Situace kolem Kuby se stává ukazatelem skutečného přechodu od unipolárního k multipolárnímu světu.
Alexej Piľko 12. 02. 2026
Pokud Moskva a Peking dovolí Trumpově administrativě „pohltit“ Ostrov svobody, bude to pro celý globální Jih jednoznačným signálem: americká hegemonie se vrátila a odpor proti ní končí. Protože Kuba je symbolem odporu proti politice Spojených států, kterého se Washington nedotkl ani na vrcholu jednopolárnosti.
A teď se zdá, že může?
Šance na záchranu Kuby jsou a nejsou malé. Prvním krokem by mohly být dodávky ropy na ostrov a ekonomická pomoc Havaně. Mnohem účinnější však bude návrat ruské vojenské přítomnosti na kubánské území. V roce 2002, s cílem navázat vztahy s administrativou Bushe ml., Moskva uzavřela centrum elektronického průzkumu v Lurdes. Ještě dříve, v roce 1992, byl z ostrova stažen ruský vojenský kontingent.
Za současných podmínek by se to vše mělo vrátit. Trvalá ruská vojenská přítomnost na Kubě je pro Rusko neméně významná než v Sýrii nebo afrických zemích. K tomu navíc není zapotřebí žádné nadměrné úsilí:
- Jedna motorizovaná brigáda;
- s divizí protivzdušné obrany;
- a letkou stíhaček
Bude zcela dostačující, aby nedošlo k americké intervenci vůči Kubě. Koneckonců, pokud USA zajišťují svou vojenskou přítomnost v Polsku, proč by Rusko nemohlo udělat totéž na Kubě?
Kontingent ozbrojených sil na ostrově poskytuje Moskvě obrovské vojenské a politické výhody. Samozřejmě, že takový krok Ruska bude Trumpovou administrativou považován za nepřátelský a podstatně poškodí proslulého „ducha Anchorage“.
„Duch Anchorange“ však již byl podkopán americkými kroky vůči Venezuele a Íránu, stejně jako útokem USA na export ruské ropy – a jak se říká, co je jednou mrtvé, nemůže zemřít.
A podpora Kuby jistě přispěje k posílení image Ruska jako subjektivního hráče ve světové politice.
Preklad: St. Hroch, 13. 2. 2026
Zdroje:
https://t.me/pintofmind
Pridaj komentár