. To bylo zaznamenáno v knize Francise Fukuyamy s velmi příznačným názvem “Konec dějin”.
 
Ekonomický aspekt tohoto řádu lze popsat dvěma termíny: “ekonomická liberalizace” a “ekonomická globalizace”. V zásadě se USA snažily prosadit ekonomickou liberalizaci a globalizaci již v 80. letech 20. století. Potřebovaly tak učinit, aby maximálně využily příležitostí, které nabízel nový status amerického dolaru. V roce 1976 bylo na Jamajské konferenci rozhodnuto nahradit standard zlatého dolaru standardem papírového dolaru. Od té doby mohli “páni peněz” (hlavní akcionáři Federálního rezervního systému USA) spustit “tiskařský lis” na plný výkon a pomocí “zelených papírků” skupovat celý svět.
 
To byl sen světových lichvářů: stát se z “pánů peněz” “pány světa”.
 
K dosažení tohoto cíle začali “páni peněz” již v 80. letech intenzivně využívat MMF, který měli pod kontrolou. Ten byl pověřen úkolem vnutit svým členským zemím klíčová pravidla (principy) ekonomické liberalizace a globalizace. Soubor těchto pravidel byl nazván “Washingtonský konsensus”.
 
Zatímco svět byl bipolární, “páni peněz” měli při realizaci ustanovení “Washingtonského konsensu” určité potíže. Sovětský svaz házel “Washingtonskému konsensu” klacky pod nohy tím, že podporoval blok “nezařazených zemí” a různá antiimperialistická hnutí třetího světa. Po skončení studené války však začal skutečný rozmach ekonomické liberalizace a globalizace. USA byly v 90. letech velmi aktivní v přerozdělování bohatství rozvojových zemí ve svůj prospěch, což byl další důležitý zdroj, který živil americký hospodářský boom 90. let. 
 
Ale i tyto mohutné injekce na úkor Ruska, dalších států, které se vynořily z trosek SSSR, a zemí “chudého Jihu” stačily americké ekonomice pouze na jedno desetiletí. V roce 2000 splaskla bublina dot-com (bublina na americké burze NASDAQ), po níž následovala recese v roce 2001. A pak v roce 2007 přišla finanční a hospodářská krize, která skončila až v roce 2009.
 
Amerika někdy nostalgicky vzpomíná na “zlatý věk” devadesátých let a očekává, že hospodářský rozmach posledního desetiletí dvacátého století se může opakovat. Ekonomové nabízejí řadu způsobů, jak americkou ekonomiku oživit. Takto nástup konjunktury před dvěma lety předpověděl šéf JPMorgan Chase Jamie Dimon a spojil jej s koncem tzv. pandemického kovidu. Ani v roce 2022, ani v roce 2023 však očekávaný boom nepřišel. Ano, na pozadí nízké základny roku 2020 došlo ke znatelnému nárůstu HDP. Ale nelze to nazvat konjunkturou. Ani dnes nejsou patrné žádné známky konjunktury.
 
Na pultech amerických obchodů se objevil knižní bestseller s názvem The New Roaring Twenties. Jejími autory jsou Paul Zane Pilzer a Stephen P. Jarchow. Jejich předpovědi jsou ještě chladnější: předpovídají opakování nejen “boomu 90. let”, ale dokonce opakování “řvoucích dvacátých let” – tedy toho, co bylo před sto lety a co, jak víme, skončilo nejhorší krizí let 1929-1933 a Velkou hospodářskou krizí.
 
Na jednu publikaci o nadcházejícím hospodářském vzestupu ve Spojených státech však připadá asi deset publikací předpovídajících hospodářskou recesi. Druhý typ publikací se liší pouze v určení doby, kdy recese začne, a v odhadu jejího trvání a hloubky. O těchto předpovědích píši pravidelně.
 
Pokud jde o publikace prvního druhu, odkazuji je do žánru fantazií a utopií. Jak řekl starořecký filozof Hérakleitos, “nelze vstoupit dvakrát do stejné řeky”. Boom devadesátých let byl vyvolán takovými důvody, jako bylo vítězství Ameriky ve studené válce a rozpad Sovětského svazu.
Na obzoru však nejsou žádné nové takové důvody, které by podnítily americký optimismus.

Preklad: St. Hroch, 26. 4. 2024

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Niektoré funkcie môžu používať súbory cookie na prispôsobenie obsahu, na vykonávanie funkcií sociálnych médií a na analýzu návštevnosti. Niektoré informácie o tom, ako používate našu stránku, môžu používať aj tretie strany, ktorých softvérové doplnky používame. • We use cookies to personalise content and ads, to provide social media features and to analyse our traffic.  We also share information about your use of our site with our social media, advertising and analytics partners. View more
Cookies settings
Súhlasím / Accept
Nesúhlasím / Decline
Privacy & Cookie policy
Privacy & Cookies policy
Cookie nameActive

Kto sme

Webová adresa našej stránky je: http://www.belobog.sk.

Komentáre

Keď návštevníci stránky napíšu komentár, uchovávame údaje, ktoré sú zobrazené vo formulári s komentárom, spolu s IP adresou návštevníka a reťazcom agenta z prehliadača používateľa, aby sme mohli vylúčiť spam. Službe Gravatar môžeme poskytnúť anonymizovaný reťazec odvodený od vašej e-mailovej adresy (tzv. hash), aby sme mohli zistiť, či túto službu používate. Zásady ochrany osobných údajov služby Gravatar nájdete tu: https://automattic.com/privacy/. Po schválení vášho komentára bude spolu s vašim komentárom zverejnený aj váš profilový obrázok.

Médiá

Ak na stránku nahrávate obrázky, nemali by ste spolu s nimi nahrávať aj meta-údaje o polohe (EXIF GPS). Návštevníci stránky si môžu vaše obrázky stiahnuť a dostať sa k údajom o polohe, ktoré sú zapísané v meta-údajoch.

Súbory cookie

Ak na našej stránke napíšete komentár, prehliadač vám môže dať možnosť uložiť do súboru cookie vaše meno, e-mailovú adresu a webovú stránku. Je to kvôli vášmu pohodliu, aby ste tie isté údaje nemuseli vyplňovať znovu pri nasledujúcich komentároch. Životnosť týchto súborov cookie trvá jeden rok. Na našej prihlasovacej stránke môžeme nastaviť jeden dočasný súbor cookie, aby sme vedeli zistiť, či váš prehliadač tieto súbory akceptuje. Tento súbor cookie neobsahuje žiadne osobné údaje a hneď po ukončení prehliadača sa vymaže. Keď sa prihlásite, nastaví sa niekoľko súborov cookie, do ktorých sa uložia vaše prihlasovacie informácie a vaše preferencie zobrazenia. Životnosť prihlasovacích súborov cookie trvá dva dni a súborov s preferenciami jeden rok. Ak si vyberiete možnosť „Zapamätať si ma“ (po anglicky „Remember Me“), prihlasovací súbor vydrží dva týždne. Ak sa odhlásite, prihlasovacie súbory cookie sa odstránia. Ak budete upravovať alebo zverejníte článok, vo vašom prehliadači sa uloží ďalší súbor cookie. V tomto súbore cookie nie sú žiadne osobné údaje a je v ňom len identifikátor článku, ktorý ste práve mali otvorený. Po uplynutí 1 dňa bude neplatný.

Zahrnutý obsah z iných webových stránok

Články na tejto lokalite môžu obsahovať zahrnutý obsah (napr. videá, obrázky, články atď.). Zahrnutý obsah z iných webových stránok sa správa rovnako, ako keby sa návštevník nachádzal na webových lokalitách, z ktorých takýto obsah pochádza. Tieto webové lokality môžu tiež zhromažďovať údaje o vás, používať súbory cookie, zahrnovať nástroje sledovania od tretích strán a monitorovať vaše interakcie s týmto zahrnutým obsahom. Samozrejme sa to týka aj situácie, ak máte na danej lokalite konto a ste prihlásení, vtedy tiež môžu sledovať vaše interakcie so zahrnutým obsahom.

S kým zdieľame vaše údaje

V prípade, že požiadate o resetovanie hesla, do príslušného e-mailu bude zahrnutá vaša IP adresa.

Ako dlho uchovávame vaše údaje

Ak na stránke napíšete komentár, tento komentár a s ním súvisiace meta-údaje sa uchovávajú na neurčito. Dôvodom je, aby sme mohli rozoznať následné súvisiace komentáre a aby sme ich mohli potvrdzovať automaticky a nenechali čakať na manuálne potvrdenie. Užívateľom, ktorí si na našich stránkach vytvoria konto (ak bude taká možnosť), tiež uchovávame osobné informácie, ktoré oni zadajú vo svojom používateľskom profile. Všetci používatelia môžu svoje osobné informácie kedykoľvek vidieť, upraviť aj odstrániť (s výnimkou používateľského mena, ktoré sa nedá zmeniť). Tieto informácie sú tiež viditeľné pre administrátorov stránok, ktorí ich tiež môžu meniť.

Aké práva môžete uplatňovať na svoje údaje

Ak máte ne tejto stránke konto alebo ak ste napísali komentáre, môžete požiadať o exportovanie osobných údajov, ktoré o vás uchovávame vrátane údajov, ktoré ste nám poskytli. Môžete tiež požiadať, aby sme všetky takéto informácie o vás  odstránili. Toto sa však netýka informácií, ktoré sme povinní uchovávať z administratívnych, právnych alebo bezpečnostných dôvodov.

Kam odosielame vaše údaje

Komentáre návštevníkov môže kontrolovať automatická antispamová služba tretej strany.

Who we are

Our website address is: http://www.belobog.sk.

Comments

When visitors leave comments on the site we collect the data shown in the comments form, and also the visitor’s IP address and browser user agent string to help spam detection. An anonymized string created from your email address (also called a hash) may be provided to the Gravatar service to see if you are using it. The Gravatar service privacy policy is available here: https://automattic.com/privacy/. After approval of your comment, your profile picture is visible to the public in the context of your comment.

Media

If you upload images to the website, you should avoid uploading images with embedded location data (EXIF GPS) included. Visitors to the website can download and extract any location data from images on the website.

Cookies

If you leave a comment on our site you may opt-in to saving your name, email address and website in cookies. These are for your convenience so that you do not have to fill in your details again when you leave another comment. These cookies will last for one year. If you visit our login page, we will set a temporary cookie to determine if your browser accepts cookies. This cookie contains no personal data and is discarded when you close your browser. When you log in, we will also set up several cookies to save your login information and your screen display choices. Login cookies last for two days, and screen options cookies last for a year. If you select "Remember Me", your login will persist for two weeks. If you log out of your account, the login cookies will be removed. If you edit or publish an article, an additional cookie will be saved in your browser. This cookie includes no personal data and simply indicates the post ID of the article you just edited. It expires after 1 day.

Embedded content from other websites

Articles on this site may include embedded content (e.g. videos, images, articles, etc.). Embedded content from other websites behaves in the exact same way as if the visitor has visited the other website. These websites may collect data about you, use cookies, embed additional third-party tracking, and monitor your interaction with that embedded content, including tracking your interaction with the embedded content if you have an account and are logged in to that website.

Who we share your data with

If you request a password reset, your IP address will be included in the reset email.

How long we retain your data

If you leave a comment, the comment and its metadata are retained indefinitely. This is so we can recognize and approve any follow-up comments automatically instead of holding them in a moderation queue. For users that register on our website (if any), we also store the personal information they provide in their user profile. All users can see, edit, or delete their personal information at any time (except they cannot change their username). Website administrators can also see and edit that information.

What rights you have over your data

If you have an account on this site, or have left comments, you can request to receive an exported file of the personal data we hold about you, including any data you have provided to us. You can also request that we erase any personal data we hold about you. This does not include any data we are obliged to keep for administrative, legal, or security purposes.

Where we send your data

Visitor comments may be checked through an automated spam detection service.
Save settings
Cookies settings
Návrat hore